AKTUALIZUJEME
Zatímco vybraná politická elita v čele s prezidentem Milošem Zemanem, vojáci, veteráni či pamětníci si dnes 77. výročí konce druhé světové války v Evropě připomněli v Praze u Národního památníku na Vítkově, vlastenci v čele s na Vítkov poprvé nepozvaným ČSBS, KČP, KSČM a další, se nejprve sešli na Olšanském hřbitově a odpoledne na Klárově. Připomínají tak zítřejší výročí osvobození od německého fašismu.
Na čestném pohřebišti rudoarmějců na Olšanských hřbitovech se sešla početná společnost. Klub českého pohraničí reprezentoval předseda Národní rady KČP Jaroslav Hudec, Český svaz bojovníků za svobodu místopředseda ÚV Emil Kulfánek, za KSČM byly přítomny předsedkyně pražského krajského výboru Marta Semelová a europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.
Tu pořadatelé představili jako zástupkyni jediné skutečné opoziční strany. Ve svém projevu zdůraznila radost, že se na místě sešlo mnoho mladších lidí s dětmi, které jsou budoucností. »Je strašné, že se po 77 letech musejí lidé rozmýšlet, zda se přijdou poklonit památce těch, co nás osvobodili. Nechci zpochybňovat žádné oběti druhé světové války. I ti, kteří bojovali na západní frontě, to určitě dělali s dobrým úmyslem. Ale nepřipomínat si, díky komu zde dnes můžeme stát, že je to díky hrdinství vojáků Rudé armády, je ostudou této společnosti! Dvacet dva milionů sovětských občanů padlo proto, aby dnes mohly existovat slovanské národy. Vždy ve chvílích, kdy zapomínáme na svou historii, si ji prožíváme znovu. Dlouho jsem si myslela, že se nikdy nestanu součástí toho, co jsem nezažila a znala jen z vyprávění, filmů a knih. Moc bych si přála, aby současný válečný konflikt skončil diplomatickou cestou – zbraně nejsou řešení,« řekla Konečná.
Po hromadné fotografii části přítomných následoval koncert z ruských písní. Hned v úvodu bylo řečeno, že by mohl trvat mnohem déle, ale vzhledem k tomu, že ve 14 hodin začíná za značných bezpečnostních opatření akce »fialového premiéra«, kam mohou jen hodně dopředu akreditovaní, musí koncert skončit včas.
Boj o rozcestí našich dějin
U pomníku druhého odboje na Klárově, jehož zřízení inicioval ČSBS, se odpoledne sešli lidé z trochu jiného politického spektra. Přítomni byli poslanec za SPD Jiří Kobza, místopředseda Trikolory Josef Sláma, předseda Společnosti Ludvíka Svobody Ludvík Engel, předseda Vojenského spolku rehabilitovaných Petr Mrázek, Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých Zdeňka Valouchová, baráčníci obce Hradčany a za pořadatele místopředseda ÚV ČSBS Emil Kulfánek a předseda Jaroslav Vodička.
Podle něj umístění pomníku na velké křižovatce symbolizuje, že boj před sedmasedmdesáti lety byl zároveň bojem o rozcestí našich dějin. Druhý československý odboj pomáhal porážce hitlerovského Německa, byl předpokladem národní existence, byl bojem za zachování lidské cti, důstojnosti, poctivosti a opravdovosti. Účastníkům druhého odboje šlo o obnovu humanity, demokratického zřízení a nezávislosti republiky. Pomník patří všem, kteří neváhali aktivně čelit otroctví a zlu, neváhali bojovat za svobodu a státní samostatnost. Památník je věnován všem, kteří za svou vlajku a vlast položili život. Jsou to ti, díky nimž jsme hrdi na svoji zem; jsou to ti, díky kterým máme národní sebevědomí. Patří jim za to naše vděčnost a trvalá čest.
