Loni zemřelo na silnicích 454 lidí, nejméně za více než 60 let

Loni zemřelo na českých silnicích nejméně lidí od roku 1961, kdy policie začala vést souhrnné statistiky. Mrtvých bylo 454, tedy o 16 méně než předloni. Dopravních nehod policisté zaznamenali 98 460, což je o 872 méně než v předloňském roce. Vzrostl ale počet zraněných a také výše celkové hmotné škody, která přesáhla 7,5 miliardy korun. Informovali o tom náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch a ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

»Každých pět minut se v loňském roce stala dopravní nehoda, kterou šetřila Policie České republiky. Každých 21 minut došlo ke zranění, každých 19 hodin došlo k usmrcení osoby. Každý den v průměru vznikla hmotná škoda téměř 21 milionů korun,« shrnul Zlý. Pokles nehod a usmrcených oproti předchozím sledovaným letům podle něj nastal »na základě celospolečensky nastavených úkolů, priorit a norem«.

»Pokles smrtelných následků dopravních nehod lze hodnotit pozitivně. Přesto na našich silnicích zahynulo 454 osob a řekl bych, že ve většině případů zcela zbytečně,« zhodnotil Zlý. »Negativním trendem ve vývoji nehodovosti je určitě zvyšování podílu alkoholu, a to zejména alkoholu nad 1,5 promile,« zdůraznil. Pod vlivem alkoholu se stalo 4754 nehod, meziročně o 302 více. Zemřelo při nich 46 lidí, tedy o pět více než předloni.

Z celkově usmrcených 454 lidí bylo 300 řidičů, 80 spolujezdců a 74 chodců. U chodců je to meziročně o 16 méně. Poklesl i počet mrtvých z řad motocyklistů. Nejčastěji lidé umírali v osobních vozech. Řidiči osobních aut také zavinili nejvíce nehod. Druhým nejčastějším »viníkem« srážek je lesní zvěř či domácí zvíře – způsobí zhruba 15 procent nehod. Chodci jich zapříčinili 947, což je o 182 více než předloni.

Mezi chodci zahynuly tři děti do deseti let, což je o dvě více než v předminulém roce. Dalších sedm dětí zemřelo jako spolujezdci.

Těžce zraněných účastníků dopravních nehod bylo 1734, meziročně o 110 více. Lehce zraněných eviduje policie 22 452, o 1871 více než předloni. Hmotná škoda vzrostla o více než 12 procent, tedy zhruba o 0,8 miliardy korun.

Dlouhodobou nejčastější příčinou tragických nehod je nepřiměřená rychlost. Mezi další časté a závažné problémy Lerch zařadil nevěnování se řízení, které může vést například k přejetí do protisměru. »Tento nešvar na našich silnicích bohužel stále pokračuje. Spousta řidičů usedá za volant s tím, že si vyřídí pracovní či rodinné věci a podobně, nebo usedají za volant pod vlivem únavy,« podotkl. Za další přetrvávající nešvar za volantem pak označil držení telefonu a manipulování s ním.

Nejtragičtějším měsícem byly červen a říjen shodně s 48 usmrcenými. Nejméně se na silnicích umíralo loni v únoru, kdy zahynulo 25 lidí. Nejvíce nehod se stávalo v pátek, nejtragičtějším dnem co do počtu obětí bylo pondělí těsně následované úterkem. Nejvíce lidí – po šesti – zemřelo na silnicích v pátek 14. ledna a v neděli 16. října.

Doposud nejtragičtějším rokem na českých silnicích byl rok 1969 se 1758 usmrcenými. Od vzniku České republiky zemřelo nejvíce lidí při dopravních nehodách v roce 1994, kdy bylo obětí 1473. Pod tisícovkou se jejich počet drží od roku 2008. Statistiky za rok 2021 a 2020 pak výrazně ovlivnila epidemie nemoci covid-19, která po vyhlášení nouzového stavu a omezování možnosti cestovat zapříčinila i snížení intenzity dopravy.

Úmrtí při dopravních nehodách v České republice:

Zdroj: Policie ČR

Počet usmrcených lidí při nehodách v jednotlivých měsících roku 2022:

Zdroj: Policie ČR

(čtk)