Vítězným projektem technologické soutěže Transfera Technology Day 2022 se stalo magnetické čerpadlo Západočeské univerzity v Plzni. Ocenění autoři projektu převzali ve čtvrtek v Lichtenštejnském paláci v Praze od ministryně pro vědu, výzkum a inovaci Heleny Langšádlové. Organizátoři ze spolku Transfera.cz o tom informovali v tiskové zprávě.
Vítězné čerpadlo oproti běžně dostupným modelům neobsahuje žádné pohyblivé části, jako je například rotor, a funguje i bez zapojení do elektrického zdroje. Je také mnohonásobně lehčí, menší a využívá vlastností magnetického pole. Uplatnění by čerpadlo mohlo najít především v lékařství, například v podkožní aplikaci pro dávkování inzulinu nebo v různých vesmírných projektech.
Základem vyvinutého čerpadla je tenká vícevrstvá struktura z magnetického elastomeru (MRE), který představuje funkční materiál kombinující mechanické vlastnosti elastomeru s vlastnostmi magnetických mikročástic. Materiál je tedy elastický a zároveň magneticky aktivní a lze jej tak deformovat pomocí vnějšího magnetického pole. Samotný koncept čerpadla je založen na peristaltickém efektu vytvořeném periodickou změnou magnetického pole generujícího mechanickou vlnu v MRE membráně, která je umístěna přímo v mikrofluidním kanálu. Tuto membránu lze přímo deformovat působením magnetického pole statického elektromagnetu umístěného vně kanálu. Oproti tradičním koncepcím peristaltických čerpadel neobsahuje vyvinutá koncepce jakékoliv pohyblivé části, které omezují možnost miniaturizace. V kanálu čerpadla zároveň nedochází k mechanickému tlaku stěn na čerpané médium, který například u běžných čerpadel způsobuje mechanické poškození krevních buněk.
Druhé místo obsadil projekt výroby mléka bez chovu dobytka, který spočívá v kultivaci živočišných buněk. Použitím nových technologií dokážou vědci z brněnské Masarykovy univerzity vyrobit mléko podobných kvalit, jaké má to běžné. Dostupné rostlinné alternativy mléka nejsou podle autorů projektu dostatečně nutričně bohaté a není možné z nich vyrobit klasický sýr. Díky novému postupu výroby by byly zároveň minimalizovány negativní dopady na životní prostředí, dodali brněnští vědci. Tato nová biotechnologie využívá k produkci mléka stejný typ buněk, které ho produkují v živém organismu a je uplatnitelná pro produkci mléka různých živočišných druhů, včetně kravského, kozího, ovčího.
Na třetím místě skončil hydrogel Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který má napomoci lepšímu zadržování vody v půdě. Ve formě granulí nebo prášku dokáže pohltit vodu a během období sucha ji zase uvolňovat okolním rostlinám. Nově vyvinutá látka podle zlínských vědců pomáhá zadržet vodu v půdě o 30 procent déle a není tak nutné ji často zavlažovat. Hydrogel se v zemině zároveň rychle odbourává a obohacuje ji o prospěšné látky, dodali vědci.
Veškeré suroviny, které jsou součástí receptury hydrogelu, jsou přírodní povahy a lehce rozložitelné, nezatěžují životní prostředí. Hydrogel má nízké náklady na výrobu ve srovnání s běžně dostupnými hyrdogely na bázi polyakrylátu. Hlavní složkou hydrogelu tvoří kyselá syrovátka, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě sýrů a tvarohu. Jelikož je syrovátka v mlékárenském průmyslu dále obtížně využitelná, je s ní dále nakládáno jako s odpadem, který představuje zátěž pro životní prostředí. Použitím kyselé syrovátky pro výrobu hydrogelu lze minimalizovat vznik odpadu a díky bohatému nutričnímu složení syrovátky lze zároveň přispět ke zvýšení dostupnosti živin v půdě pro rostliny. Další složkou hydrogelu jsou deriváty celuózy, které po zesíťování pomocí kyseliny citrónové vytváří stabilní trojrozměrnou síť, zajišťující požadované funkce hydrogelu. Hydrogel je aplikovatelný ve vysušené formě jako tzv. xerogel, který lze aplikovat do půdy ve formě prášku, krystalků nebo granulí zaoráním. Po aplikaci a kontaktu s vodou gel nabobtná a vytváří tuhý gel, který je schopen zadržet několikanásobné množství vody k jeho původní hmotnosti. Do hydrogelové matrice je dále zakomponován polylaktid, nízkomolekulární biopolymer syntetizovaný z kyseliny mléčné. Ten podporuje stabilní strukturu materiálu a přispívá k pozvolnému uvolňování vody a živin z hydrogelu do půdy po delší čas. Díky vysokému obsahu nutrientů v syrovátce, přispívá hydrogel současně také k obohacení půdy o živiny, které podporují růst pěstovaných rostlin.
Cenu sympatie získalo Centrum dopravního výzkumu za emulzi z lněného oleje, která dokáže betonu a asfaltu čtyřnásobně prodloužit životnost. FLAX – Emulze lněného oleje je hydrofobní impregnační přípravek, který vniká do povrchové vrstvy, dutin a kapilár betonu a tudíž nevytváří na povrchu film, který by negativně ovlivnit protismykové vlastnosti betonu a nezapříčiňuje tvorbu teplotně-vlhkostních mostů.
Do letošního již 3. ročníku soutěže se přihlásilo přes 30 projektů a do finálového kola soutěže se probojovalo 11 projektů z českých vysokých škol a jiných výzkumných institucí. Kromě vítězných univerzit bylo zastoupeno také České vysoké učení technické v Praze či Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dále například Fakultní nemocnice Hradec Králové. Loni se vítězným projektem staly šumivé tablety pro čištění kontaminovaných vod Univerzity Palackého v Olomouci.
Cílem soutěže je propojit výzkumné organizace se zástupci obchodních společností. Tři nejlepší projekty získaly osvědčení kvality. Všichni finalisté se zároveň mohou přihlásit do programu agentury CzechInvest a získat tak finanční podporu ve výši pět milionů korun. Pomoc s přenosem projektu do praxe mohou vědcům nabídnout i přítomní investoři.
Soutěž Transfera Technology Day pořádá spolek Tranfera.cz za podpory agentury CzechInvest od roku 2020. Spolek Transfera.cz sdružuje vědecko-výzkumné organizace, které se věnují přenosu technologií do praxe. Vznikl v roce 2014 jako nástupce sdružení Asociation of Knowledge Transfer Organizations and Professionals.
(mac)
FOTO – transfera.cz, pixabay, shopcdv.cz, info.zcu.cz, utb.cz