Předpokládaný sešup ekonomiky signalizují i výsledky šetření společnosti S&P Global v tuzemském zpracovatelském sektoru. Takzvaný index nákupních manažerů (PMI) klesl v červenci na 46,8 bodu z červnových 49 bodů, přičemž úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem. Jde o největší propad od června 2020.
»Na začátku třetího čtvrtletí panovala mezi českými zpracovatelskými firmami skleslá nálada. Slabá poptávka a nižší koupěschopnost zákazníků vzhledem k vysoké inflaci zatížily finance a objevily se i zprávy o odkladech zakázek,« uvedla dnes vedoucí ekonomka S&P Global Sian Jones.
Inflaci v červenci podle firem dál poháněl růst cen pohonných hmot, energií a materiálů a ceny vstupů i výstupů zůstaly vysoké. Podle ekonomky je ale možné, že tlaky na ceny již vyvrcholily, protože tempo růstu nákladů zvolnilo čtvrtý měsíc v řadě. Slabá poptávka a válka na Ukrajině nicméně utlumily očekávání výroby v příštím roce a důvěra se držela těsně nad neutrálním prahem. Firmy následně zintenzivnily snahy o snížení výdajů a nejrychleji od srpna 2020 redukovaly počty zaměstnanců.
Během července také došlo k výraznému poklesu objemu výroby, který byl největší za více než dva roky. Zároveň prudce ubyly nové zakázky, a to nejrychleji od května 2020. Nové exportní zakázky se přitom snížily už pátý měsíc v řadě.
Výrobní PMI pro Českou republiku zpracovává S&P Global na základě odpovědí od panelu nákupních manažerů ze zhruba 300 výrobních firem. Panel je rozvrstven podle sektoru a počtu zaměstnanců na základě příspěvku tuzemskému hrubému domácímu produktu. Sběr dat započal v červnu 2001.
V eurozóně se hromadí zásoby neprodaného zboží
Ani pro eurozónu nezní dnešní zpráva společnosti S&P Global nijak povzbudivě. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu zemí platících eurem poprvé po dvou letech klesla, továrnám se kvůli slabé poptávce hromadí ve skladech neprodané zboží. Posiluje to obavy, že by eurozóna mohla sklouznout do recese.
Index nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský průmysl v červenci klesl na 49,8 z červnových 52,1 bodu. Poprvé od června 2020 se tak propadl pod hranici 50 bodů.
Dílčí index výroby se snížil na 46,3 z červnových 49,3 bodu a je také nejníže za dva roky. Index nových zakázek pak oslabil ze 45,2 na 42,6 bodu a je nejníže od května 2020.
»Průmyslový sektor eurozóny se propadá do stále hlubšího útlumu, což zvyšuje riziko recese v regionu. Nové zakázky už klesají tempem, které je s výjimkou měsíců pandemické výluky nejprudší od dluhové krize v roce 2012. A situace se patrně ještě zhorší,« uvedl hlavní ekonom S&P Global Chris Williamson. Slabší prodej, než jaký se očekával, se odrazil ve zrychleném tempu poklesu nových zakázek a vývozu. Způsobil tak největší růst neprodaných zásob dokončeného zboží, jaký kdy byl v průzkumu zaznamenán, dodal Williamson.
Výroba klesá ve všech sledovaných zemích eurozóny s výjimkou Nizozemka. Míra poklesu je pak znepokojivá zejména v Německu, ve Francii a v Itálii, tedy ve všech třech největších ekonomikách bloku, poznamenala společnost S&P Global.
(ici)