V přírodní rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku se rozmnožil kriticky ohrožený chrobák. V roce 2020 vypustili vědci do rezervace samce a samice 150 chrobáků, loni i letos na konci jara zaznamenali nižší desítky nových brouků, informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
»Kriticky ohrožený chrobák je v Čechách považován za vyhynulého, poslední známý záznam tohoto druhu pochází z roku 2005 z Rané v Českém středohoří. Na Moravě se vyskytuje na několika posledních lokalitách v okolí Mikulova,« uvedli ochranáři v tiskové zprávě.
V roce 2018 získal Entomologický ústav povolení k laboratornímu chovu chrobáka pečlivého pro základní výzkum. Druh se podařilo úspěšně rozmnožit. Jedince nevyužité pro výzkum vědci vypustili v dubnu 2020 v milovické rezervaci ve dvou etapách. Konkrétně 150 jedinců chrobáka pečlivého, 89 samic a 61 samců na ploše zhruba 2,3 hektaru. Loni i letos objevili brouky i jejich nory. »Nalezení brouci nenesli znaky opotřebování, takže se domníváme, že jde o jedince z nové generace, narozené již v rezervaci. Neměli například opotřebovaný čelní štítek, výběžky na předních nohou, či otupené rohy u samců,« uvedla Lucie Ambrožová z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Přesný počet nových chrobáků podle ní není možné určit přesně, mělo by jít o nižší desítky.
První noví brouci zatím podle vědců nejsou zárukou, že chrobák se v rezervaci uchytí trvale. »Podle zkušeností z Nového Zélandu může trvat pět i více let, než budeme schopni posoudit, zda se nová populace rozrostla natolik, aby byla životaschopná,« doplnila Ambrožová.
Chrobák pečlivý se v Česku dříve vyskytoval na pastvinách a v oborách teplých nížin, například v Polabí, v Českém středohoří a západních Čechách, a ve vojenských prostorech.
Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru v Milovicích v roce 2015. Se současnou rozlohou 350 hektarů je největší v České republice.
»Rezervace Milovice byla pro vypuštění chrobáka vhodná podmínkami i historickým výskytem druhu, dostatečnou rozlohou vhodného biotopu, pastvou s dlouhodobou perspektivou a přítomností větších stád býložravců bez použití veterinární chemie,« dodal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
Chrobák pečlivý též výkalník pečlivý (Copris lunaris) dorůstá velikosti 16–24 mm je koprofágní brouk, což znamená, že larvy i dospělí jedinci se tedy živí trusem.
Je to druh stepní a pastvinný. Brouci se slétávají na trus býložravců, pod kterým obě pohlaví vybudují (poměrně rychle) podzemní kryptu, v níž samička vytvoří pět až sedm hruškovitých útvarů z trusu. Do nich naklade vajíčka a larvy střeží, dokud se z nich nevylíhnou dospělí brouci.
Proč jsou koprofágní brouci důležití?
Tito trusem se živící se brouci s výkaly z pastvin odstraňují také infekční stadia parazitů. Jde tedy o přirozenou prevenci parazitóz prověřenou milióny let evoluce.
Dnešní domácí býložravá zvířata (kopytníci) se bohužel většinou neobejdou bez antibiotik, z nichž některá jsou pro chrobáky a další organizmy jedovatá. To je jedním z důvodů jejich vymizení z naší krajiny.
(mac)
FOTO – Česká krajina/Lucie Ambrožová, wikipedia/CC BY-SA 4.0/Jacek Proszyk, wikipedia/CC/GNU/Siga