Česko je v evropském srovnání podprůměrné v účasti žáků na výuce druhého jazyka v základních školách (ZŠ). Vyplývá to z údajů Eurostatu z roku 2019, o kterých dnes informovala společnost EDUin. Alespoň dva cizí jazyky studuje v ČR podle Eurostatu 65,9 procenta dětí na druhém stupni ZŠ. Například v Lucembursku se na druhém stupni učí dva či více cizích jazyků všichni žáci, naopak v Rakousku jen 7,6 procenta. Zatímco v některých státech je výuka cizího jazyka podobně jako v ČR povinná, v jiných je volitelná. Liší se také věk, od kterého se žáci začínají druhý cizí jazyk učit.
Experti z ministerstva školství nedávno navrhli, aby byl druhý cizí jazyk v základních školách volitelný. V současnosti je povinný pro žáky osmých a devátých tříd. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se mu mohou vyhnout a místo toho se více věnovat prvnímu cizímu jazyku. Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků s návrhem expertů z ministerstva i proto nesouhlasí. Povinná výuka druhého cizího jazyka je podle nich pro žáky přínosem a nikoho nepřetěžuje.
Z dat Eurostatu plyne, že navzdory povinnosti výuky druhého cizího jazyka se mu v ČR věnuje v evropském srovnání podprůměrný podíl žáků druhého stupně ZŠ. Zatímco v Česku jsou to zhruba dvě třetiny, například v Lucembursku všichni a ve Finsku 98,6 procenta. Mezi 31 zeměmi je ČR na 21. místě. Nejhůře je na tom Maďarsko s 6,7 procenta žáků a Rakousko s 7,6 procenta.
Mezi státy jsou mimo jiné rozdíly v tom, v jakém věku se s učením cizích jazyků začíná. Výuka prvního cizího jazyka je s výjimkou Irska a Skotska ve všech evropských státech povinná. Třeba v Polsku se zahajuje už v předškolním vzdělávání, ve Francii nebo Itálii od šesti let, v ČR či Německu od osmi let. Přístup k výuce druhého cizího jazyka se mezi státy liší ještě víc. Na Islandu se ho žáci učí ještě před 11. rokem života, v Itálii či Dánsku od 11 let, v Česku či Francii od 13 let. Naopak v Německu či Španělsku je druhý cizí jazyk nepovinný.
Dobrovolnost zájem nezvyšuje
Podle analytičky EDUin Lucie Slejškové obecně platí, že čím dříve se s povinnou výukou druhého cizího jazyka začíná, tím větší procento žáků jej studuje. »Nejméně žáků studuje dva a více cizích jazyků v zemích, kde výuka druhého cizího jazyka není povinná,« řekla. Výjimkou je třeba Švédsko, kde se druhému cizímu jazyku věnuje dobrovolně 78,7 procenta žáků druhého stupně. Naproti tomu v Německu je to 36,3 procenta a ve Španělsku 43,6 procenta.
Vysoké podíly žáků studujících aspoň dva cizí jazyky ale podle Slejškové ještě nemusí znamenat dobrou úroveň znalostí. Tu podle ní ovlivňuje i kvalita učitelů a jejich stáží v zahraničí či intenzita kontaktu žáků s rodilými mluvčími. »Svou úlohu zde v řadě zemí plní například podpora vysílání pořadů v původním znění s titulky,« řekla. Podotkla, že údaje o výsledcích výuky druhého cizího jazyka v ČR nejsou k dispozici. Dodala, že podle dat z roku 2012 nedosáhla pětina žáků v 16 evropských zemích u druhého cizího jazyka ani nejnižší minimální úrovně A1.
(čtk)