Bývalá koaliční vláda ANO a ČSSD podporovaná KSČM byla ze strany tehdejší opozice často a hodně ostře kritizována za pomoc v období pandemie koronaviru. Bylo jí vyčítáno, že pomoc je nedostatečná, chaotická a že přichází pozdě. Dnes se z tehdejších opozičních stran staly strany vládní a jako by na své sliby a plamenné řeči zapomněly.
Nyní mají strany bývalé opozice – ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a STAN – možnost ukázat, jak jsou ony schopny se s problémy, které tíží obyvatele země, vypořádat. Jde samozřejmě o jinou situaci, než byla před více než dvěma lety, covid neuzavírá provozovny, školy, kulturní ani sportovní akce, domácnosti však tíží obrovské zdražování nejen základních potravin, ale v podstatě všeho, obavy panují především z blížící se zimy a účtů za energie, plyn a teplo. A co na to současná vláda tvořena pěticí bývalých opozičních stran? V porovnání s okolními zeměmi je na pomoc skoupá, kromě pěti tisíc, které poskytne rodinám s dětmi, se o nějaké další pomoci dá jen stěží mluvit. Co se změnilo? Jeden podstatný detail. Z opozičních stran se staly strany vládní.
»Ukázalo se, že jejich tehdejší sliby byly dány tím, že za to neodpovídaly. Teď, když mají odpovědnost, nedají ani polovinu toho, co tenkrát nabízely. Tehdejší opozice to nemyslela vážně, věděla, že jejich návrhy neprojdou, tak dělala populistická gesta a chtěla se zalíbit lidem,« míní tehdejší místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Na opatřeních, která současná vládní koalice přijímá, je podle něj vidět, že slouží především nadnárodnímu kapitálu. »Můžeme říct, že dali 5000 Kč na jedno dítě, ale mluví o tom od jara a dávají to v srpnu, aby to bylo před komunálními volbami. Ve skutečnosti, jestli někomu pomohli, tak zakázkami německým zbrojovkám, podbízejí se americkým zbrojovkám, peníze utrácejí za válku na Ukrajině, v podstatě dělají kroky, které tomu konfliktu škodí, eskalují ho, a zhoršují tak i život Ukrajinců,« uvedl Filip pro iportaL24.cz.
Hlavní problém podle něj je, že současná vláda lidem pomáhat ani nechce. Dokazuje to podle něj situace s navyšováním platů učitelů. »Vzpomeňme si, jak křičeli, jestli dodržíme slib na navýšení platů učitelům, a oni jim to nyní nedali. To je klasický příklad toho, že to dodržet ani nechtěli. Jenom to chtěli po tehdejší vládní koalici, my jsme se cítili být vázáni daným slibem, a tak jsme tlačili vládu, aby i za cenu deficitu rozpočtu učitelům přidala s tím, že se zvedne koupěschopná poptávka. A vláda nyní klidně přiznává, že koupěschopnou poptávku zvyšovat nebude, protože by to mělo vliv na inflaci. Takže oni to udělat vůbec nechtějí,« dodal Filip.
Stát nesmí nechat lidi bez pomoci, tvrdila opozice. Nyní to už neplatí
Připomeňme si alespoň některé výroky a návrhy opozičních stran v období pandemie:
První balíček opatření přijímala Poslanecká sněmovna koncem března 2020. Poslanci jednali ve stavu legislativní nouze a v omezeném počtu. Postupně schválili všechna vládní opatření na zmírnění dopadů koronaviru. Tehdejší opozice předlohy sice podpořila, s výší pomoci však nebyla spokojena. Předložila několik pozměňovacích návrhů.
»Návrhy vlády podpoříme a očekáváme, že vláda přijde v dalších dnech i s dalšími opatřeními. Stát nesmí nechat lidi bez pomoci,« uvedl v reakci na projednávané předlohy předseda ODS Petr Fiala.
Opozice chtěla měnit hned jednu z prvních předloh, a to návrh týkající se ošetřovného. Vláda navrhovala prodloužení podpůrčí doby po celou dobu trvání mimořádného opatření, tzn. až do opětovného zahájení výuky na školách, a také navrhovala zvýšení věku, kdy mohou rodiče ošetřovné čerpat, z deseti na třináct let věku dítěte.
Pro ODS bylo takové opatření nedostatečné a strana předložila pozměňovací návrh, který zvyšoval věk, kdy mohou rodiče čerpat ošetřovné, z vládou navrhovaných 13 na 15 let. Druhý návrh zvyšoval vládou navrhovaných 60 % vyměřovacího základu na 80 %.
KDU-ČSL šla ještě dál, předložila návrh, který přiznával výši 100 % vyměřovacího základu.
Zdravotní systém se nesmí oslabovat. Nyní mu vláda odebrala 14 miliard
Opozice nebyla spokojena ani s návrhem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, který odpouštěl odvody nebo platby záloh na pojistném na veřejné zdravotní pojištění od března roku 2020 do srpna 2020 pro osoby samostatně výdělečně činné. Samozřejmě to mělo za následek výpadek příjmu zdravotních pojišťoven. Ten měl podle opozice nahradit stát. »Do systému veřejného zdravotního pojištění má přijít zhruba o osm až 8,5 mld. méně. Náš pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby tyto chybějící částky do systému dodal stát… V okamžiku, kdy potřebujeme zdravotní péči, tak nemůžeme oslabovat ten systém tím, že vypadnou příjmy,« reagoval tehdy na návrh Zbyněk Stanjura (ODS), který nyní, coby ministr financí, odebral zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun.
