Polská televize vlastněná Američany se pustila do vlády PIS

Polská televizí stanice TVN, vlastněná Američany blízkými demokratům, se pořádně pustila do vlády polské strany Právo a Spravedlnost (PiS). Vyčítala jí zejména špatné hospodaření. Inflace k 31. 10. dosáhla v Polsku 17,9 % (říjen 2022 proti říjnu 2021). Nepřekvapivě snižuje životní úroveň Poláků. Vyčítala jí energetickou krizi. Vyčítala jí růst zadlužení Polska. Vyčítala jí údajné nicnedělání s dotacemi, které Polsku zablokovala Evropská komise (EK), protože není spokojena se stavem právního státu v Polsku.

Laik se diví, odborník žasne. Předně, největším likvidátorem právního státu v Evropské unii je sama nikým nevolená EK, vnucující členským státům nelegální migranty, fyzikálním zákonům odporující směrnice podvazující rozvoj energetiky, zničující Zelenou dohodu pro Evropu, na kterou Polsko ale nepřistoupilo, a tzv. právní stát, tj. bezpodmínečnou podřízenost vůli i zvůli vedení EU a EK obzvlášť. Že pro nespokojenost s právem v Polsku hlasovali i europoslanci současné polské protipisovské opozice, je hořká pravda, byť v Evropském parlamentu nic mimořádného. Kdyby europoslanci hájili zájmy svých zemí a řídili se zdravým selským rozumem, nemohli by tak brutálně odrovnávat EU i její jednotlivé členské státy. Že EK vůči Polsku uplatní sankce, se dalo předpokládat. Polsko nepatří k lídrům EU.

Vyčítat polské vládě energetickou krizi, způsobenou nesmyslným embargováním Ruska za jeho speciální vojenskou operaci na Ukrajině, je poněkud pokrytecké. Polská opozice sankce proti Rusku totiž plně podporuje, takže to připomíná kálení do vlastního hnízda.

Se sankcemi proti Rusku úzce souvisí i růst zadlužení Polska. Pokud se ruský plyn, ruská ropa a ruské uhlí nakupují na světových trzích »derusifikované« za dvoj, troj i více násobné ceny, na zahraničně obchodní a platební bilanci se to projeví. Proces derusifikace ruských fosilních paliv probíhá tak, že kapitán příslušné lodi nad nákladem v mezinárodních vodách udělá malé čáry máry a řekne »čabraka dabraka, ať je ropa či plyn či uhlí derusifikovaná« a stane se.

Masivní vojenská podpora Ukrajiny stojí hodně. Jen naivka si myslí, že to bude hradit někdo jiný než polský daňový poplatník. Zadarmo není ani podpora stovek tisíc ukrajinských migrantů v Polsku. Pravda, polští vládci slintají nad šancí uchvátit kdysi polskou Halič, od října 1939 součást Ukrajiny. Těžko ale uvěřit, že by hlavní základna ukrajinského banderismu stála za tak velké polské vojenské i civilní angažmá na Ukrajině, včetně smrti mnoha polských vojáků – dobrovolníků. Tedy, oficiálně žádní nejsou. Reálně platí, že za různé fobie se tvrdě platí. V případě polské rusofobie to platí násobně.

Hlavním tahounem inflace v Polsku jsou, stejně jako jinde v EU, ceny paliv a energií, které se promítají do cen produkce, zejména té energeticky náročné, a do rozpočtů domácností. S tím se při pokračujícím embargování Ruska a podpoře Polska mnoho nenadělá. Samozřejmě, velkou část Poláků to stále citelněji bolí.

Jadernou elektrárnu postaví Westinghause

Prakticky pro celé Polsko bylo překvapením oznámení, že polská vláda domluvila výstavbu jedné jaderné elektrárny s Jižní Koreou (menší modulové bloky, lokalita dosud neurčena) a druhé s americkým Westinghausem v lokalitě Lubiatowo-Kopalino na severu Polska (jeden blok o výkonu 1000-1600 MW za asi 20 miliard dolarů s možností výstavby dalších dvou bloků).

