Úvahy o zavedení čtyřdenního pracovního týdne čas od času plní stránky médií, k solidní debatě o tomto tématu ale zatím nedošlo. Navzdory tomu zaměstnavatelé ze sektoru podnikových služeb model komprimovaného pracovního týdne, který představuje zkrácení pracovního na čtyři dny, už začínají testovat.
Zaměstnanci si v rámci komprimovaného pracovního týdne mohou rozložit své pracovní povinnosti na pouhé čtyři dny v týdnu. Umožňuje to mimo jiné vysoká míra automatizace a digitalizace, která je pro obor příznačná. Hlavní motivací pro tento krok je zejména snaha center podnikových služeb zaujmout uchazeče o práci a zvýšit loajalitu stávajících zaměstnanců.
»V sektoru podnikových služeb zaznamenáváme rostoucí počet firem, které se o komprimovaný pracovní model zajímají a testují jej. Díky této inovaci si totiž dokáží udržet a dokonce posílit loajalitu a spokojenost svých zaměstnanců, což je zejména dnes, kdy převládá nedostatek kvalitních kandidátů na trhu práce, velmi důležité,« řekl Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v České republice sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb.
Jeho slova potvrzují i data firem, které komprimovaný pracovní týden testují. Dvě třetiny z nich uvedlo, že poskytnutí čtyřdenního pracovního týdne jim výrazně pomohlo přilákat a udržet talenty. Jejich zaměstnanci jsou navíc šťastnější, méně vystresovaní a odvádějí lepší práci.
Výkřik, který nedává smysl
Diskuse o zkrácení pracovního týdne na pouhé čtyři dny tak začínají i v ČR nabývat na intenzitě. Že by se tímto tématem začali zabývat také politici, však zřejmě nehrozí. A i kdyby, podle vyjádření, které pro iportaL24.cz poskytli zástupci dvou největších poslaneckých klubů, by takový návrh měl jen těžko šanci na úspěch.
»Upřímně si to v současné situaci neumím představit,« řekl místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO). Připomněl, že ČR je momentálně ve stavu, kdy se zastavil ekonomický růst, je velká inflace, rostou náklady všem, i zaměstnavatelům, roste tlak na zvýšení ceny zboží, a zároveň má minimální nezaměstnanost, kdy počet volných pracovních míst převyšuje počet nezaměstnaných. »Do tohoto mixu zavést místo pěti pracovních dnů čtyři, takže by bylo zapotřebí víc zaměstnanců, to považuji za výkřik, který nedává smysl ekonomický ani strategický, a nevím, komu by to mělo pomoct,« uvedl Nacher.
»Chtěl bych mít problémy těch, kteří řeší čtyřdenní pracovní týden, vzhledem k tomu, co se děje v rámci covidu, války na Ukrajině nebo ekonomické krize,« řekl pro iportaL24.cz místopředseda hospodářského výboru Jan Bauer (ODS). Připomněl, že o tématu se diskutovalo už v minulém volebním období. »Jsou to legitimní diskuse, ale v dnešní době, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v celé EU, a naopak řešíme nedostatek pracovních sil, otvírat téma čtyřdenního pracovního týdne mi přijde, že lidi, kteří s tím přicházejí, nejsou spojeni se současným reálným světem,« uvedl.
Pro řadu profesí jsou i čtyři dny náročné
Debata o zkracování pracovního týdne není ani podle předsedy SPD Tomia Okamury v současné době to nejpalčivější téma, kterým by se vláda měla zabývat. »Podle názoru hnutí SPD v současné době prudkého zdražováni by mělo byt pro jakoukoliv vládu prioritou, aby měli lidé více peněz, nebo aby jim stát zlevňoval svými kroky základní životní náklady. To bohužel vláda Petra Fialy nedělá,« uvedl pro iportaL24.cz.
Zastupitelka města Most Hana Aulická Jírovcová je rovněž přesvědčena o tom, že současná doba není na řešení tohoto tématu vhodná. »Covidová doba sice ukázala, že některé profese by šly dělat cestou zkrácené pracovní doby, ale myslím si, že destabilizace a nejistota v současné době ale i v dalším období je tak obrovská, že si nemůžeme dovolit řešit legislativu tohoto typu a je potřeba to odložit do doby, než se situace nejen u nás ale v celé Evropě stabilizuje a bude jasné, jak by se mohl trh, ekonomika a také sociální systém vyvíjet. V současném stavu by to mohlo spíše ublížit,« míní Aulická Jírovcová.
Naopak ČSSD podle svého předsedy Michala Šmardy zkrácení pracovního týdne podporuje. »Chceme zkrátit pracovní dobu, cílem je právě o 20 procent, tedy na čtyřdenní pracovní týden,« řekl pro iportaL24.cz.
Zkrácení pracovního týdne je cílem také KSČM. Podle odborného mluvčího KSČM pro průmysl Pavla Hojdy je ale podstatné, aby se v případě zavedení čtyřdenního pracovního týdne zachovala stávající mzda, aby nedošlo k jejímu snížení. »Je celá řada profesí, kde i čtyři dny jsou poměrně náročné a pokud jde o úředníky, tam by se to dalo řešit tím, že by měli například tři dny prodloužené, jeden zkrácený a další den volno. Je to náš cíl, chceme takhle ulevit pracovníkům,« uvedl Hojda. Připomněl, že stejný požadavek mají i odbory.
Československo mělo odvahu zkrátit pracovní týden
Podle průzkumu pracovního tempa v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců. Den navíc tak mohou pracovníci využít jak k aktivnímu či pasivnímu odpočinku, tak i k návštěvě lékaře, péči o rodinu a dalším libovolným aktivitám. Odpočatějším zaměstnancům totiž dle řady studií méně hrozí syndrom vyhoření. Zaměstnavatelé pak mohou těžit také z toho, že díky kratšímu pracovnímu týdnu mají pracovníci více času na rozvoj nových dovedností, které mohou následně v práci uplatnit. Obecně tak tento model pomáhá nalézt lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.
Průkopníkem komprimovaného pracovního týdne se v oboru podnikových služeb stala společnost Novartis, která jej testuje v rámci svého komplexního projektu Reimagine Workplace. Na základě domluvy v rámci týmů a manažerů mohou zaměstnanci pracovat čtyři pracovní dny v týdnu dvakrát měsíčně. »Při přechodu z šestidenního pracovního týdne na pětidenní v roce 1968 předstihlo tehdejší Československo mnohé západní země, které toto rozhodnutí učinily o řadu let později. Již tehdy vládla v Evropě představa, že díky vědě a technickým pokrokům se bude v blízké době pracovat daleko méně, třeba jen tři dny v týdnu. Mám radost, že nyní, při dalším zkracování, je to náš obor, který je o krok vepředu. Komprimovaný pracovní týden je jen mezikrok,« uvedl Appleton.
Myšlenka na zkrácený pracovní týden našla úrodnou půdu již v několika zemích západní Evropy. Namísto pěti pracovních dní tak část lidí plní svojí práci v rámci čtyř dnů například v Belgii, Švédsku nebo na Islandu.
Jana Dubničková