Ujgurská vloggerka ukazuje změny v Sin-ťiangu prostřednictvím každodenního života

Devětadvacetiletá Aytuna Ablikim si pamatuje starý a přeplněný autobus, který vezl cestující po dobu čtyř dnů a tří nocí z Urumči, hlavního města Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny, do města Cho-tan na jihu této autonomní oblasti. Dva řidiči na palubě se střídali v řízení, aby zůstali v pohotovosti a zaručili bezpečnost svých cestujících. V autobuse nebyla žádná spací lůžka a cestující museli vydržet letní teplo nebo zimní chlad, protože autobus neměl klimatizaci.

Tyto únavné cesty z jejích vzpomínek na dětství jsou už dlouho nahrazovány rychlejšími, bezpečnějšími a pohodlnějšími cestovními zážitky. »Když jsem byla dítě, myslela jsem, že Cho-tan je velmi vzdálené místo. Ale později se díky stále diverzifikovanějším formám dopravy vzdálenost postupně zkrátila,« vzpomíná Aytuna Ablikim.

Mezi nové způsoby dopravy patří železnice, která byla uvedena do provozu 16. června. Železnice Cho-tan – Žuo-čchiang vede na východ z města Cho-tan do okresu Žuo-čchiang podél jižního okraje pouště Taklamakan, druhé největší pouště s pohybujícím se pískem. Asi 65 procent délky železnice vede pouští.

V den, kdy byla železnice uvedena do provozu, Aytuna Ablikim, jako ujgurská vloggerka ve svém rodném okresu Mo-jü v prefektuře Cho-tan v jižnímSin-ťiangu, byla svědkem prvního odjezdu vlaku na nástupišti ve stanici Cho-tan a zachytila tuto akci, aby ji sdílela a s ní více než 1,6 milionu lidí, kteří její tvorbu sledují.

»Všichni, kdo po dobu přes čtyři roky tvrdě pracovali na výstavbě projektu, měli na tváři úsměv,« řekla Aytuna Ablikim. Dodala, že další lidé na stanici byli také nadšeni, když se první vlak vydal na cestu. »Cestující ve vlaku nám mávali, zatímco mnozí na nástupišti tančili,« uvedla Aytuna Ablikim.

Nová železniční trať je dlouhá 825 kilometrů a její konstrukční rychlost je 120 kilometrů za hodinu. Má 22 stanic, přičemž šest nabízí služby osobní i nákladní přepravy a pět poskytuje pouze služby osobní dopravy. Vlak překoná celou vzdálenost za pouhých 11 hodin a 26 minut. Pokud chtějí lidé z okresů bez železničních nádraží podniknout cestu vlakem, musí nejprve jet kyvadlovým autobusem do města Cho-tan nebo cestovat na nádraží v jiném místě.

»Tato železnice však umožňuje místním obyvatelům přímou dopravu. Lidé mohou vézt své zboží na jiná místa k prodeji a mladí mohou jezdit za lepším vzděláním ze svých rodných měst vlakem,« řekla Aytuna Ablikim.

Podle železniční společnosti China Railway Urumqi Group Co., Ltd ukončilo otevření nové železniční trati nedostupnost vlakových služeb v pěti okresech a některých městech v jižním Sin-ťiangua zkrátilo čas cestování pro místní obyvatele.

Aytuna Ablikim se narodila v Cho-tanu a vyrostla v Urumči, a v dětství proto byla pravidelnou cestovatelkou mezi oběma místy. »Když jsem byla malá, cesta autobusem z Urumči do Cho-tanu trvala čtyři dny a tři noci. Přeplněný autobus neměl žádnou klimatizaci, takže jsme museli mít otevřená okna pro ventilaci. Nebyla tam žádná lůžka na spaní, takže jsme spali vsedě,«  vzpomíná. »Poté jsme museli jet déle než den na voze taženém oslem, abychom se dostali domů,« doplňuje.

Autobusy byly postupně vybaveny klimatizací a spacími lůžky a čas na silnici se zkrátil nejprve na dva dny, a pak na jeden den. Díky nepřetržitému rozvoji dopravy má Aytuna Ablikim nyní více různých způsobů dopravy, včetně letadla, vlaku a autobusu.

Většinu svého života strávila v Urumči. Po ukončení studia na Univerzitě v Sin-ťianguv roce 2014 pracovala pro různé společnosti v tomto regionálním hlavním městě.

V roce 2019 začala rozvíjet svou kariéru vloggerky, když pracovala na koňské farmě v Urumči. »V té době jsem si myslela, že mnoho lidí by mohlo mít zájem vidět koně, a tak jsem začala dělat videa a živá vysílání,« řekla Aytuna Ablikim.

Založila si účet na populární čínské platformě pro krátká videa Douyin (Tou-jin, Tik Tok) a pravidelně nahrávala videa nebo živé vysílání. »Ve videích jsem ukazovala, jak se koně krmí, jak spí a temperament každého koně,« dodala Aytuna Ablikim. Počet jejích fanoušků postupně vzrostl na více než 300 tisíc.

V roce 2020 se Aytuna Ablikim kvůli epidemii covid-19 rozhodla opustit svou práci a vrátit se do Cho-tanu, aby byla se svou rodinou. »Bylo to poprvé od roku 2014, kdy jsem zůstala ve svém rodném městě tak dlouhou dobu. Po návratu domů jsem byla šokována obrovskými změnami a vývojem, ke kterým došlo v Cho-tanu v uplynulých letech,« řekla Aytuna Ablikim. »Když jsem byla malá, vozila jsem domů vodu se svými bratranci na vozíku taženém oslem, ale teď máme v našem domě vodu z vodovodu. Dřívější zablácené cesty v našem okresu nahradily asfaltové silnice,« uvedla.

Po návratu do svého rodného města si myslela, že její fanoušci možná přestanou sledovat její videa, protože už nezveřejňuje videa zvířat. »Na začátku jsem zkusila zveřejnit videa zaměřená na můj život a zjistila jsem, že mé fanoušky to zajímá a v sekci komentářů naléhali na další videa,« řekla. Od té doby se zaměřuje na svůj každodenní život a různé aspekty Cho-tanu, včetně kultury, cestovního ruchu a kuchyně.

Bez fotografa nebo scénáře zachycuje, co se děje s ní a její rodinou. »Jen zaznamenávám skutečný Sin-ťianga skutečný Cho-tan,« řekla. V současné době má více než 1,6 milionu sledujících na více než deseti platformách sociálních médií.

»Myslím, že natáčení videí má velký význam, protože mohu doprovázet svou rodinu, propagovat místní speciality a současně nabídnout svým následovníkům, aby nahlédli do skutečného života v Sin-ťiangu,« řekla.

Údaje z 3. července ukázaly, že železnice Cho-tan -Žuo-čchiang přepravila za pouhé dva týdny provozu přes 44 tisíc cestujících a asi 2300 tun nákladu.

»Když tím vlakem v budoucnu pojedu, zaznamenám tento zážitek prostřednictvím videa a budu sdílet se svými následovníky scenérii podél železnice, jako jsou topoly eufratské na podzim v poušti, která nesymbolizuje pouze se smrt, ale také vitalitu,« uzavřela Aytuna Ablikim.

(pr)