Srbsko slíbilo zpřísnit svá vízová pravidla pro obyvatele zemí, ze kterých přichází do Evropy mnoho migrantů, uvedl podle agentury APA rakouský kancléř Karl Nehammer po dnešním jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti. Schůzka se konala uprostřed vzrůstajícího počtu uprchlíků proudících balkánskou cestou do EU.
Změna srbských předpisů by se měla odehrát na přelomu roku a měla by odpovídat požadavkům Evropské unie. »Srbsko by neměli zneužívat ti, kdo nepřicházejí kvůli práci, ale kvůli nelegální migraci na Západ,« řekl Vučić.
Rakousko letos zaznamenalo silný nárůst případů nelegálních vstupů do země občanů některých mimoevropských zemí, kteří v současnosti smějí přicestovat do Srbska bez víz. Podrobnosti o tom, které země postihnou přísnější srbská vízová pravidla, ale na tiskové konferenci nezazněly, napsala APA. Podle neoficiálních informací by se přísnější regulace mohla týkat Indie či Tuniska.
O návrat migrantů se má postarat EU
Maďarský premiér Orbán, který je známý tvrdou protipřistěhovaleckou politikou, žádal »posunutí ochranné linie co nejdále na jih« – tedy zpočátku od srbsko-maďarské hranice na pomezí Srbska a Severní Makedonie a pak dále. Evropská unie by se podle Orbána měla postarat o návrat migrantů, kteří nemají nárok na azyl. A mimo Evropskou unii by měla vzniknout střediska, v nichž by si běženci mohli podat žádost o azyl.
Následky selhání azylového systému EU
Nehammer podle APA »do značné míry souhlasil s požadavky Maďarska«. EU by podle kancléře měla vůči zemím původu vystupovat jako společenství, uzavírat společné dohody o repatriaci a přes hospodářskou spolupráci dosahovat situace, v níž vyhrají všichni (»win-win«). Záhodno je také posílit ochranu evropských hranic.
»Azylový systém EU selhal. Je to více než dramatické,« prohlásil a dodal, že dotčené země nyní musí čelit následkům tohoto selhání.
Od ledna do srpna 2022 bylo v Rakousku podáno 56 149 žádostí o azyl, což oproti stejnému období v předchozím roce znamená nárůst o 195 procent, připomněla APA. Nejvíce žadatelů je nadále z Afghánistánu a Sýrie, avšak dramaticky vzrostl i počet žadatelů z Indie a Tuniska.
(jb, čtk)