Pýcha, arogance, neschopnost sebereflexe a absence politického vzdělání v nejširším slova smyslu. Tak shrnul v rozhovoru pro iportaL24.cz politolog Zdeněk Zbořil důvody, které stojí za zájmem enormního množství lidí bojovat o prezidentský úřad.
Jak hodnotíte dosavadní působení koaliční vlády Petra Fialy?
Možná vás překvapím, ale zdá se mi, že z hlediska Petra Fialy je práce celé vlády až mimořádně úspěšná. Říkají to téměř všechny průzkumy veřejného mínění a volebních preferencí, které dnes máme k dispozici. Trochu můžeme pochybovat o jejich vypovídací hodnotě, ale protože jsou masově šířeny, musíme je považovat za alespoň přibližně odpovídající skutečnosti. A také jsou neustále na stejné úrovni, jako byly při posledních parlamentních volbách. Občas se popularita některé z politických stran pětikoalice a jejich reprezentantů dočasně sníží, ale takovou ztrátu okamžitě kompenzuje překvapivě vzestup zájmu o koaliční politickou stranu jinou. Až se tomu nechce věřit při všech obtížích, které koaliční »Pětka« sama se sebou má. A to ani nemluvíme o exogenních problémech jejího vládnutí.
Považujete pomoc, která má ulehčit lidem překlenout současnou ekonomickou krizi, za dostatečnou?
Nechci být příliš kritický a tvrdit, že nedělá nic nebo hodně málo, jak tvrdí některá média dosud stále ještě píšící a hovořící česky. Ono to ale není důležité. »Lesk a bída« jsou hodnoty nezměřitelné a relativní, a tak se mi to jeví jako v té písničce Jarka Nohavici – Jedni křičí hanba, hanba, druzí zase sláva, sláva!
A protože nejsem odborník na absolutno, pomohu si klasiky, kteří v takové situaci tvrdí, že to moc dobré není, ale že se nám to tak jeví. Ota Pavel tomu říkal, že je to pumperdentlich – dobrý, dobrý, ale stojí to za …
Proč se podle vás česká vláda vydává jinou cestou než ostatní evropské vlády? Jde například o odmítání zastropování cen, snížení DPH na potraviny…
Protože si myslí, že je na světě tou nejlepší a chce ukázat světu, Evropské unii, anebo alespoň Ukrajině, že naše země tuto válku vyhraje. Vyhraje – prohraje, ono je to vlastně jedno. Z minulosti si zřejmě zapamatovala jen to – čím hůře, tím lépe. A zatím může, nenechme se mýlit, v klidu konzumovat svou moc a požitky, které z ní pocházejí, v míře nebývalé.
Na podzim nás čekají senátní a komunální volby. Česká politická scéna zažila v poslední době turbulence, například kauza Dozimetr, myslíte, že to bude mít vliv na volební výsledek?
Předpokládám, že všechny možné aféry ovlivní volební výsledky jen minimálně. Na úrovni komunální se to projeví roztříštěnou opozicí až do úrovně absurdního divadla a media opakovaně vytvářejí a šíří názory, že politika je svinstvo a že ji slušný člověk nemá dělat.
Vůbec nepochybuji, že do Senátu budou zvolení ti nevýrazní nebo naopak vystrašení politici a političky, kterým bude k jejich zvolení stačit několik tisíc hlasů. A protože lidé, kteří nechodí volit, vlastně volí také tím, že dávají svůj hlas-nehlas jen jednomu statisticky nejúspěšnějšímu ze zvolených, tuto situaci sami vytvářejí. A ještě si hrají na zatvrzelé popírače významu Senátu, o jehož existenci se v těchto volbách vůbec nejedná. Legitimita Senátu je dána Ústavou a jeho zánik může nastat cestou ústavní anebo revoluční, kterou si dnes za všeobecně známých okolností neumím představit.
Jiná je situace na komunální úrovni, ale pro tu je připravena inovovaná varianta »Anti-Babiš«, kterou bez ohledu na opakované volební úspěchy ANO 2011 budou překonávat po volbách rychle se rodící společenství různých zájmových skupin, s jejichž skutečnými »zájmy« se veřejnost seznámí, až už bude po slavnosti.
Pravici se před sněmovními volbami vyplatilo vytvořit koalice, bude to mít podle vás stejný úspěch i na komunální úrovni?
