Více než 80 procent migrantů, kteří do Británie připluli na malých člunech přes Lamanšský průliv, zůstává v právní nejistotě. Podle listu The Times to vyplývá z údajů britského ministerstva vnitra. Z 52 294 žádostí o azyl přijatých od roku 2018 jich 43 476 stále čeká na rozhodnutí. Azyl byl udělen pouze osmi procentům žadatelů, tedy asi 4000 lidí.
Znamená to, že 83 procent žadatelů o azyl stále čeká na vyřízení svých žádostí, což jim znemožňuje pracovat a daňové poplatníky to stojí miliony na poplatcích za ubytování a kapesné. Počet nevyřízených žádostí o azyl je nejvyšší za posledních 20 let a třikrát vyšší než v roce 2019, přičemž více než 40 000 migrantů je umístěno v hotelech, což stojí sedm milionů liber (asi 197 milionů Kč) denně, uvedl deník.
V úterý připlulo k britským břehům 884 migrantů na 17 člunech, čímž se jejich letošní počet zvýšil na 43 472. Dnes se očekává více přechodů, protože pašeráci lidí využívají klidnějšího počasí.
Britský premiér Rishi Sunak při tradičních středečních interpelacích slíbil, že zavede »veškeré nové pravomoci, které bude potřeba« v boji proti převaděčům přes Lamanšský průliv.
Výkonný ředitel neziskové organizace Refugee Council Enver Solomon uvedl, že tato čísla ukazují potřebu radikální revize azylového systému. »Skutečnost, že značný počet lidí, kteří připluli na lodích před čtyřmi lety, nyní stále čeká na rozhodnutí o své žádosti o azyl, je děsivá a svědčí o tom, že azylový systém naléhavě potřebuje reformu,« řekl.
»Vláda by měla okamžitě zřídit pracovní skupinu, která by se zabývala odstraněním těchto nevyřízených žádostí, a stanovit cílové datum, kdy budou nevyřízené žádosti odstraněny,« dodal.
Největší počet nově příchozích, kteří letos požádali o azyl, tvoří Albánci. Naprostá většina z nich – 85 procent – požádala o azyl. Pouze 50 z nich obdrželo prvotní rozhodnutí a žádnému z nich nebyl azyl udělen. Přibližně devět z deseti všech albánských příchozích v letošním roce byli muži, kteří mají úspěšnost při udělení azylu pouze 13 procent. Naopak 88 procentům žen a dětí z této země byl azyl udělen, což představuje celkovou úspěšnost 51 procent.
Vzhledem k tomu, že naprostá většina příchozích Albánců jsou muži, hledá ministerstvo vnitra způsob, jak jejich žádosti o azyl urychlit, aby se zabránilo zahlcení systému. Je známo, že ministerstvo upustilo od plánů vyčlenit Albánce pro speciální zrychlené azylové řízení kvůli obavám, že by to bylo diskriminační.
Ministryně vnitra Suella Bravermanová podle listu zvažuje obnovení seznamu zemí označených za bezpečné, přičemž všechny žádosti o azyl z těchto zemí budou považovány za »zjevně neopodstatněné«, pokud dotyčný nepředloží důkazy, že má platný nárok. Zamítnutí žadatelé nebudou mít právo na odvolání. Na seznamu by byla uvedena Albánie.
(čtk)
Rasisticko nacionální selekce – kdo to dělal za IIWW…?