Modernizace je společným úsilím lidí po celém světě a je to také cíl, o který Číňané usilují od začátku moderní doby. Po založení nové Číny vedla KS Číny lidi ve výstavbě, reformě a otevírání se světu a pokračovala v prozkoumávání a v praxi směrem k cíli modernizace, konstatoval na 20. sjezdu KS Číny v Pekingu prezident Si Ťin-phing. Zejména od 18. sjezdu KS Číny podle něj Čína úspěšně podpořila a rozšířila modernizaci v čínském stylu a velké omlazení čínského národa vstoupilo do »nevratného historického procesu«.
Co je modernizace v čínském stylu? Si Ťin-phing zdůraznil, že modernizace v čínském stylu je socialistická modernizace vedená KS Číny. Má nejen společné charakteristiky s modernizací v různých zemích, ale také má čínské charakteristiky založené na čínských národních podmínkách. Modernizace v čínském stylu je modernizace obrovské populace, modernizace společné prosperity pro všechny lidi, modernizace hmotné civilizace a duchovní civilizace, modernizace harmonického soužití člověka s přírodou a modernizace mírového rozvoje.
Modernizace v čínském stylu se drží filozofie rozvoje zaměřené na lidi, věnuje pozornost koordinovanému rozvoji člověka a přírody a věnuje pozornost výhodné spolupráci. Tento model modernizace je zakořeněn v Číně a je v souladu s čínskou realitou. Je třeba usilovat o rozvoj země a národa na základě vlastní síly a pevně držet osud rozvoje a pokroku Číny ve vlastních rukou. Již Boris Tadić, bývalý prezident Srbska, poukázal na to, že Čína dodala výrazu »modernizace« novou konotaci a význam a vytvořila tím příklad pro další země.
Zároveň Si objasnil devět základních požadavků modernizace v čínském stylu. Zahrnují dodržování vedení KS Číny, dodržování socialismu s čínskými charakteristikami, dosažení vysoce kvalitního rozvoje, rozvoj lidové demokracie v průběhu celého procesu, obohacení duchovního života lidu, dosažení společné prosperity pro všechny lidi, podporu harmonického soužití člověka a přírody, podporu budování společenství se společnou budoucností pro lidstvo a vytváření nové formy lidské civilizace. To pokrývá všechny aspekty ekonomické, politické, kulturní, sociální a ekologické civilizace a poskytuje to průvodce pro všestranné budování moderní socialistické země.
Čína dokončila industrializační proces, který trval rozvinutým zemím stovky let, za pouhé desetiletí a vytvořila dva zázraky: rychlý hospodářský rozvoj a dlouhodobou sociální stabilitu. Praxe a zkušenosti modernizace v čínském stylu přinesly významné příspěvky a poskytly nové možnosti pro lidskou modernizaci.
Údaje ukazují, že v uplynulém desetiletí se HDP Číny zvýšil z 53,9 bilionu jüanů na 114,4 bilionu jüanů, což představuje 18,5 procenta světové ekonomiky a je to nárůst z 11,3procentního podílu, a její průměrný příspěvek ke světovému hospodářskému růstu dosáhl 38,6 procenta, což přesahuje celkový příspěvek zemí G7. Čína je největší rozvojová země na světě a samotná praxe modernizace v čínském stylu je tak velkým přínosem.
19. sjezd KS Číny jasně definoval dvoustupňové strategické uspořádání pro všestranné budování silné moderní socialistické země. Na 20. sjezdu Komunistické strany Číny generální tajemník Si Ťin-phing zdůraznil, že »příštích pět let bude kritickým obdobím pro začátek všestranného budování moderní socialistické země«, a doplnil, že »kvalitní rozvoj je primárním úkolem pro všestranné budování moderní socialistické země«. Hanat Baisek, prezident Kazašské asociace pro podporu obchodu s Čínou, věří, že modernizace Číny povede Čínu k dosažení nových úspěchů v hospodářském a sociálním rozvoji a přinese rozvojovým zemím další nové příležitosti ke spolupráci a rozvoji.
Zároveň cesta čínské modernizace rozšířila cestu pro rozvojové země směrem k modernizaci. Jelikož západní země zaujaly vedení při realizaci modernizace, někteří západní teoretici tvrdili, že »modernizace se rovná té západní«. V důsledku toho se některé rozvojové země, které se řídí západním modelem, nedokážou přizpůsobit a mají problémy. Úspěšná praxe čínské modernizace ukazuje, že modernizace není patentem Západu a každá země může dosáhnout skokového rozvoje, pokud najde cestu modernizace, která vyhovuje jejím vlastním národním podmínkám.
Čínská modernizace klade důraz na »mírový rozvoj«, obhajuje výměnu a vzájemné učení mezi civilizacemi, vyvrací tzv. »teorii střetu civilizací« Západu, vytváří novou formu inkluzivní lidské civilizace a podporuje světový mír a rozvoj. Britský vědec Martin Jacques uvedl, že Čína poskytla světu »novou možnost«, která znamená opustit zákon džungle, nikoli zapojit se do monopolu moci, překonat hru s nulovým součtem a otevřít novou cestu rozvoje civilizace, která zahrnuje výhodnou spolupráci, společné budování a sdílení.
V dnešní Číně postupují současně nová industrializace, informatizace, urbanizace a zemědělská modernizace a koordinovaným způsobem se rozvíjí materiální civilizace, politická civilizace, duchovní civilizace, sociální civilizace a ekologická civilizace. Modernizační cesta v čínském stylu bude stále širší pro vlastní rozvoj a ve prospěch světa.
(pr)
Moc hezky napsané! Výstižně. To co se stalo v Číně během jednoho lidského života je úžasné. Kdyby to nebyla pravda, tak bych řekl vlastně NEUVĚŘITELNÉ.
Když jsem byl chlapcem, byla Čína zaostalou, rozvojovou zemí tak asi na úrovni Indie. A dneska? Co by bylo lepší, narodit se jako OBYČEJNÝ občan v Šanghaji, nebo v Bombaji? Co byste si vybrali?
Pravda je, že Čínskou lidovou republiku obdivuji, ten pokrok tam je naprosto jedinečný. Určitě má to vliv i komunistické vedení země.