Vládní novelu o změně výběru radních České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) Sněmovna v dnešním úvodním kole po zhruba 10,5 hodin trvající debatě podpořila. Podle lídra hnutí SPD Tomia Okamury je cílem koalice dosáhnout toho, aby ČT vysílala jen provládní názory a aby opozice byla potlačována, Aleš Juchelka z hnutí ANO vládě vyčetl, že chce ovládnout ČT a ČRo po vzoru Polska a Maďarska. Opozice neprosadila zamítnutí předlohy už v prvním čtení ani její vrácení kabinetu k dopracování. Nyní ji posoudí volební výbor.
Novela předpokládá, že členy rad ČT a ČRo budou vedle poslanců volit i senátoři. Zároveň počítá s tím, že počet členů Rady ČT se zvýší z 15 na 18, Rada ČRo by měla mít i nadále devět členů.
Další změna se týká organizací, které navrhují kandidáty na členy rad. Současná právní úprava stanoví, že návrhy mohou předkládat nejrůznější organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrh chce podle vlády zajistit větší reprezentativnost a věrohodnost navrhujících organizací tím, že stanoví časovou podmínku jejich existence minimálně deset let. Novela také ruší kolektivní odvolatelnost rad.
Předlohu měli poslanci projednávat v prvním čtení v polovině července, dohodli se na odkladu. Na programu schůze byla naposledy zhruba před třemi týdny. Tehdy zabránil zahájení prvního čtení Tomio Okamura, který tři hodiny navrhoval změny programu schůze. Dnes je předloha projednávána na mimořádné schůzi, takže takový obstrukční postup poslanci využít nemohou. Navržený program nelze měnit ani upravovat.
Děsivé priority vlády
Zástupci SPD i dnes avizovali, že schválení vládní novely o ČT a ČRo budou blokovat všemi zákonnými prostředky. Vláda Petra Fialy (ODS) chce podle Okamury politicky ovládnout orgány veřejnoprávních médií, aby se ve zpravodajství a publicistice objevovaly jen »probruselské a provládní názory«. Hrozí podle něj politické pronásledování a perzekuce opozice. »Budeme to blokovat všemi zákonnými prostředky, protože prosazujeme svobodu a demokracii,« řekl novinářům před začátkem jednání. Podle SPD nedává smysl, aby se do volby rad ČT a ČRo zapojil Senát, který má být hlavně kontrolním orgánem. »Volba členů rad v Poslanecké sněmovně reflektuje názorové rozložení ve společnosti,« zdůraznil Okamura. Fialova vláda se podle něj snaží pojistit si svojí moc tím, že ovládne ČT a ČRo, které ale, jak dodal, platí všichni občané formou koncesionářských poplatků. Vládě také vyčetl, že si stanovila pouze čtyři priority – konflikt na Ukrajině, pandemický zákon, zavedení korespondenční volby a zvýšení platů vládních politiků. »Priority vlády jsou děsivé,« prohlásil Okamura s tím, že žádná z vládních priorit neřeší současnou ekonomickou situaci českých občanů.
Uvedl také, že podle SPD by měla být Česká televize financována přímo ze státního rozpočtu a koncesionářské poplatky by měly být zrušeny.
Účelová snaha o politizaci mediálních rad
S normou nesouhlasí ani opoziční ANO, které však avizovalo, že projednávání zákona zdržovat nechce. Předseda sněmovního volebního výboru Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že koalice chce změnou výběru radních ovládnout ČT a ČRo po vzoru Polska a Maďarska.
Kritizoval také dřívější krok organizačního výboru, který změnil navrhovaného zpravodaje vládní předlohy. Juchelka uvedl, že jako šéf výboru, jenž má na starosti média, určil zpravodajem novely Martina Kolovratníka (ANO). Organizační výbor ale stanovil zpravodajem Jana Lacinu z vládního hnutí STAN. Podle Juchelky tím byla porušena nepsaná pravidla. »Chcete opozici válcovat, máte většinu, ale určitě se to někdy obrátí proti vám. Hanba vám!« prohlásil Juchelka. Sněmovna pak zamítla jeho návrh, aby se zpravodajem stal opět Kolovratník.
