Jeskyně – místa, která lákají romantické duše, milovníky přírody, ale i dobrodruhy. Najdete je v mnoha zemích světa, i když ti správní patrioti nepřestanou tvrdit (a je to dobře), že ty nejkrásnější jeskyně jsou tady u nás, v České republice. My jsme ale vybrali sedmero nejzajímavějších jeskyní nacházejících se v jiných státech světa – tu bližších, tu vzdálenějších. Některá je největší, jiná nejdelší a další třeba nejzáhadnější…
Jeskyně světlušek (Nový Zéland)
Oblíbenou atrakcí Severního ostrova Nového Zélandu jsou Waitomo Glowworm Caves, krasové »jeskyně svítících červů«. Nacházejí se dvě hodiny jízdy jižně od Aucklandu a hodinu od Hamiltonu. Tento vápencový jeskynní systém sahá do hloubky 45 metrů a skládá se ze dvou pater. Má skutečně bohatou krápníkovou výzdobu. Vrchní část je sušší a slouží jako vchod. Nalézají se zde prostory pojmenované např. Recepce, Katakomby nebo Varhany. Ve spodním patře je už značné množství podzemní vody, návštěvníci se tu pohybují především na lodičkách. Dominantou je Katedrála – čtyřicet metrů vysoký dóm. Strop jeskyně je pokrytý tisícovkami larev zvláštního druhu novozélandských světlušek. Chodby jeskyně jsou propojeny žebříky, vyzkoušet si tu můžete i skok přes vodopád.
Tianmen (Čína)
Jeskyně Tianmen v čínské provincii Chu-nan hvězdnou bránu nejen připomíná, ale zároveň se tak v překladu jmenuje, jde navíc o nejvyšší jeskyni svého druhu na světě. Vede k ní 999 schodů, zdolat je trvá nejméně půl hodiny, ale spíš déle. Tento počet ovšem nebyl zvolen náhodně. V numerologii je devítka nejvyšší přirozené číslo, které má v sobě nejlepší vlastnosti všech předchozích, dle taoistické tradice je symbolem císaře. Tomu se říkalo syn nebes, proto jeskyně dostala takový název. Je považována za tajemnou, má se nacházet na pomezí lidských a božských světů. Lze k ní dojet i autobusem. Jedna z nejpůsobivějších horských silnic světa, »vedoucí k nebi«, má – jak jinak – 99 ostrých zatáček. Třetí možností je lanovka. Vede od vlakového nádraží a jízda trvá 90 minut.
Hang Sung Sot (Vietnam)
Uprostřed vietnamské džungle se skrývá údajně největší jeskyně světa. Hang Sung Sot neboli Jeskyně překvapení je 200 metrů vysoká, 150 metrů široká a téměř sedm kilometrů dlouhá. Co se týče délky, v dalším textu se přesvědčíte, že to je jenom nepatrné číslo v porovnání s těmi jeskyněmi, jež se chlubí označením »nejdelší«. Ale výška a šířka jsou bezkonkurenční, stejně jako tisíce okouzlujících stalaktitů a stalagmitů. A raritou je i flóra a fauna, jelikož zde byly objeveny dosud neznámé, a tudíž neprobádané druhy rostlin a živočichů. Jeskyně překvapení pak dokáže překvapit i tím, jak složitě je přístupná. Dostat se do ní lze pouze přes sousední jeskyni, a to dosti komplikovaným traverzem. Stojí ale zato!
Devetaška (Bulharsko)
Obří jeskyně Devetaška poblíž vesnice Devetaki v centrální části Bulharska byla sice osídlena asi už před 70 000 lety, ale vůbec nikdo ji neznal. Objevena byla v roce 1921, avšak vykopávky začaly až 30 let poté. Odhalily, že byla většinu času obývaná lidmi. Pak se, bohužel, zalíbila vojákům. Těm se hodila jako tajné skladiště, nákladní automobily sem svážely ropu a jiný materiál. Vedla sem střežená železnice, její zbytky lze nalézt u nedalekého mostu. Jako smutné memento zde zůstaly betonové základy pro velké ropné nádrže. Až po roce 1990 začala rozsáhlá sanace. Archeologové objevili hodně artefaktů zejména z mladší doby kamenné. Známku za »umělecký dojem« zvyšuje sedm velkých otvorů, kudy proudí světlo. Do jeskyně vede úzká, ale zato volně přístupná stezka od řeky.
Demänovská jeskyně svobody (Slovensko)
Když 3. srpna 1921 moravský učitel Alois Král objevil za pomoci místního myslivce Adama Mišury a dalších pomocníků z okolí Oty Hrabala a Jarmily Vránové na severním svahu Nízkých Tater Demänovskou jeskyni svobody, netušil, že jde o první krok k odhalení nejrozsáhlejšího systému jeskyň na Slovensku: soustava Demänovského jeskynního systému dnes dosahuje úctyhodné délky 33 kilometrů. Už v roce 1922 začaly proražením nového vstupu práce na zpřístupnění a v roce 1924 mohli obdivovat krásu osvětlených útvarů jeskyně první návštěvníci. Nejhezčí a nejnavštěvovanější z jeskyní rozsáhlé soustavy je dlouhá přes osm kilometrů, pro veřejnost je zpřístupněna zhruba pětina. Jeskyně má zajímavý systém chodeb, podzemních síní a dómů a vyniká množstvím a pestrostí krápníkových útvarů všech druhů. Vedle bílých krápníků se zde vyskytují krápníky zbarvené žlutě, růžově, červeně či fialově, místy mají zbarvení také šedé, tmavě zelené až černé. Všechny krápníkové útvary jsou ve stadiu růstu, jsou živé, s vysokým leskem, což nebývá v ostatních jeskyních tak časté.
Mamutí jeskyně (USA)
Mammoth Cave je největší atrakcí stejnojmenného národního parku v americkém Kentucky. Bývá považována za nejdelší jeskyni modré planety, přičemž se uvádí, že známá délka všech podzemních prostorů v jeskyni je 630 kilometrů. I tak impozantní číslo ovšem není konečné – další objevy jeskyni každým rokem o několik kilometrů prodlužují. Zpřístupněna je celá řada prohlídkových tras, ovšem jedna všem vévodí. Je to plavba po podzemní říčce Echo, která s sebou snoubí tajemno s romantikou. Jeskyně byla objevena John Houchinsem v roce 1797 a turistickou atrakcí se stala na počátku 20. století. Po druhé světové válce si definitivně přivlastnila »titul« nejdelšího jeskynního systému světa.
Optimistická jeskyně (Ukrajina)
Za druhou nejdelší jeskyni světa je považována Optimistická jeskyně v Ternopilské oblasti na Ukrajině. Zároveň se však pyšní primátem nejdelší známé podzemní sádrovcové prostory. Délka chodeb činí téměř 260 kilometrů, což je o to pozoruhodnější, že celá jeskyně leží v prostoru menším než dva čtvereční kilometry, v sádrovci méně než 20 metrů silném. Ve známost vstoupila jako »jeskynní bludiště«, a to pro složitost propojení jeskynních chodeb. Není bez zajímavosti, že k objevu Optimistické jeskyně došlo teprve v roce 1966. Od té doby v ní proběhlo více než 50 expedic, které jeskynní systém rozšířily až do současné podoby. Jestli bude podobně optimistický, jak napovídá název této ukrajinské jeskyně, i další politický vývoj v této zemi, těžko odhadovat. Každopádně to do tohoto článku až tak nepatří…
Marcela Špičková
FOTO – youtube.com, Twitter, wikipedia, biolime.com a Travel24tv.ua