Využívat rezervy zdravotních pojišťoven tehdy nepovažoval za rozumné ani lidovec Vít Kaňkovský. Apeloval na vládu, aby deficit ve veřejném zdravotním pojištění vyrovnala mimořádnou valorizací plateb za státní pojištěnce.
Piráti později navrhovali, aby zdravotní pojištění nemuseli po vzoru osob samostatně výdělečně činných hradit samoplátci, zdravotní pojištění by tímto krokem přišlo asi o miliardu korun.
Odpuštění záloh na důchodové pojištění bylo málo
Opozice chtěla měnit také návrh, který odpouštěl osobám samostatně výdělečně činným zálohy na důchodové pojištění a příspěvek na aktivní politiku zaměstnanosti na šest měsíců.
ODS to považovala za nedostatečné a navrhla prodloužit termín navrženého odpuštění sociálního pojištění místo šesti měsíců, jak navrhovala vláda, na deset měsíců.
TOP 09 navrhovala jednorázovou pomoc až 45 tisíc korun pro lidi pracující na živnostenský list. »Návrh na odpuštění odvodů na sociální pojištění sám o sobě nestačí,« řekla předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.
Rozsáhlejší debata se vedla také kolem návrhu na kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné, který vláda navrhovala ve výši 500 Kč za každý den od 12. března do 30. dubna 2020, celkově tedy mělo jít až o 25 tisíc korun.
Opozici se to zdálo málo. »Vládní návrh podpory OSVČ nelze považovat za pomoc, ale za výsměch,« uvedl Stanjura. ODS navrhla zvýšení celkové částky na 30 000 Kč. Ze státního rozpočtu to znamenalo ukrojení tří miliard korun. »Někdo řekne, že tři miliardy jsou hrozné peníze, ale vláda oznámila, že je připravená na podporu ekonomiky uvolnit až jeden bilion korun, a ty tři miliardy k tomu jednomu bilionu je částka, která není nijak významná,« argumentoval tehdy opoziční poslanec Stanjura.
TOP 09 navrhovala, aby podnikatelé, kteří museli zavřít, měli mít možnost po státu žádat 100 procent nájmu, a ti, co byli omezeni, až 80 procent nájmu.
Vládní programy prý problémy lidí nevyřeší. Dnes se o to ani nepokoušejí
Velké diskuse se ve Sněmovně vedly kolem zákona o sociálním zabezpečení. Umožňoval, aby stát odpustil sociální odvody za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců. Podmínkou bylo, že zaměstnavatel by nesměl ve srovnání s březnem propustit víc než desetinu pracovníků, snížit sumu na výplaty o víc než desetinu a pobírat jiný příspěvek na mzdy z kurzarbeitového programu Antivirus. Musel by také platit daně v ČR či EU.
ODS navrhovala i tady úpravy. Podle Jana Skopečka by na odpuštění odvodů měly mít nároky firmy do 250 zaměstnanců. Podle návrhů Jana Bauera by na úlevu mohly dosáhnout buď všechny firmy, nebo firmy s 500 zaměstnanci, nebo ty firmy, které snížily mzdy až o 30 procent.
Podle TOP 09 by mělo být každé firmě odpuštěno pojistné za 100 zaměstnanců.
Samostatnou kapitolou byl návrh předložený poslanci TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN na odškodňovací zákon. Předloha vycházela vstříc podnikatelům. Stát by měl podle ní platit podnikatelům plnou výši fixních nákladů, pokud kvůli vládním opatřením museli činnost zcela zastavit. V případě omezení činnosti šlo o náhradu poloviny fixních nákladů. »Odškodňování je důležité, protože je tu obrovské množství lidí, podnikatelů, firem, kteří jsou v důsledku vládních opatření skutečně na dně a neví jak dál. Programy, které vláda připravuje, jejich problémy nevyřeší,« tvrdil Fiala. Sněmovna předloženou normu neprojednala.
Kritizovat, to ano, ale skutek utek
Opozice nenechala u většiny přijímaných zákonů na vládní koalici niť suchou. Dnes mají tehdejší opoziční strany možnost ukázat, jak nenechají lidi na holičkách a jak jim v současné těžké situaci pomůžou.
Bohužel, skutek utek. Vládní koalice hřeší na to, že ve Sněmovně disponuje pohodlnou většinou, a návrhy, které předkládá nynější opozice s cílem, aby se občanům alespoň částečně ulehčilo překonat současnou situaci, ignoruje.
Opozice ale i ekonomové či politologové upozorňují, že do problémů se dostává střední třída, která brutálně a rychle chudne. Pokud se jí nepomůže, následky můžou být nedozírné. Je proto neuvěřitelné, že to koalice neřeší. Pokud ano, tak jen velmi pomalu a nedostatečně.
Jana Dubničková
Fantastická analýza. To je přesně ono. Kritizovat umí každý.