Platby státu do veřejného zdravotního pojištění po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Navíc bude od roku 2024 zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Předpokládá to vládní novela, kterou dnes schválil Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Snížením úhrad do veřejného zdravotního pojištění chce stát ušetřit ve svém letošním rozpočtu zhruba 14 miliard korun.
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely platby klesnou na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.
Nynější výše plateb vycházela podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) z pesimistických prognóz, které nenastaly. »Naštěstí se nepotvrdily černé scénáře, které předpovídala minulá vláda,« řekl. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba 6,5 miliardy korun. »Od roku 2018 do roku 2021 se platba za státní pojištěnce téměř zdvojnásobila,« podotkl Stanjura. Senátor Jan Žaloudík (za ČSSD) uvedl, že zdravotnictví »neklekne«. »To bych chtěl všechny ubezpečit. A když někdo klekne, tak asi vlastní vinou,« řekl.
S tím nesouhlasí expertka KSČM na zdravotnictví Soňa Marková. »Je skandální, že si vláda dovolí právě v této době snižovat finanční prostředky do zdravotnictví. Bude to mít výrazně negativní dopady na všechny segmenty zdravotní péče a některá zdravotnická zařízení mohou být dokonce existenčně ohrožena. To povede k regulaci péče a ke zvyšování spoluúčasti pacientů,« uvedla před časem Marková pro iportaL24.cz. Stejně jako řada dalších upozorňuje na to, že zdravotní pojišťovny budou muset zcela vyčerpat všechny rezervy již letos.
ODS je pro »velmi jemné« navýšení soukromých prostředků
Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun.
Předseda senátního zdravotnického výboru Roman Kraus (ODS) míní, že v systému financování zdravotnictví musí nastat změny, měla by se brát v úvahu například kvalita péče. »A je to i to, co se všichni teď bojíme říct. Prostě nějakým způsobem sociálně neutrálním musíme skutečně do budoucna plánovat velmi jemně navýšení soukromých prostředků v systému zdravotního pojištění,« uvedl Kraus.
V dolní komoře na rozdíl od Senátu čelila předloha mnohahodinovým obstrukcím opozičních ANO a SPD, jejichž zástupci se obávají snížení kvality zdravotní péče. Podle šéfa SPD Tomia Okamury dojde k omezení již tak špatně dostupné zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli.
Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy za téměř 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.
(jad)