Evropské země před začátkem školního roku marně shánějí učitele. Francie letos neobsadila 4000 míst pedagogů, za což podle odborů mohou nízké platy. Problémy sehnat učitele ale mají i státy, kde jsou pedagogové placení lépe, uvádí server France 24. Vedle nízkých platů si pedagogové stěžují i na nízké společenské postavení své profese. Na nedostatek učitelů si školy stěžují i v České republice.
Tisíce neobsazených pedagogických míst ve Francii způsobily podle odborů nízké platy, které mnoho let rostou velmi pomalu. »Došlo k jasnému poklesu kupní síly,« uvedla generální tajemnice školských odborů SNES Sofie Vénétitayová. Na situaci zareagoval tento měsíc prezident Emmanuel Macron, který chce zvýšit platy začínajícím učitelům. Slíbil, že mladí pedagogové budou měsíčně dostávat »alespoň 2000 eur čistého« (50 000 korun). Podle Vénétitayové to však nestačí a více peněž si zaslouží všichni učitelé.
Pomalý kariérní postup
»Je jasné, že platová otázka je naprosto zásadní,« uvedl odborník na školství Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Éric Charbonnier. Podle něj je problémem také pomalý kariérní postup ve francouzském školství. Na začátku kariéry francouzský učitel vydělává o sedm procent méně než je průměr OECD, po deseti až 15 letech zaměstnání ve školství se ale nůžky rozevírají až na dvacet procent.
S nedostatečným počtem učitelů se potýkají téměř všechny evropské země, tvrdí Charbonnier. Problém se týká i států, kde jsou pedagogové velmi dobře placeni. Například v Německu průměrný roční hrubý výdělek učitele činí 62 300 eur (1,5 milionu Kč), což je dvakrát tolik co ve Francii. Zemi přitom na základním stupni chybí nejméně 15 000 učitelů a do roku 2025 to bude až 26 000.
Problémy způsobuje také fakt, že ve většině zemí je průměrný věk učitelů vysoký a mnoho z nich v příštích letech odejde do důchodu. Mnoho mladých učitelů navíc profesi opouští. Například ve Francii během školního roku 2020-2021 podalo výpověď 0,35 procenta pedagogického sboru, před deseti lety to bylo 0,05 % učitelů. V Británii 44 % učitelů tvrdí, že chce ze školství v příštích letech odejít.
Problém nejsou jen peníze
Problémem ale nejsou jen platy. Učitelé si myslí, že si společnost málo váží jejich povolání. Podle staršího výzkumu z roku 2018 jen 30 % učitelů v zemích eurozóny tvrdilo, že si společnost dostatečně váží jejich práce. Pedagogové si také často stěžují, že řeší čím dál více byrokracie. »Celkově se učitelé domnívají, že se po nich žádá stále více za plat, který tomu neodpovídá,« tvrdí Charbonnier. Podle odborů se zátěž pedagogů dále zvýšila během pandemie covidu-19, například se zavedením distanční výuky.
I v Evropě jsou však země, kde učitelé nechybějí. To je například Finsko. Platy pedagogů jsou tam vyšší než ve Francii a učitelské povolání se tam těší velkému společenskému respektu. »A hlavně – učitelské povolání tam zůstává stimulující se vzdělávacími programy během celé kariéry a s oceněním osobní iniciativy,« uvedl Charbonnier.
V ČR letos v mateřských, základních a středních školách pracuje podle českého ministerstva školství zhruba 173 500 učitelů. V roce 2019 byl jejich průměrný věk podle průzkumu resortu 47,2 roku. Ministerstvo odhaduje, že nejsilnější ročníky pedagogů odejdou do důchodu asi do roku 2035. Školy si dlouhodobě stěžují na nedostatek učitelů zejména pro takové předměty, jako jsou matematika, fyzika, informatika nebo chemie. Podle Ondřeje Sliše z projektu Začni učit! může v blízké budoucnosti v ČR chybět více než 10 000 učitelů.
(ici, čtk)