Na závěr provedl trubač Hradní stráže, která nahradila při pietním aktu armádu, jež se na pokyn ministerstva obrany tohoto setkání nezúčastnila, minutu ticha za oběti druhé světové války. Položili také věnec od prezidenta České republiky Miloše Zemana.
Ani zde nechyběl štáb pořadu ČT Reportéři, který na úterý chystá další »objektivní« reportáž o ČSBS.
U Neznámého vojína na Vítkově
Tradiční kladení věnců u hrobu Neznámého vojína se po dvou letech konalo bez covidových omezení, letošní oslavy osvobození země od nacismu ale ovlivnila pokračující válka na Ukrajině. Politici po skončení pietního aktu v rozhovoru s novináři připomněli, že válka nedaleko českých hranic znovu připomíná, že svoboda ani mír nejsou samozřejmostí a je třeba je chránit a bojovat za ně.
Premiér Petr Fiala (ODS) na Vítkově řekl, že letos to není běžná oslava konce války – je třeba myslet i na ty, kteří dnes umírají na Ukrajině. »Vážím si všech bojovníků, kteří pomohli náš národ osvobodit od nacistických okupantů. Jejich hrdinství a památku je potřeba si připomínat… Probíhající válka na Ukrajině nám připomíná, že svoboda a mír nejsou samozřejmostí. Kromě obětí druhé světové války musíme myslet také na oběti války, která právě probíhá na Ukrajině,« napsal premiér na Twitteru. V podobném duchu se vyjádřili také další politici.
»Předseda vlády Petr Fiala se zúčastnil pietního aktu na pražském Vítkově, který se konal u příležitosti 77. výročí konce bojů 2. světové války v Evropě a uctil památku padlých ukrajinských vojáků Rudé armády a oběti Pražského povstání. Stydím se za tuto vládu, která si nejen neváží svých občanů, ale ostentativně pohrdá i těmi, kteří svůj život obětovali tomu našemu – ruskými vojáky Rudé armády. Jistý španělský filozof 20. století jménem George Santayana řekl: ‚Jen mrtví viděli konec války, jen mrtví vědí, co to znamená žít.‘ Je mi z toho velmi smutno,« zkomentoval premiérovo počínání právník a někdejší místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
Na Vítkově dnes věnce položili předsedové Senátu a Sněmovny Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), premiér Fiala, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) spolu s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a kardinál Dominik Duka. Památku padlých uctili položením věnců také zástupci spolků a válečných veteránů.
Před pietním aktem přinesli vojáci na nádvoří u památníku historické armádní prapory, zazněla státní hymna a husitský chorál Ktož sú boží bojovníci. Během kladení věnců proletěla nad Prahou pětice vojenských letounů a tři armádní vrtulníky, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách. Přítomní drželi minutu ticha. Vojáci také vypálili čestnou salvu.
Kolem druhé hodiny odpolední ještě Fiala, zástupci Parlamentu, armády, Prahy a Československé obce legionářské uctili na pražských Olšanských hřbitovech památku padlých ukrajinských vojáků Rudé armády a oběti Pražského povstání. Aktu se tam zúčastnily i Ukrajinky, které opustily Ukrajinu kvůli vpádu Ruska a v Praze našly dočasné přístřeší.
Osmý a devátý květen…
Předloni nejvyšší ústavní činitelé přicházeli k hrobu Neznámého vojína kvůli pandemii koronaviru v pravidelných intervalech individuálně tak, aby se nepotkali. Loni byla pieta bez účasti veřejnosti a všichni účastníci včetně vojáků měli nasazené respirátory. Pietní akty související s výročím ukončení války se dnes konaly na několika místech nejen v Praze, ale i v dalších českých městech.
Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 kapitulovalo, slaví ČR společně s většinou evropských států jako státní svátek. Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším válečným střetnutím. Češi bojovali proti německým nacistům jak na západní, tak na východní frontě, a rovněž v domácím odboji. Mnoho dalších si však připomíná i 9. květen jako den osvobození naší země od německého fašismu.
(zmk)
