Epidemie koronaviru v Česku v uplynulém týdnu poprvé od konce července zrychlila. Za posledních sedm dní odhalily laboratoře 13 007 případů nákazy, zhruba o 300 více než o týden dříve. Testuje se přitom o něco méně. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
Denní nárůsty nově nakažených v mezitýdenním srovnání od konce července až do víkendu pravidelně klesaly. V sobotu, v úterý a ve středu ale zaznamenaly laboratoře nárůst. Ve čtvrtek pak přibylo 1900 potvrzených případů, což byl sice pokles, ale pouze o 32 nakažených.
Zájem o testy nepatrně klesl. Za uplynulých sedm dní jich laboratoře provedly zhruba 49 000, o tisíc méně než o týden dříve. Vyšší byla většinou jejich pozitivita.
Na 100 000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 122 nakažených. Takzvané incidenční číslo se od minulého týdne zvýšilo pouze o tři. Nejvyšší zůstává nadále v Praze. Na 100 000 Pražanů je v uplynulém týdnu 154 nakažených. Naopak na Vysočině je incidence 93. V žádném jiném českém kraji se už pod stovku nedostala.
Počet hospitalizovaných od minulého týdne klesl o více než 200 pacientů. V nemocnicích je nyní 902 pacientů s covidem, před týdnem jich bylo více než 1100. Počet hospitalizovaných v těžkém stavu se snížil o čtyři na 30.
S koronavirem dosud v Česku zemřelo 40 700 lidí. V uplynulém týdnu bylo obětí 65, o týden dříve 71. Údaje z posledních dní ale obvykle při dalších aktualizacích rostou.
Proti těžkému průběhu covidu chrání podle odborníků očkování. Za poslední týden ho absolvovalo 30 605 lidí, téměř 24 000 z nich si přišlo pro druhou posilující dávku. Plně naočkováno bylo v Česku dosud téměř 6,89 milionu lidí. První posilující dávku dostalo 4,29 milionu lidí, druhou pak zhruba 113 500 lidí.
Od začátku epidemie v březnu 2020 bylo v ČR potvrzeno 4,02 milionu případů nákazy koronavirem. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty případy, kdy se někdo nakazil opakovaně. Podezření na opakovanou nákazu je více než 299 000.
Riziko »mozkové mlhy« či demence je zvýšené i dva roky po covidu
Lidé, kteří prodělali covid-19, čelí i dva roky po nákaze koronavirem zvýšenému riziku mozkových problémů včetně demence nebo deficitu kognitivních funkcí, běžně označovaného jako »mozková mlha«. Uvádí to studie britských vědců publikovaná tento týden v odborném časopise The Lancet Psychiatry, založená na analýze záznamů o téměř 1,3 milionu pacientů po covidu-19. Autoři také soudí, že vlna koronavirové varianty omikron byla spojená s podobným výskytem neurologických a psychiatrických problémů jako varianta delta, jakkoli byla méně smrtící.
Autoři se zabývali výskytem 14 neurologických a psychiatrických diagnóz, přičemž jejich četnost u pacientů, kteří prodělali covid-19, srovnávali se stejně velkou kontrolní skupinou lidí, kteří se zotavovali z jiných onemocnění dýchacích cest. Hlavní závěr je takový, že zatímco frekvence deprese nebo úzkostných poruch byla po covidu-19 zvýšená jen asi dva měsíce, u »kognitivního deficitu«, demence, psychotických poruch či epilepsie byl výskyt stále zvýšený i na konci zkoumaného dvouletého období.
Mezi dospělými mladšími 65 let zjistili vědci po covidu-19 výskyt mozkové mlhy na úrovni 640 případů na 10 000, zatímco v kontrolní skupině činil 550 na 10 000. U seniorů, kteří měli covid-19, byly stejné kognitivní problémy diagnostikovány v 1540 případech na 10 000 ve srovnání s 1230 mezi členy kontrolní skupiny. Zvýšené riziko některých problémů se podle britských expertů týkalo také dětí, kognitivní deficit ale údajně u této věkové kategorie nepřetrvával déle než 75 dní a jeho výskyt se po méně než roce a půl mezi dvěma zkoumanými skupinami srovnal.
Nová studie Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústavu NIHR má v několika směrech rezervy. Autoři neznali intenzitu daných mentálních potíží ani přesný moment, kdy se u pacientů objevily, podotýká tisková zpráva univerzity. Do jejich výsledků vnáší určitou nejistotu také nezaregistrované případy covidu-19. Vědci se nezabývali ani tím, jak by mohl koronavirus dané problémy způsobovat. Někteří experti pracují s hypotézou, že za kognitivními potížemi jsou mikroskopické krevní sraženiny pozorované při nákaze, objevuje se ale i názor, že pramení spíše z celospolečenských otřesů v době pandemie.
Jeden z autorů studie Max Taquet řekl, že zjištění jeho týmu zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu ve snaze objasnit, »proč se tohle po covidu-19 děje«. Je podle něj zjevné, že pandemie nepřináší »tsunami nových případů demence«, ovšem nárůst ve výskytu nelze ignorovat »vzhledem k závažnosti důsledků« takové diagnózy.
(jad)