Volby do horní parlamentní komory se dlouhodobě potýkají s mizivým zájmem voličů. Extrémně nízká účast pak bývá především v druhém kole, což je podle některých také důvod, proč bývá zpochybňována samotná legitimita Senátu. Trend se snaží změnit předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který předložil návrh na zavedení jednokolových voleb do Senátu. Normou se bude ve středu zabývat vláda, podle podkladů pro středeční schůzi kabinetu se k ní postaví záporně.
Babišova volební novela předpokládá, že senátorem by se stal kandidát, který by získal většinu odevzdaných platných hlasů, tedy který by byl takzvaně první na pásce. V případě rovnosti hlasů by rozhodoval los. Šéf ANO poukazuje i na to, že volby s jedním kolem by byly levnější než nynější dvoukolové, podle jeho odhadu o 80 milionů až 120 milionů korun.
Právě volební účast má podle Babiše na legitimitu volených reprezentantů lidu nezanedbatelný vliv, a to v přímé úměře. »Čím nižší volební účast, tím nižší úroveň (demokratické) legitimity zvolený kandidát požívá,« uvedl předseda ANO. Zavedení systému relativní většiny pro senátní volby by podle Babišova zdůvodnění předlohy posílilo v souvislosti s volební účastí legitimitu horní komory i zvolených kandidátů.
Vláda ale zřejmě bude jiného názoru. Podle podkladů pro středeční schůzi kabinetu by změna nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by měla navíc podle materiálu předcházet širší diskuse a odborné posouzení.
»Samotná jednokolová většinová volba není způsobilá zajistit vyšší míru legitimity zvolených senátorů, neboť v prvním kole se počet hlasů rozmělní mezi více kandidátů, takže i při vyšší volební účasti může vítězný kandidát získat poměrně malé procento z celkového počtu hlasů,« stojí v předběžném stanovisku kabinetu, které po schválení dostanou zákonodárci. K vyšší účasti v senátních volbách by podle vládních legislativců spíše přispělo zavedení možnosti korespondenčního hlasování, otevření volebních místností pouze v jeden den, zasílání volebních lístků do poštovních schránek i před druhým kolem nebo nahrazení několika volebních lístků jedním.
Zatraktivnit volby a zvýšit legitimitu Senátu
V minulosti pokusy o zavedení jednokolových voleb do horní komory neuspěly. V červenci 2019 prosazovali takový návrh, částečně inspirovaný australským modelem, komunističtí poslanci. Tehdejší předseda strany Vojtěch Filip uváděl, že v nynějším dvoukolovém systému doplácejí komunističtí kandidáti na to, že se proti nim spojí voliči ostatních stran.
»Výhodnost jednokolové volby spočívá v tom, že volby do Senátu se budou konat vždy zároveň s volbami do zastupitelstev krajů nebo do zastupitelstev obcí. Mělo by tak dojít i k vyšší účasti voličů a tím pak i k vyšší legitimitě Senátu. Zároveň se zatraktivní způsob volby pro voliče,« zdůvodňoval tehdy svůj návrh Filip.
Komunistická předloha předpokládala, že kandidáti by byli na rozdíl od nynějšího systému uvedeni podle abecedy na jednom hlasovacím lístku. Voliči by stanovili zapsáním čísla k jejich jménům pořadí, nejméně by museli vybrat tři adepty. Pokud by bylo kandidátů méně, museli by označit aspoň jednoho kandidáta, druhého by mohli »vykřížkovat«. Pokud by některý z kandidátů dostal největší počet hlasů v prvním pořadí, byl by zvolen. V případě rovnosti pořadí by se přihlíželo k počtu hlasů v druhém pořadí. Zvolen by byl uchazeč, který by jich obdržel nejvíce. »Oproti stávajícímu volebnímu systému navrhovaný způsob hlasování odráží více vůli voliče právě v určení pořadí jednotlivých kandidátů, tedy vybrat si více kandidátů s rozlišením míry jejich podpory vyjádřené právě pořadím,« uváděli komunističtí předkladatelé.
Sněmovna v tehdejším volebním období novelu poslanců KSČM neprojednala. Někdejší kabinet ANO a ČSSD se k ní postavil neutrálně.
Na změně volebního systému se musí shodnout obě komory
Obdobný návrh prosazovala o rok dříve skupina senátorů v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD). Podle předlohy 14 senátorů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, Zelených i ANO měli lidé na jednom lístku stanovovat pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné adepty se měly připočítávat úspěšnějším uchazečům. Horní komora ale novelu zamítla hlasy ODS, KDU-ČSL, ANO a části STAN i SEN 21. Do legislativního procesu se tedy nedostala.
V nynějším systému má každý kandidát vlastní hlasovací lístek. V prvním volebním kole je zvolen ten, který dostane nadpoloviční většinu hlasů. Pokud takový uchazeč není, což je obvyklé, voliči vybírají ve druhém kole ze dvou kandidátů, kteří v prvním kole voleb získali nejvyšší počet hlasů.
Ke změně volebního systému je nutný souhlas obou parlamentních komor, nemohou se přehlasovat. Zákon o vzájemných vztazích Sněmovny a Senátu ale umožňuje, aby se komory na úpravě volebních i ústavních pravidel dohodly postupně.
(jad)