Francouzská vláda nabídla za odkup zbývajícího 16procentního podílu v energetické společnosti EDF 12 eur za akcii, oznámilo dnes francouzské ministerstvo financí. Ve srovnání s cenou z 5. července, tedy dnem před oznámením vlády, že plánuje opětovné zestátnění firmy, to představuje prémii asi 53 procent. Odkup celého podílu tak vládu vyjde na 9,7 miliardy eur (237,7 miliardy korun).
EDF je jednou z největších energetických společností v Evropě. Je také centrem francouzské jaderné strategie, na kterou vláda spoléhá, že zmírní dopady prudkého růstu cen energií, který ještě zhoršila válka na Ukrajině. Vláda přišla s plánem na úplné zestátnění EDF necelých 20 let poté, co byla firma s velkou slávou uvedena na burzu.
Nabídku na odkup akcií předloží vláda burzovnímu regulátorovi do začátku září. Ministerstvo financí dodalo, že následně počítá se stažením akcií z burzy. Majitelům konvertibilních dluhopisů pak stát nabídl 15,64 eura za každý jejich dluhopis.
Agentura Reuters už dříve s odvoláním na informované zdroje uvedla, že francouzská vláda si přeje, aby se odkup uskutečnil v říjnu nebo v listopadu. Musí proto postupovat rychle, protože po podání žádosti a oznámení ceny se musí k odkupu vyjádřit i sama EDF a nezávislý odborník, který přezkoumá nabídnutou cenu. Vzhledem k dovoleným to bude nějakou dobu trvat. Podle zdrojů nebude plánované zestátnění vyžadovat souhlas Evropské komise (EK).
Akcie EDF po zahájení obchodování na burze v Paříži vzrostly asi o 15 procent na téměř 12 eur za kus, tedy na cenu, kterou nabídla vláda. Obchodování s akciemi bylo 13. července pozastavené do doby, než vláda oznámí podrobnosti k procesu zestátnění. Při vstupu na burzu v roce 2005 cena činila 33 eur za akcii.
»Cena se pohybuje na vysoké úrovni, pokud vezmeme v úvahu srovnatelné společnosti a podmínky na trhu,« řekl agentuře Bloomberg analytik společnosti Tradition Gregory Lafitte. Většina analytiků očekávala, že se cena bude pohybovat v rozmezí 10,50 až 12,50 eura.
»Domníváme se, že nabídka vypadá atraktivně a má vysokou pravděpodobnost úspěchu,« dodal ve svém komentáři analytik společnosti Citi Piotr Dzieciolowski.
EDF je silně zadlužená, bojuje s výpadky svých stárnoucích jaderných elektráren, zatímco stavba nových reaktorů má zpoždění a prodražuje se. Nese také hlavní tíhu vládních opatření, která mají chránit domácnosti před rostoucími náklady na energie.
Francouzská vláda na začátku července oznámila, že plánuje EDF opět zestátnit, aby získala větší kontrolu nad reorganizací zadlužené skupiny v době, kdy se Evropa potýká s energetickou krizí. Firma také nyní hledá nového ředitele. Současný ředitel, 67letý Jean-Bernard Lévy, stojí v čele firmy od roku 2014 a skončit má do března příštího roku. Úkolem nového šéfa bude reorganizace a modernizace firmy a výstavba nových jaderných reaktorů.
(ici, čtk)