Na této úrovni to bude trochu jiné a těžší, ale jen proto, že některé lokální zájmy nelze eliminovat. Ale stále bude možné se dohodnout až po volbách, podle jedné ze známých postav transformačních aktivit let devadesátých, která měla jednoduchý, ale úspěšný program – nehádejme se, vždyť je tady toho ještě dost pro všechny! To zní sice jako citace kmotra sicilské mafie, ale ono se to na některých místech v naší zemi opravdu asi ani jinak dělat nedá.
Jaký význam komunálním volbám připisujete? Můžou naznačit příští vývoj na politické scéně?
Předpokládám, že hlavním leitmotivem budou peníze, peníze a zas jen peníze a snaha, kdo se, a jak rychle, dokáže prodrat k pražskému nebo bruselskému krmelci. Ale tzv. politické scény, kterou máte zřejmě na mysli, se to ani nedotkne. Ta pojede dál »močálem černým, kolem bílých skal«.
Začínají debaty ohledně zavedení přímé volby starostů. Přikláněl byste se k takové změně? Proč k ní podle vás v ČR zatím nedošlo?
Jednak v tom hraje roli tradice, jednak bylo asi i správné, že se na komunální úrovni neměnili starostové po každé změně celostátní politiky. Ale zřejmě také proto, že si centrum a v něm zavedené politické strany chtěly udržet svou kontrolu nad »periférií«. Nemusíme být příliš vulgární, ale šlo také o kontrolu finančních prostředků. Nejprve zplozených privatizacemi, restitucemi a konečně také »projekty« a dotacemi všeho druhu.
Lidé mají možnost přímo volit hlavu státu. Tyto volby nás čekají začátkem příštího roku. Počet kandidátů zatím není konečný, ale už dnes jich je požehnaně. Kde vidíte příčinu takového zájmu o Hrad?
V pýše, aroganci a neschopnosti sebereflexe. A také v absenci politického vzdělání v nejširším slova smyslu, které by nemělo být chápáno jako indoktrinace a výuka politikaření a politologické magie. Do jisté míry tedy záleží na osobnosti, a nikoliv na tom, jak ten nebo onen, či ona, budou vypadat na známkách.
Z dnes známých uchazečů o prezidentský úřad, je některé jméno, které vás osobně zaujalo?
Z těch dnes asi 182 jmen, které se v souvislosti s prezidentkou volbou objevují, i když vím, že ne všichni se nakonec o zvolení budou ucházet, to není nikdo. A ti, o kterých si myslím, že by to dělat měli, to už dnes odmítají. Většinou proto, že si uvědomují, co prezident může, ale také to, co nemůže dělat. A protože mám v tomto ohledu také výhodu svých zkušeností a věku, mohu si dopřát výhody, se o takové věci nezajímat. Konečně, byl jsem do posledních dnů proti změně nepřímé na přímou volbu, protože jsem se domníval, že neodpovídá české politické tradici a ani není obranou tohoto úřadu před různými »nátlakovými skupinami« z blízkého i vzdálenějšího zahraničí.
Jak podle vás bude probíhat kampaň před prezidentskými volbami?
Bude-li probíhat podobně, jako začíná ta trochu už únavná antibabišiáda, pak by bylo lepší, jak říká antický klasik, »uzavříti sluchu zdroj, a učinit tak bez váhání«. Ale protože se dá každá volební kampaň »dobře profinancovat« a myslí si to zejména ti mnozí, o jejich čistých úmyslech lze s úspěchem pochybovat, tak na nějakou vyšší úroveň politického chování nevěřím. Konečně příklad nikoliv školáka, ale středoškoláka, který se pokusil na jedné demonstraci ukrást reproduktor, je příkladný. Jednal o tom už sám ministr vnitra a prezident Policie ČR a podle většiny nedůvěryhodných medií zejména o tom, jak policistu nebo policisty, kteří tomu zabránili, potrestat.
Jakého prezidenta byste si přál?
Dnes už jen takového, který se k české politice blíží a zachází s ní, jen jako s toxickým prostředím. Ale protože to je protimluv, vzdávám se odpovědi a nechávám vše jen v rukou božích. Ačkoliv, ani Pánu Bohu to dnes nepřeji.
Jana Dubničková