»Dobrý den všem. Jsem mimo modul. Cítím se dobře,« řekl čínský čajkonaut Čchen Dong, když minulý týden zahajoval svůj výstup do vesmíru. Čchen a jeho kolega z posádky Šen-čou-14 Liou Jang dokončili všechny šestihodinové mimostaniční úkoly, což znamenalo pátý výstup do volného prostoru mimo čínskou vesmírnou stanici a první výstup z nově vypuštěného laboratorního modulu Wentian.
Od roku 2020 Čína úspěšně uskutečnila řadu letových misí, včetně základního modulu vesmírné stanice Tchien-che, pilotovaných kosmických lodí Šen-čou-12 a Šen-čou-13 a nákladních kosmických lodí Tchien-čou-2 a Tchien-čou-3, čímž dosáhla pozoruhodného pokroku v čínském vesmírném programu.
Nejen v kosmonautice se čínští vědci již deset let snaží o průlom v klíčových technologiích, což je ozvěnou výzvy prezidenta Si Ťin-pchinga k rozhodnému úsilí o dosažení průlomu v klíčových technologiích v klíčových oblastech.
V úterý Si zdůraznil zlepšení nového systému mobilizace celostátních zdrojů na výzkum a vývoj klíčových technologií (VaV), když předsedal 27. zasedání Ústřední komise pro komplexní prohloubení reforem. »Čína by měla optimalizovat přidělování inovačních zdrojů na základě strategických potřeb země, posílit strategickou vědecko-technickou sílu země, výrazně zlepšit schopnost systematicky řešit klíčové vědecko-technické problémy a pěstovat konkurenční výhody a chopit se strategické iniciativy v řadě důležitých oblastí,« poznamenal Si.
Zvládnutí klíčových technologií
»Klíčové technologie nelze koupit, ani je získat tím, že požádáte o laskavost jiné nebo žebráním,« řekl Si během inspekční cesty v Xi’an Institute of Optics and Precision Mechanics v roce 2015.
Od roku 2012 čínský prezident zdůrazňuje význam vědeckých inovací a zvládnutí klíčových technologií. Inspirován Si, učinil velký počet klíčových technologií průlom, čímž učinil velký pokrok směrem k velkému cíli, jímž je, aby se Čína stala světovou vedoucí mocností v oblasti vědy a techniky.
Výzkum a vývoj v oblasti klíčových technologií řeší hlavní národní potřeby. Špičková řešení podpořila realizaci velkých infrastrukturních projektů, jako je most Hongkong-Ču-chaj-Makao a železnice S‘-čchuan-Tibet. Čisté a efektivní využívání zdrojů ropy a zemního plynu z mořského dna a uhlí, stejně jako vývoj jaderných technologií nové generace, mají zásadní význam pro zajištění národní energetické bezpečnosti.
Během epidemie covid-19 dosáhla Čína řady průlomových objevů v oblasti vakcín, léků a testovacích činidel. Počet schválených nových léků třídy I v Číně vzrostl z pěti před rokem 2012 na současných 79.
Existuje také řada úspěchů s celosvětovým vlivem. Čína například jako první na světě pozorovala trojrozměrný kvantový Hallův jev a řízené skládání grafenu s přesností na úrovni atomů a vyvinula první heterogenní fúzní počítačový čip »Tianji« podobný mozku.
Širší otevření světu
V loňském roce Čína oznámila otevření svého sférického radioteleskopu s pětisetmetrovou aperturou (FAST), největšího radioteleskopu s naplněnou aperturou a nejcitlivějšího radioteleskopu na světě, všem vědcům. Do června poskytl FAST pozorovací služby 27 vědeckým projektům ve 14 zemích světa.
Otevření FAST je jedním z příkladů dokazujících, že Čína vážně rozšiřuje okruh partnerů v oblasti vědy a techniky. V projevu na setkání, které se konalo v loňském roce a které spojovalo valná shromáždění členů Čínské akademie věd a Čínské akademie inženýrství (CAE) a národní kongres Čínské asociace pro vědu a techniku (CAST), Si vyzval čínské vědecko-technické pracovníky, aby podporovali otevřenost, důvěru a spolupráci s mezinárodní vědecko-technickou komunitou, aktivně se podíleli na řešení hlavních výzev, kterým lidstvo čelí, a snažili se podporovat úspěchy vědecko-technických inovací ve prospěch více zemí a lidí.
Podle čínského ministerstva pro vědu a technologie Čína navázala vztahy spolupráce v oblasti vědy a techniky se 161 zeměmi a regiony, podepsala 115 mezivládních dohod a připojila se k více než 200 mezinárodním organizacím a mnohostranným mechanismům.
(pr)