Čeští produkční zemědělci, jejichž zájmy zastupuje Agrární komora ČR a její členská organizace Zemědělský svaz ČR, jsou znepokojeni pasivním a kontraproduktivním přístupem vlády k vyjednávání definitivní podoby Národního strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie po roce 2022.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha napsali premiérovi Petru Fialovi osobní dopis, v němž toto své znepokojení také vyjádřili.
Podle českých produkčních zemědělců tedy hrozí, že díky Strategickému plánu SZP, jak jej schválila česká vláda, dojde k velice vážnému oslabení tuzemské zemědělské produkce, a to v důsledku postupného zániku živočišné výroby u nás, což by vedlo ke značnému vzrůstu dovozu potravin ze zahraničí, a tím i k jejich zdražování.
»Aktuálně čelíme nejvyšší inflaci od roku 1993. Podle poslední statistiky za měsíc duben, je to 14,2 procenta, přičemž právě potraviny se kromě energií stávají tahounem zdražování. Vládní návrh Národního strategického plánu Společné zemědělské politiky určuje podobu dotačních podpor od příštího roku, nicméně již v současné době činí řada zemědělských podnikatelů rozhodnutí, jak dál. Zásadním argumentem přitom pro ně jsou rostoucí náklady, realizační cena, ale také právě dotační politika. Návrh na rozdělení dotací na roky 2023 až 2027 odesílala vláda Evropské komisi v lednu, tedy v době, kdy jsme se nepotýkali s raketově rostoucími cenami pohonných hmot, hnojiv a energií a kdy jsme si nedokázali představit, že Evropská unie bude řešit cenovou nebo faktickou nedostupnost potravin,« uvedl pro iportaL24 Doležal.
»Přitom sama Evropská komise proto v odpovědi na Národní strategický plán SZP v dubnu vyzvala českou vládu, aby zohlednila změněné podmínky v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem s cílem zajistit dostatečné množství potravin a obnovitelných zdrojů energie pro obyvatele. Nastavení redistributivní platby na úrovni 23 procent znevýhodní producenty většiny českých potravin, což skutečně současnou situaci nereflektuje. Ostatně Evropská komise požádala českou vládu, aby vysvětlila bod týkající se právě redistributivní platby. Většina evropských států ji má nastavenou na úrovni 10 až 12 procent, jsme tedy vysoko nad průměrem. A z jakého důvodu? Jsme zase bruselštější než samotný Brusel. Ale tentokrát nás to může stát mnohem více než ztrátu nebo zisk politických bodů. Může nás to stát potravinovou bezpečnost České republiky,« dodal prezident AK.
Zemědělská technika na silnice?
Vláda podle něj má nyní jedinečnou možnost přehodnotit původní návrh Národního strategického plánu SZP a ohledem na zajištění kvalitních českých potravin za dostupné ceny by to udělat měla. »Opakovaně jsme vyzývali, aby byly naše argumenty brány s respektem jakožto relevantní postoj organizace, jejíž členové produkují 80 procent potravin domácího původu. V případě, že jednání nepokročí žádoucím směrem, naši členové jsou připraveni znovu vyjet se zemědělskou technikou na silnice,« varuje Doležal.
Vůči vládě a ministerstvu zemědělství má AK, kromě redistributivní platby ve výši 243 procent, řadu dalších požadavků a připomínek. »Největší výhrady máme k načasování. Finální verze Národního Strategického plánu SZP by z Evropské komise měla dorazit až na konci roku a teprve poté budou mít zemědělci jasno, s jakými dotačními podporami budou moci počítat. Osevní postupy ale zemědělci tvoří mnohem dříve, nemluvě o tom, že již v létě, respektive na podzim, musí být v případě ozimých plodin zaseto. Proto musíme vědět, kde a jak smíme podle nových pravidel ozimy pěstovat. Konec roku je pro nás ‚s křížkem po funuse‘. Z toho důvodu jsme společně se zemědělci ze států střední a východní Evropy, ke kterým se nově připojili také zemědělci z italské organizace sdružující zemědělce Coldiretti, v Bratislavě začátkem dubna požádali unijní instituce o posunutí platnosti nových pravidel Společné zemědělské politiky nejméně o rok. Zemědělcům by to dalo prostor připravit se na plnění nových a mnohem ambicióznějších požadavků a zároveň bychom zabránili v současné chvíli nežádoucímu výpadku produkce,« připomněl Doležal.
Hrozí postupný zánik živočišné výroby
Druhá výtka AK směřuje k navzájem si odporujícímu požadavku Evropské komise na větší ekologizaci českého zemědělství a současné posílení potravinové bezpečnosti ČR kvůli ukrajinsko-ruskému konfliktu. »Samozřejmě existují cesty k šetrnější a dostatečné produkci, jako je například precizní zemědělství nebo nové metody šlechtění, ale o těch se v nové strategii nemluví vůbec nebo jen v náznacích. Chronickou nemocí nové Společné zemědělské politiky a Evropské zelené dohody je až směšná částka, která je zemědělcům nabízena na jedné straně a extrémní požadavky a omezení na straně druhé. To by mělo být mementem nejen pro unijní instituce, ale také Ministerstvo zemědělství ČR, a především environmentální organizace, které si mnohdy kladou nereálné požadavky. Může se naplnit staré přísloví ‚kdo chce víc, nemá nic‘. Může se totiž snadno stát, že nejen v ČR mnoho zemědělců z dotačního systému jednoduše vystoupí,« uvedl prezident AK.
Důsledkem Strategického plánu SZP, jak jej v lednu připravila současná vláda, by byl postupný zánik živočišné výroby u nás. »Živočišná výroba se nachází v kritické situaci. Chov hospodářských zvířat patří jednoznačně k náročnějším odvětvím zemědělské prvovýroby a věnují se mu spíše střední a větší zemědělské podniky, které chce vláda znevýhodnit. Zemědělci se přizpůsobí a budou se věnovat jiným aktivitám, ale pro českého zákazníka to bude znamenat začátek konce českého vepřového masa, drůbežího masa a vajec na pultech obchodů. Už nyní doplácejí chovatelé na každé prase až 9 korun na každé kilo živé váhy, u jatečného kuřete je to 4 až 5 korun. Výkupní ceny jsou jako na houpačce, po počátečním navýšení se zase snížily. V mezičase ale trvale o desítky až stovky procent rostou ceny vstupů, jako jsou krmné směsi nebo energie,« vypočítává Doležal s tím, že nedávno provedli dotazníkové šetření mezi chovateli ohledně jejich budoucích záměrů a výsledky nejsou příznivé.
»Z průzkumu mezi chovateli drůbeže vyplynulo, že více než polovina respondentů se chystá v letošním roce omezit chovy a úplně skončit chce necelých 6 procent. V obdobné situaci jsou chovatelé prasat. Podle našeho průzkumu se letos chystá omezit chovy 43 procent oslovených a úplné ukončení zvažuje třetina,« uzavřel prezident AK.
(zmk, svo)