Unijní ministři zodpovídající za energetiku se dnes sice dohodli na podmínkách společných nákupů plynu a některých dalších opatřeních proti energetické krizi, jejich schválení však odložili, protože se doposud nepodařilo najít shodu na pojistce proti extrémním cenám plynu. Informoval o tom unijní činitel obeznámený s průběhem jednání v Bruselu. Opatření by se tak měla schvalovat až při dalším jednání v prosinci.
Dohodu na některých projednávaných krizových opatřeních potvrdil také ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela, který dnešnímu neúspěšnému jednání předsedal. »Jde o nová pravidla pro společné nákupy plynu, solidaritu (mezi členskými zeměmi) a zrychlení povolování obnovitelných zdrojů,« napsal na twitteru. Dodal, že »vše dotáhneme« v první polovině prosince.
Činitel, který o jednání informoval pod podmínkou zachování anonymity, situaci popsal tak, že dvě třetiny aktuálních plánů jsou hotové. Rada Evropské unie se ale rozhodla konečné schválení těchto bodů podmínit dohodou na nejkontroverznějším z návrhů, kterým je krátkodobý cenový strop pro hlavní evropskou burzu pro obchodování se zemním plynem. Diplomatický zdroj uvedl, že zbývající třetina jednání bude nejtěžší a že v tomto směru »shoda není téměř na ničem«.
Členské země EU přijaly poměrně chladně úterní návrh Evropské komise (EK), který by na klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vytvořil u kontraktů na následující měsíc cenový strop 275 eur (zhruba 6700 Kč) za megawatthodinu (MWh). Spouštěl by se ovšem pouze v případě, kdy by cena převyšovala tuto hranici nejméně dva týdny a zároveň byla po deset dní výrazně nad cenou zkapalněného zemního plynu (LNG) ve světě. Ceny plynu v TTF jsou pro evropský trh určující.
Návrh tak nepřinesl rozuzlení už několik měsíců trvajících tahanic o tom, zda a případně jak zastropovat cenu plynu v EU. Vládní politici Francie, Španělska, Itálie, Polska či Řecka kritizují strop jako příliš vysoký a chtěli by docílit jeho snížení. Argumentují mimo jiné tím, že parametry nastavené komisí by nevedly k jeho aktivaci ani v době rekordních cen letos v srpnu. Podle výše zmíněného činitele například řecký ministr energetiky Konstantinos Skrekas navrhl rozmezí 150 až 200 eur za megawatthodinu.
Polský premiér Mateusz Morawiecki již včera označil tento práh za »velmi vysoký«. »Španělsko soudí, že tento návrh může mít opačné důsledky, tedy místo snížení cen dokonce až jejich zvýšení,« prohlásil španělský premiér Pedro Sánchez.
Německo či Nizozemsko naopak zavedení maximálních cen odmítají úplně a tvrdí, že by mohly zvýšit spotřebu a ohrozit dostatek zásob. Obchodníci i regulátoři totiž v posledních týdnech varovali před umělým omezováním cen, které by podle nich mohlo ohrozit konkurenceschopnost evropského trhu, a tím i dostatek suroviny.
Další mimořádná energetická rada se má uskutečnit před prosincovým summitem EU, pravděpodobně 13. prosince.
(ici, čtk)