Jaderné elektrárny jsou v současné době s to stavět pouze ruští (Rosatom), čínští, jihokorejští (KHNP), francouzští (Framatom) a američtí dodavatelé. Polský parlament sice nepřijal inkvizitorský zákon o zákazu účasti ruských a čínských firem na výstavbě jaderných elektráren v Polsku, na rozdíl od českého parlamentu, ale i bez zákona s ruskými a čínskými firmami o možné účasti na výstavbě jaderných elektráren v Polsku nejednali. Prostě, stejně jako Češi ignorovali ruskou jedničku a čínskou dvojku ve výstavbě jaderných elektráren, prý ať to stojí, co to stojí. Svobodný trh, svobodný obchod, prý jen když se to hodí. Zůstaly tedy firmy jihokorejské, francouzské a americké.

Francouzskou nabídku odmítli, protože náklady výstavby nové jaderné elektrárny ve Finsku (Olkiulotu 3) se zvýšily asi třikrát a doba její výstavby se prodloužila o 14 let. Chce se říci, pokud si to Finové opravdu ošetřili pořádnými sankcemi, budou mít novou jadernou elektrárnu sice s velkým zpožděním, ale prakticky zadarmo. Podobné problémy má i francouzská jaderná elektrárna stavěná ve Francii ve Flamanville.

Podstatně hůř je na tom americký Westinghause. V posledních dvaceti letech stačil dvakrát zbankrotovat, ale našel se jeho nový kupec. Realizaci jednoho projektu jaderné elektrárny v USA po letech neúspěšné výstavby s obrovskými ztrátami ukončil, aniž by ho dokončil, realizace druhého projektu se vleče, podobně jako výstavba nových jaderných elektráren Francouzům. Tento projekt Westinghause dosud nevzdal. Ano, dvacet let nedokázal postavit novou jadernou elektrárnu. Přesto byl vybrán jako nejlepší. Podle kvality a ceny to určitě nebylo. Že by nejlépe uplácel? Nebo to má být daň za polské vazalství vůči USA, kvůli kterému beztak Polsko těžce krvácí? Nebo platí slova vysokého amerického diplomata: »Výběrové řízení udělejte, jak chcete, ale vyhrát musí Westinghause?« Nevím. Zdá se, že cesta ke státnímu bankrotu Polska je definitivně otevřena.

Na financování se má údajně ze 49 % podílet americká strana. Zda je to dostatečná záruka, že Polsko nepřijde o »kalhoty«, je otázkou.

Reakce polské protipisovské opozice na vládní oznámení byly krotké. Prý by hlavně potřebovaly více informací. To v každém případě. Že se nedělalo výběrové řízení, polská vláda jen údajně vyjednávala se třemi západními dodavateli, nevadí zřejmě ani Evropské komisi, která, když se to hodí, lpí až neuvěřitelně na tzv. právním státu, tj. na vymáhání často nesmyslných směrnic EU. Jak bude probíhat posuzování vlivů na životní prostředí, územní a stavební řízení, si dovedu představit. Špatně se bude vyvracet, že nejde o hazard, a to nejen pokud jde o ožehavou otázku jaderné bezpečnosti.

Polská energetika se již 32 let potácí v hluboké krizi poté, co nová polská vláda Solidarity v září 1990 zastavila výstavbu první polské jaderné elektrárny v Zarnowieci poblíž Gdaňska. Dva téměř hotové bloky následně prodala do Finska, kde dobře slouží dodnes. Druhé dva rozestavěné jaderné bloky nechala sešrotovat. Tak se stalo, že Polsko v těžké závislosti na uhlí trčí dodnes, resp. Asi 70 % elektřiny a 70 % tepla se vyrábí v Polsku z uhlí, což je neúnosné nejen s ohledem na rostoucí dovoz uhlí ze zahraničí, donedávna především z Ruska.

Jan Zeman