Ten předloze vytkl mimo jiné to, že nebyla dostatečně diskutována s odbornou veřejností, neprošla veřejnou debatou. »Je to účelová snaha o politizaci mediálních rad v době, kdy to není potřeba,« prohlásil s tím, že dnes existuje mnoho demokratických pojistek.
Patrik Nacher (ANO) kritizoval, že byla k tomuto bodu svolána mimořádná schůze. »Ty by se měly svolávat u věcí, které nesnesou odklad, jako je energetická krize, ne u věcí, které mohou počkat,« uvedl.
Na Kavčích horách nelze vytvářet nový »stát ve státě«
Předlohu před časem pro iportaL24.cz kritizoval také bývalý poslanec KSČM Jiří Valenta, který se otázkou televizních a rozhlasových rad v době svého působení ve Sněmovně podrobně zabýval.
Připomněl, že kontrolní činnost Radou ČT by měla efektivně probíhat po liniích hospodaření a činnosti, a to zejména z důvodu absence jiného druhu nezbytné společenské kontroly. »Je přece známo, že ani Nejvyšší kontrolní úřad nemůže do hospodaření ČT vstupovat, a mechanismy auditů, ať již externího či interních, jsou zcela formálního charakteru. Na Kavčích horách nelze vytvářet nový „stát ve státě“ s vlastními pravidly,« uvedl.
Zcela bez logiky je podle něj to, že kdyby poslanci a senátoři členy rady do budoucna stále volili, tak by je nemohli ve své podstatě potom již nikdy odvolat. »Dotyční radní by si mohli po deset let dělat jen to, co se jim zlíbí, zejména když se současně navrhuje také, že dokonce odpadne i obligatorní schvalování výročních zpráv Sněmovnou. Opět se tak musím vrátit k tomu, že se zde plánuje vytvoření jakéhosi ‚státu ve státě‘, který bude pod fiktivní kontrolou spřízněných,« dodal exposlanec.
Zároveň připomněl, že již dnes si »ČT dělá co chce, manipuluje veřejným míněním, nevyvažuje pluralitu názorů, a i za to pobírá generální ředitel plat a odměny vyšší než prezident republiky«. Není podle něj možné ještě více omezit efektivitu kontroly ČT, která hospodaří s ročním rozpočtem ve výši krajského města. »Česká televize nemůže patřit vybrané kastě lidí, navíc bez odpovídající společenské kontroly!« dodal Valenta.
Poslanci mohou jednat i v noci
Koalice předlohu samozřejmě hájila. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob návrh označil za průlomový. Tím, že do volby členů rad ČT a ČRo bude zapojený i Senát se podle něj stanou rady nezávislejší na Sněmovně.
Předseda klubu lidovců Marek Výborný připomněl, že novela také zpřísňuje vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že cílem novely je posílení jejich nezávislosti.
Senátoři by měli podle vládní předlohy volit vždy třetinu radních ČT a ČRo. V případě televizní rady by horní komora obsazovala šest míst, přičemž celkový počet členů by vzrostl z nynějších 15 na 18. Do Rady Českého rozhlasu by Senát vybíral tři členy, zůstala by devítičlenná. SPD v horní komoře zastoupení nemá, ANO má na rozdíl od nejpočetnějšího klubu ve Sněmovně jeden z početně nejslabších senátorských klubů. Kandidáty do obou rad by mohly podle novely navrhovat výhradně organizace s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené.
Vládní koalice si na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy odhlasovala, že o novele bude moci jednat v případě potřeby do středečního rána. Podle jednacího řádu může dolní komora jednat o zákonech do 19. hodiny.
(jad)