Spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly podle dnešních údajů Českého statistického úřadu meziročně o 14,2 procenta, což bylo o 1,5 procentního bodu více než v březnu. Meziměsíčně se zvýšily o 1,8 %. Inflace přitom vzhledem k pokračujícímu válečnému konfliktu na Ukrajině, růstu cen energií a dalších vstupů a trestuhodné nečinnosti české vlády rozhodně neřekla poslední slovo.
Meziměsíční vzrostly především ceny za bydlení a potraviny. Elektřina proti březnu zdražila o 4,3 %, zemní plyn o 4,7 %, teplo a teplá voda o 2,8 %, výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,3 % a tuhá paliva o 3,9 %.
Ceny masa stouply o 8,7 % (vepřového dokonce o 23,3 %), zelenina zdražila o 4,3 %, cukr o 17,9 %, polotučné trvanlivé mléko o 6,8 %, vejce o 8,4 %, mouka o 21,9 %, oleje a tuky o 2,4 %.
Meziroční srovnání
»Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 %. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 %. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,« uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly ceny elektřiny o 30,1 % (v březnu o 24,7 %), zemního plynu o 44,2 % (v březnu o 37,7 %), tuhých paliv o 24,1 % (v březnu o 19,9 %) a tepla a teplé vody o 17,5 % (v březnu o 13,9 %).
Mouka zdražila o 52,3 % (v březnu o 30,3 %), maso o 11 % (v březnu o 2,2 %), polotučné trvanlivé mléka o 31,3 % (v březnu o 20,1 %), vejce o 14,2 % (v březnu o 1,9 %) a cukr o 25,5 % (v březnu o 10,3 %). Ceny chleba se pak zvýšily meziročně o 20,3 %, másla o 31,6 % a brambor o 19,2 %. Za stravovací služby jsme zaplatili o 19,5 % více (v březnu o 15 %).
Drahotě dál dominuje bydlení
Největší vliv na meziroční růst inflace měly v dubnu nadále ceny za bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostlo nájemné z bytu o 4,5 %, vodné o 5,3 % a stočné o 6,4 %.
Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 17,7 % (v březnu o 16,3 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů, stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení.
Další v pořadí vlivu byla doprava, kde stouply ceny automobilů o 13,8 % a pohonných hmot a olejů o 41,5 %. Ceny oděvů se zvýšily o 21,4 % a obuvi o 15,2 %.
Ceny zboží se úhrnem zvýšily o 15,3 % a ceny služeb o 12,1 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, která je mimo jiné důležitá i pro valorizaci důchodů, činila v dubnu sedm procent (v březnu 6,1 %).
Jak se s cenami vyrovnávají neúplné rodiny
V souvislosti s růstem cen není nezajímavé zmínit výsledky průzkumů Klubu svobodných matek (KSM) a Asociace neúplných rodin. Výsledky organizace poskytly ČTK.
Podle zjištění Klubu svobodných matek osmi procentům dotázaných nezbývá po úhradě nákladů na bydlení na měsíc ani tisícikoruna. Dalších 17 % má od tisícikoruny do 2000 Kč. Mezi 2000 a 3000 Kč na měsíc zůstává 21 % odpovídajících rodičů. S více než 5000 Kč pak hospodaří necelá třetina respondentek a respondentů. Zhruba tři čtvrtiny samoživitelských domácností v posledních měsících musely snížit výdaje na potraviny.
»Více než polovina samoživitelů přestala kvůli zdražování nakupovat papriky nebo rajčata, pomeranče nebo sladké pečivo. Jedna třetina nedosáhne kvůli cenám v obchodech na maso, uzeniny nebo máslo. Pro jednu pětinu jsou cenově nedostupné banány nebo jogurty,« uvedla šéfka KSM Dana Pavlousková.
Zhruba tři čtvrtiny rodičů omezily nákupy oblečení a obuvi a dvě pětiny částku na zájmovou činnost a tábory pro děti. Celkem 55 % samotných rodičů si v posledních třech měsících na pokrytí životních nákladů půjčilo. Nejčastěji získali peníze od příbuzných, přátel a známých. Asi 37 % dotázaných uvedlo, že si našli další práci či brigádu. Celkem 23 % požádalo o sociální dávky. Téměř pětina začala rozprodávat věci. Každý dvanáctý sólo rodič se obrátil na neziskové organizace.
Zjištění jsou alarmující
Podle průzkumu Asociace neúplných rodin na potravinách a energiích začalo šetřit 72 % z pěti stovek dotázaných rodičů z programu VašeVýživné.cz. Přestali kupovat dětem ovoce a zeleninu. Někteří si přibrali další práci či brigádu. Omezili také aktivity svých dětí. Nemohou jim uhradit školu v přírodě a někdy ani školní obědy. Jiní nakupují v Polsku nebo začali darovat plazmu.
Řada rodičů řeší nedostatek financí půjčkami. Celkem 85 % odpovídajících uvedlo, že spořit není reálné. Osobní věci, nábytek, elektroniku a jiné vybavení začalo prodávat 14 % dotázaných. Desetina si půjčila peníze.
»Zjištění, že samoživitelé prodávají své věci nebo si berou půjčky, aby utáhli běžný chod domácnosti, je alarmující. Tito lidé už nemají kde více ušetřit a opravdu jim nezbývají finance na zajištění základních potřeb. Je třeba, aby pomohl stát,« uvedla Dagmar Vogtová z programu VašeVýživné.cz. Podle ní se na úřady práce stále častěji obracejí i rodiče, kteří o dávky dosud nežádali. Nejčastěji se snaží získat příspěvek na bydlení, náhradní výživné příliš nevyužívají.
Podle vládního plánu by domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého měly na dítě do 18 let nejpozději v srpnu dostat 5000 Kč. Jednorázový příspěvek podle některých samoživitelek nepomůže. »To nevyřeší situaci dlouhodobě. Pomůže to jen na pár týdnů a zase budeme tam, kde jsme,« uvedla jedna z matek.
Podle expertů na sociální problematiku by rodinám pomohlo zvýšení životního minima, zvýšení přídavků na děti, příspěvků na bydlení a daňové slevy na dítě převedené do bonusu. Lze to ale od současné vlády očekávat?
Ivan Cinka