»Říšští občané« chtěli svrhnout vládu. Německá policie zatkla 25 extremistů

AKTUALIZOVÁNO

Při rozsáhlé razii v 11 německých spolkových zemích zatkla dnes ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala ozbrojené útoky proti státu. Podle agentury DPA jde o členy radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí.

Podle spolkové prokuratury se tato skupina snažila získat pro svůj plán i příslušníky německé armády. Mezi zadrženými je podle DPA i člen elitní armádní jednotky Komando speciálních sil (KSK), jejíž část už v roce 2020 ministerstvo obrany zrušilo kvůli podezřením z pravicového extremismu.

Členové extremistické skupiny Říšští občané chtěli podle spolkové prokuratury svrhnout státní zřízení a nahradit ho svým, jehož základy už měly vypracovány. »Členové sdružení si byli vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně páchání vražd,« uvedla prokuratura podle DPA.

Skupina neuznává legitimitu Spolkové republiky

• Říšští občané odmítají uznat stávající právní řád Spolkové republiky, státní instituce, zpochybňují legitimitu současné německé vlády a považují se nadále za občany Německa v hranicích před rokem 1937. Současná Spolková republika Německo, která vznikla v roce 1949, je z jejich pohledu výsledkem diktátu vítězů druhé světové války.

• V Německu se k této ideologii v současné době hlásí asi 20 000 lidí, z nichž malá skupina se radikalizovala. Členové této skupiny popírají holokaust a zvažují použití násilných akcí. Z dnes zatčených příslušníků této skupiny podle německé prokuratury někteří sdíleli teorie amerického konspiračního hnutí QAnon, které zahrnuje širokou škálu různých spikleneckých teorií, jež vycházejí zejména z přesvědčení, že Washington dlouhodobě ovládá tajný spolek demokratických politiků, hollywoodských hvězd a dalších vlivných osob, které mimo jiné vyznávají satana a zneužívají děti.

• Členové radikální extremistické odnože Říšských občanů, kterou dnes úřady rozbily, chtěli podle spolkové prokuratury svrhnout státní zřízení a nahradit ho svým, jehož základy už mají vypracovány.

• Tato radikální skupina podle německých vyšetřovatelů existuje nejpozději od listopadu 2021. Jejím ústředním orgánem byla »rada«, která měla podobně jako běžné vlády své resorty – od spravedlnosti, přes zahraniční věci po zdravotnictví. »Členové ‚rady‘ se od listopadu 2021 pravidelně skrytě scházeli, aby naplánovali převzetí moci v Německu a vytvoření vlastních státních struktur,« uvedla německá prokuratura.

• Vojenská odnož skupiny nyní plánovala »odstranit« demokratický právní stát i na úrovni obcí či okresů. Skupina si byla vědoma toho, že během přebírání moci budou umírat lidé. »Nicméně tento scénář chápala jako nezbytný mezikrok k dosažení kýžené ‚změny systému na všech úrovních‘,« uvedlo státní zastupitelství. Mezi členy skupiny jsou i bývalí vojáci.

• Tato skupina byla vytvořena na základě konspiračních teorií a její členové jsou pevně přesvědčeni, že Německu nyní vládne takzvaný hluboký stát (deep state), tedy skryté mocenské struktury, které fungují nezávisle na politickém vedení státu a sledují vlastní cíle.

• Stoupenci hnutí Říšských občanů byli kdysi považováni za podivíny, kteří žijí ve vlastním světě. Poprvé se začali projevovat v osmdesátých letech 20. století. Spektrum postojů, které zastávají, je velmi široké. Sahá od různých spikleneckých teorií, přes ezoteriku a novopohanská hnutí až po antisemitismus a neonacistické názory. Řada z nich provozuje videokanály na sociálních sítích.

• Říšští občané si vydávají své vlastní doklady, s nimiž například při silničních kontrolách provokují policisty. Proti uloženým pokutám následně podávají stížnosti u úřadů a požadují po nich odškodnění za domnělou újmu. Odmítají také platit daně, jejichž výběr podle jejich názoru současnému německému státu nenáleží.

• Členové hnutí využívají velmi dobře sociálních sítí, aby se vzájemně propojovali. Jejich postup ve vztahu k úřadům, jež obvykle zahlcují nejrůznějšími požadavky na náhradu domnělých škod, tak vykazuje stále zjevněji známky koordinovaného postupu. V posledních letech také stále častěji vyhrožují násilím. Zhruba sedm procent z členů hnutí disponuje zbrojním průkazem, přičemž celostátní průměr se pohybuje okolo dvou procent.

• Počet členů Říšských občanů podle zprávy německé civilní kontrarozvědky BfV radikálně vzrostl v roce 2018, kdy se zvýšil skoro o polovinu na 16 500. »Jejich potenciál vzrostl,« uvedl v letošní zprávě BfV její šéf Thomas Haldenwang. Poznamenal, že kvůli jejich nebezpečnosti asi tisícovce z nich úřady odebraly zbrojní průkazy.

(jb, čtk)