Jistě není sporu, že souběžně s válečným konfliktem na Ukrajině probíhá i válka Spojených států, Evropské unie a dalších zemí takzvaného Západu s Ruskem, potažmo s Čínou, tentokrát především ekonomická (přestřelky kolem »lidských práv« berme jen jako kosmetický doplněk, Západu na nich nesejde, slouží mu jen k oblbování veřejnosti).
Nemylme se, ta válka už probíhá dlouho, nejen od roku 2014, kdy se Krym připojil k Rusku a Západ začal jako zbraně ve velkém používat sankcí. Lépe to lze pochopit, když si uvědomíme, že tato válka se vede v zájmu upevnění světové hegemonie USA. A k té jí má dopomáhat Bůh a mimo jiné, v nikoliv vlastním zájmu, EU a řada jejích států. Netřeba asi připomínat, že naše republika v tom nyní hraje prim.
Také je zřejmé, že dlouho měla tato »aliance«, sama se nazývající »svobodný a demokratický svět« (zkráceně Západ), převahu, byla takříkajíc v ofenzivě.
Pak si ale nejprve Čína a pak i Rusko zcela osvojily používání nejefektivnější zbraně Západu, tzv. volného trhu, a začaly ji používat ve svůj prospěch. A ejhle, najednou se síly nejen vyrovnaly, ale nyní se dokonce ukazuje, že Západ přechází z ofenzívy do obrany a chytá takzvaně kočku za ocas.
Názorně to ukazuje situace kolem plynu a ropy. Raketově stoupající tržní ceny energií a v návaznosti na ně všeho ostatního se začínají ukazovat už jako nezvladatelné. Volný trh totiž není nijak spravedlivý, vždy na něm dominují ti, kdo mají větší sílu, v tomto případě země, které mají největší zásoby plynu a ropy. A takřka horečná snaha západních politiků něco s tím udělat, zatím žádné výsledky nepřinesla. Připomeňme jen zcela neúspěšnou cestu amerického prezidenta Joe Bidena do Saudské Arábie a dalších zemí OPEC…
V pátek proto přišli s dalším »řešením«, zastropují ceny ropy a plynu.
Nejprve prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, že »už je na čase zastropovat cenu plynu z ruských plynovodů do Evropy«. Poté se ministři financí a guvernéři centrálních bank ze skupiny tzv. vyspělých zemí G7 dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení výše stropu se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury. Opatření vejde v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty. Jsou to stejná data, jako ta v rámci šestého sankčního balíku EU, který stanovuje částečné embargo na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU. Spojené státy vyhlásily zákaz dovozu ruské ropy již v březnu, ty ovšem mají i vlastní zásoby. »Dnešní krok pomůže uštědřit velkou ránu ruským financím, podkope schopnost Ruska vést nevyprovokovanou válku na Ukrajině a urychlí zhoršování stavu ruské ekonomiky,« živila optimismus americká ministryně financí Janet Yellenová.
Otázkou teď je, jaké tyto pompézně ohlašované kroky budou mít účinnost. Podívejme se nejdřív na ten plyn. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na slova šéfky EK reagoval oznámením, že Moskva v případě zastropování cen prostě přestane plyn do unie dodávat. »V Evropě jednoduše nebude žádný ruský plyn,« napsal podle agentury Reuters Medveděv na sociální síti Telegram.
Rusko již před časem výrazně omezilo průtok plynovodem Nord Stream 1 do Evropy, v posledních týdnech na zhruba pětinu kapacity. Ve středu kvůli údržbářským pracím dodávky přerušilo s tím, že je obnoví dnes. V pátek krátce po »svalnatých řečech« paní Ursuly ale Gazprom oznámil, že údržba provedená společně se zástupci firmy Siemens Energy odhalila únik oleje v kompresorové stanici Portovaja, takže není možné zajistit bezpečný provoz. Plyn tedy zatím nedorazí. Zda je to přímá reakce na prohlášení šéfky EK, nebo součást dlouhodobější snahy upozornit na skutečnost, že protiruské sankce znemožňují plnohodnotnou údržbu plynovodu, se lze jen dohadovat. Nicméně firma Siemens Energy upozornila, že »takovéto úniky obvykle nemají vliv na provoz turbíny a lze je utěsnit na místě. Je to rutinní procedura v rámci údržbářských prací«. »Ani v minulosti výskyt takovéhoto typu úniku nevedl k přerušení provozu,« dodala s tím, že v kompresorové stanici Portovaja je dostatek dalších turbín k zajištění jejího provozu.
Faktem ale je, že Rusko (ne)dodávání plynu do Evropy trápí mnohem méně než samotnou EU. Přes pětkrát nižší dodávky totiž Gazprom v prvním pololetí dosáhl rekordního zisku, a to nejen kvůli vysokým cenám, ale i díky výrazně zvýšenému vývozu této suroviny do Číny a dalších zemí.
A téměř totéž vlastně platí i o ropě.
Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak trefně označil zavedení cenového stropu za »naprostou absurditu«, která destabilizuje celé odvětví. Rusko nebude ropu ani ropné produkty dodávat zemím, které stanovení cenového stropu podpoří, řekl. Podle něj jsou ruské firmy například na prosincové embargo EU na dovoz ruské ropy už nyní připraveny natolik, že mohou zachovat těžbu na dosavadní úrovni.
Klíčové totiž také je, zda cenový strop podpoří velcí kupci ruské ropy, jako jsou Čína, Indie a Turecko. »Cenový strop v podstatě nemá žádný dopad, pokud G7 nepřesvědčí další hlavní kupce, aby se přidali,« uvedl analytik Christopher Haine z poradenské společnosti Energy Aspects. »Ti se však zdráhají, přestože by se tak vyhnuli západním sankcím na financování a pojištění dopravy,« dodal. Ono totiž Rusko opravdu není tak izolované, jak se nám naši čelní politici a mainstream snaží namluvit.
Takže suma sumárum, kalibr cenových stropů, této nové obranné zbraně Západu, se v tomto světle nejeví jako příliš těžký. Spíše se zdá, že G7 a EK vytáhly v panice z klobouku dva pokusné králíky. Žel, ani očekávatelný neúspěch však »stratégy« Západu nezastaví. Dál povedou svět do války za pochybným »americkým snem«, ať to stojí, co to stojí…
Ivan Cinka