Koalice SPOLU do prezidentského klání vlastního kandidáta nevyšle. V prvním kole ani nedá doporučení pro jednoho konkrétního kandidáta. Na tiskové konferenci to dnes uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Koalice podle něj nechce rozmělňovat hlasy. Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip je ale přesvědčený, že koalice, která vznikla jako účelový slepenec, není schopna se shodnout na jednom kandidátovi.
Navzdory tomu, že vládní koalice nenominuje kandidáta, plánuje před prezidentskou volbou spustit informační kampaň. Nechce prý, aby se na Hrad dostal extremista či populista. »Naším cílem a odpovědností jako nejsilnějšího uskupení zůstává zabránit vstupu populistických a extremistických sil do funkce prezidenta republiky,« uvedl Fiala s tím, že prezident zastupuje Česko na řadě mezinárodních jednání včetně Severoatlantické aliance.
Jako osobnosti vhodné pro funkci prezidenta jmenoval premiér senátora Pavla Fischera, bývalou rektorku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla. »Věřím, že každý z nich může vykonávat funkci v souladu se základními hodnotami, které zastávají naše strany. Kdybychom nominovali někoho dalšího, tak snížíme šanci na to, že prezidentský úřad bude zastávat osoba, která tyto společné hodnoty respektuje,« dodal Fiala.
První místopředseda TOP 09 a senátor Tomáš Czernin poukázal na malou komunikaci dosavadního prezidenta Miloše Zemana se Senátem. »Za šest let v Senátu jsem prezidenta neviděl, nepřišel tam ani jednou,« uvedl. Země má podle něj naději, že na začátku příštího roku bude zvolen prezident, který bude komunikovat s vládou i oběma parlamentními komorami, všemi občany.
Účelový slepenec, který se spojil na téma získat moc
To, že koalice nenominuje vlastního kandidáta, podle Filipa svědčí o tom, že koalice personálně nefunguje jako koalice. »Je to účelový slepenec, který se spojil na téma získat moc, nebo odstranit od moci hnutí ANO a ČSSD a pozitivní program nemá, to je vidět. Neumí se shodnout na jednom kandidátovi, je evidentní, že těch zájmů tam je moc a že tam má vliv ten spor mezi německým a americkým vlivem,« řekl pro iportaL24.cz.
Situace podle Filipa dokazuje, že koalice nemá další lidi. »Personálně jsou vyprahnutí, říkají, kolik mají odborníků a zatím všichni lidi, kteří volají po pádu vlády, chtějí vládu odborníků, takže evidentně si většina myslí, že vláda odborníky nemá,« míní bývalý předseda KSČM.
Předseda lidovců Marian Jurečka na tiskové konferenci uvedl, že Fischer, Nerudová a Pavel mají své sympatizanty a vybočují z řady dalších kandidátů, o kterých se ve veřejném prostoru mluví. »Není vhodné abychom štěpili síly a posílali do prezidentského klání dalšího kandidáta nebo kandidátku,« uvedl.
V souvislosti s kritizovaným členstvím Pavla v předlistopadové komunistické straně Fiala uvedl, že nejdůležitější je pro koalici, aby prezident měl jasnou prozápadní orientaci a ctil Ústavu, a že vnímá hlasy voličů.
Zatím jen jeden stranický kandidát
Ze sněmovních stran a hnutí zatím svého kandidáta představilo jen hnutí SPD, které začátkem září oznámilo, že do lednového prvního kola vyšle svého poslance Jaroslava Baštu.
Vládní STAN ani Piráti s vlastním kandidátem nepočítají.
Svého uchazeče o prezidentský úřad nepředstavilo ani nejsilnější opoziční hnutí ANO, spekuluje se o možné kandidatuře jeho předsedy Andreje Babiše. Hnutí se k prezidentskému kandidátovi vyjádří 27. října. Do boje o Hrad se již zapojily mimo zmíněné kandidáty zhruba dvě desítky osob.
První kolo prezidentské volby se bude konat 13. a 14. ledna, druhé o dva týdny později. Přihlášku musí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu. Za favority lednové volby jsou podle průzkumů veřejného mínění považováni Pavel a Babiš, který ale dosud účast ve volbách nepotvrdil. Mezi hlavními kandidáty je také Nerudová nebo senátor Marek Hilšer. Senátor Fischer měl podle zářijového modelu agentury Median podporu asi šesti procent voličů.
Straničtí kandidáti v přímých prezidentských volbách zatím neuspěli
V roce 2013 své zástupce do první přímé prezidentské volby nominovaly tři subjekty zastoupené ve Sněmovně, a také KDU-ČSL, která měla jen senátory. Za ODS kandidoval první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, za ČSSD senátor a místopředseda strany Jiří Dienstbier, za TOP 09 a STAN ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a za lidovce europoslankyně Zuzana Roithová.
Nejlépe si ze stranických uchazečů o funkci hlavy státu vedl Schwarzenberg, který se dostal do druhého kola, ve kterém se střetl s Milošem Zemanem, kandidujícím za Stranu práv občanů – zemanovce. Zeman v prezidentské volbě zvítězil
Do druhé přímé prezidentské volby v roce 2018 nevyslala svého zástupce žádná ze stran zastoupených v Parlamentu. Otevřené podpory některé z parlamentních stran se před prvním kolem volby nedočkal žádný z kandidátů. Hnutí SPD ale nepřímo podpořilo obhájce mandátu Miloše Zemana, podobně jako komunisté.
Do druhého kola postoupil kromě Zemana i někdejší předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Toho podpořili občanští demokraté, Starostové a nezávislí, vyslovili se pro něj i lidovci, TOP 09 a Piráti.
Úřadujícího prezidenta před druhým kolem v lednu 2018 podpořila ČSSD, která však nebyla jednotná, podpořily ho také SPD a KSČM. Obě strany se shodně vyjádřily v tom duchu, že Zemana pokládají za většího obhájce českých národních zájmů. Předseda SPD Tomio Okamura řekl, že Drahoš nemá názory ani vize. I v této volbě zvítězil Zeman.
(jad)