Lidstvo by mělo být zakořeněné v přírodě, respektovat přírodu, přizpůsobit se přírodě a chránit přírodu, uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Už v roce 2012 tak byla po celé Číně zahájena rekonstrukce vztahů mezi lidstvem a přírodou. A jak tato rekonstrukce dosud probíhá?
Vesmírné satelity po desetiletí zaznamenávaly »postupy a ústupy« písku a vody v jezeře Čching-chaj.
Od 70. let minulého století pokračoval více než 40 let »postup písku a ústup vody«, až písek rozdělil jezero Čching-chaj na hlavní a vedlejší jezero. Od roku 2012 začal obrat a nastal »ústup písku a postup vody«. Nyní je vedlejší jezero opět spojeno s hlavním jezerem a krajina jezera Čching-chaj vypadá jako před více než 40 lety.
Vrátit prostor přírodě, nejen jezeru Čching-chaj
V posledních deseti letech Čína chránila ekologicky významné oblasti nebo extrémně křehké ekologické oblasti stanovením červených čar. Můžeme vidět, že v rámci těchto červených čar je pět národních parků, včetně parku pandy velké a parku San-ťiang-jüan, také 14 světových geoparků a první skupina 39 národních přírodních parků s pastvinami. Za posledních deset let byla červenými čarami vymezena chráněná území v rámci 9195 přírodních rezervací.
V posledních deseti letech Čína obnovila vztahy mezi lidmi a přírodou, nejen že se stáhla, aby uvolnila místo přírodě, ale také se aktivně podílela na obnově přírody.
Na terasovitých polích ve vesnici Sia-jang v městečku Li-šuej v čínské provincii Če-ťiang je rušno. Pomocí satelitů je jasně vidět, že před deseti lety byly na terasách velké plochy suché a opuštěné půdy. Teď, při současném pohledu ze satelitů, jsou tato místa plná vitality.
Prostřednictvím trojrozměrné mapy generované technologií leteckého skenování jsme odhalili tajemství oživení terasovitých polí. V roce 2012 začalo městečko Li-šuej v provincii Če-ťiang postupně obnovovat vodní systém řeky Ou-ťiang. Horská pramenitá voda protéká více než 80 rekonstruovanými vodními kanály a vtéká na terasovitá pole. Ryby, hlemýždi a hmyz žijí volně na polích a vytváří přirozený potravní řetězec. Výkaly ryb se stávají hnojivem a vyživují terasovitá pole.
»Obnovení přírodní ekologie přírodními metodami znamená to, že vezme přírodu jako základ, respektujeme přírodu, přizpůsobujeme se přírodě a chráníme přírodu,« uvedl tajemník pobočky KS Číny ve vesnici Sia-jang pod správou města Li-šuej v provincii Če-ťiang Čchen Fang-wej s tím, že koncept harmonického soužití mezi lidstvem a přírodou v posledních deseti letech hluboce zakořenil v srdcích lidí.
Ve městě Jen-čcheng v provincii Ťiang-su, kde bylo mnoho přílivových mělčin a zasolených alkalických půd, byly vybudovány na 10 000 mu (666,67 ha) zelené bariéry. Povrchový železný důl Ma-an-šan v provincii An-chuej, který má historii sta let těžby, byl naplněn vodou, což vytvořilo okrouhlý »safír«.
Kdysi žlutočerná pustina se stala oázou. Za posledních deset let Číňané vlastníma rukama vysadili největší plochu umělého lesa na světě. Plocha vysazených stromů a trávy za deset let přesáhla 1,1 miliardy mu (asi 73 milionů ha).
Pokud se lidé chovají k přírodě laskavě, příroda jim to vrátí. V posledním desetiletí bylo objeveno 128 000 druhů a zařazeno do Čínského seznamu biologických druhů, což je téměř dvojnásobek tohoto počtu v roce 2011. Populace více než 300 ohrožených druhů volně žijících rostlin a živočichů začaly opět růst. Počet divokých skupin pand velkých a antilop tibetských se výrazně zvýšil a jejich úroveň ohrožení se snížila z »ohrožených« na »zranitelné«. Počet ibisů čínských, známých jako »drahokamy Orientu«, se zvýšil na více než 5000, a celkový počet jelenů milu, kteří kdysi ve volné přírodě zmizeli, přesáhl 8000 kusů.
Číňané svýma rukama rychle malují nádherný obraz všudypřítomných zelených hor, stále tekoucích modrých vod a harmonického soužití lidstva a přírody.
(pr)
FOTO – CRI