V poslední době jsme si zvykli, že když slyšíme čísla o růstu něčeho, co má cosi společného s ekonomikou, jsou buď o růstu cen, rozpočtových schodků aj. Moc čísel o růstu čehokoliv, co by budilo naději a očekávání lepší budoucnosti, nevidíme. Ale taková čísla existují. V lokomotivě růstu a oživení světové ekonomiky v Číně, přes všechny potíže současného světa, jichž není také ušetřena, probíhá růst, kdy tím nejdůležitějším je skutečnost, že samotný růst produkce s sebou nese i rozsáhlé prorůstové investice zajišťující, že růstová bude i budoucnost.
Základem je v Číně samozřejmě růst čínského zpracovatelského průmyslu, který prokázal svoji nesmírnou odolnost a schopnost promptně se adaptovat na rozvrat a změny v dodavatelských řetězcích. Navíc čínská vláda, vědoma si klíčové důležitosti právě tohoto průmyslu a potřeby mít ještě adaptabilnější logistiku fungování průmyslových řetězců vytáhla rámcové politiky k posílení právě této průmyslové transformace ke stabilizaci dodavatelských řetězců i průmyslu jako takového se snížením břemene takové transformace, jakou přináší pro podniky.
Ač je Čína už vyspělou ekonomikou a středně příjmovou zemí, tak v ní na rozdíl od většiny světa, která toho dosáhla, nedochází k žádné de-industrializaci naopak: V první polovině letošního roku přidaná hodnota v čínském zpracovatelském průmyslu obnášela 28,8 procenta HDP, tj. podíl tohoto sektoru, který z Číny dělá dílnu světa, na celkové ekonomice oproti loňsku narostl o 1,4 procenta.
A co je ještě slibnější ukazatel, investice do zpracovatelského průmyslu meziročně za první pololetí narostly o 10,4 procenta, což je příslib, že růst role Číny jako dílny světa se přes všechny slibované meze růstu ještě zrychluje.
V samotném druhém čtvrtletí nárůst investic do výrobního sektoru narostl o 7,4 procenta, tj. o 3,2 procenta více než celkové tempo investic do fixních aktiv. A samozřejmě, že vše ukazuje, že Čína už dávno není nějakým »dělňasem« globální průmyslové výroby, neboť výroba v technicky špičkových (hi-tech) průmyslech meziročně od ledna do června narostla o 9,6 procenta, takže záměr vysoko kvalitního rozvoje, tj. založeného na růstu potenciální produktivity, se naplňuje a cesta k dalšímu překonávání škarohlídskými Západními analytiky slibovaných mezí růstu se otvírá stále šířeji.
Veřejná správa v poslední době vystupňovala úsilí o vyvinutí mechanismu tzv. »bílých seznamů« k realizaci koordinace úsilí na podporu podniků v klíčových oblastech a průmyslech mezi správními orgány a regiony, aby zotavení výroby nevázlo ani kvůli ložiskům propukání epidemie covid-19.
To, o čem může průmysl ve většině rozvinutého světa, třesoucí se před daňovými choutkami vlád, jen snít, je v Číně realitou. V první polovině letošního roku souhrnné refundace daní, krácení daní a poplatků a odložení daní a poplatků pro malé střední podniky dosáhlo 1,8 bilionu jüanů (asi 266,73 miliardy US dolarů), neboť Čína k zotavení spustila tzv. preferenční politiky ke snížení břemene pro podniky.
V Číně, kde se pěstování a šlechtění volného, rychlý růst zajišťujícího trhu a podniků s potenciálem rozpoutávat nový inovativní vývoj jako bývaly všelijaké ty »garážové firmy« v době křemíkové revoluce světa v Silicon Valley, stalo něčím jako je nová forma kultivace rostlin v čínských okrasných zahradách, teď plánuje Ministerstvo průmyslu a IT pomoci vyšlechtit 3000 nových tzv. »malých gigantů«, tj. stejné novátorské elity drobných podniků, jakými bývaly revolucionářské »garážové firmy«, které se specializují na prázdné tržní výklenky a prorazí technologiemi na špičce doby.
Čína buduje průmyslový rozvojový internet pokrývajíc už 45 hlavních kategorií národní ekonomiky. Velikost průmyslu průmyslového internetu už přerostla 1 bilion jüanů.
Země má teď v chodu přes 3 100 projektů »5G + průmyslového internetu«. Z nich se 700 rozběhlo během letošního druhého čtvrtletí. Má tak vzniknout komplexně inovované a optimalizované předivo sítí technické a průmyslové kooperace, představující vytvoření nového ekosystému průmyslových řetězců zprostředkovaného »5G + průmyslovým internetem«, který se bude promptně adaptovat a vytvářet nové scénáře výrobní spolupráce při všech změnách situace, aby veškeré optimalizace byly hbité účinné jako reakce na šoky přinášené situacemi jako pandemie nebo válka na Ukrajině se snahami ji využít k rozpoutání globálního ekonomického konfliktu.
Čína ale také přistupuje k řadě makroekonomických národohospodářských opatření, které pro takové situace předepisují dosud na Západě používané učebnice ekonomie a národohospodářství, ale v brašně vládních nástrojů bychom je na Západě už těžko moc hledali, když si je kvůli předlužení vlád a pádivé inflaci nemohou dovolit. V době ekonomického zotavování je dle těchto učebnic třeba, aby vláda posílila infrastrukturní investice i za cenu rozpočtových schodků, neboť takový dluh bude zdrojem budoucího bohatství a prosperity. Vládní infrastrukturní investice okamžitě pákovým efektem vyvolají i navazující rozsah nárůstu ekonomiky a investic. A v delším výhledu účelně postavené infrastruktury zvýší soukromé investice a hospodářský růst a přinesou tak nárůst daňových výnosů, takže stát na tomto svém dluhu zbohatne, jsou-li ty vyvolané nárůsty výnosů vyšší než úroky z vládního dluhu.
A právě k tomuto se Čína uchyluje, v červnu se čínský růst investic do infrastruktur meziročně zrychlil o 15 procent. Mezi lednem až červnem byl růst těchto investic jen 7,1 procent. Částka speciálních účelových dluhopisů vydávaných místními správními orgány nejdříve spadla na 61 miliard jüanů (9,03 miliardy $), ale ve druhém kvartále se objevily obligace místních správ za 2,1 bilionu jüanů k investicím do infrastruktur. Za minulý měsíc se v zemi rozběhlo 3876 velkých projektů za skoro 2,4 bilionu jüanů.
Zrychlila i realizace dlouhodobých infrastrukturních projektů, jako je stavba propojující dvě vodní mega-infrastruktury – Tři soutěsky obsahující největší světovou hydroelektrárnu s Projektem odklonění vody z jihu na sever, který začal 7. července. Ten zajistí vodu pro čínský sever, kde se voda stává určitou mezí růstu a tak se tam přivede z jihu, kde je jí nadbytek, a ještě se vytvoří nové vodní cesty.
Za druhý kvartál v zemi též přibyly infrastruktury jako 300 nových 5G základních stanic, takže jich je 1,85 milionů. Ve druhém pololetí se čeká rychlejší růst HDP, na kterém se bude podílet zejména pokles cen surovin, ale infrastrukturní projekty k růstu mají také přispět 1 procentem. K posílení růstu teď banky zvyšují dostupnost úvěrů a centrální vláda v červenci vydala obligace za 300 miliard jüanů k financování infrastrukturních projektů.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG