Americký prezident Joe Biden a jeho administrativa opět podlehli sebeuspokojení a vyhlásili úspěch, který se nakonec ukázal jen jako nafouklá bublina. Tentokrát šlo o saúdskoarabský vzdušný prostor, jehož otevření všem civilním dopravcům ohlásil v pátek v době Bidenovy návštěvy Blízkého východu Rijád. Washington to označil za historický krok v domnění, že se mu podařilo nastartovat sbližování mezi Saúdskou Arábií a Izraelem. Saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán Saúd ale dnes v reakci uvedl, že v žádném případě nejde o předstupeň normalizace vztahů mezi těmito blízkovýchodními zeměmi. A ani další výsledky Bidenovy cesty nelze hodnotit jako nějaký úspěch, natož pronikavý.
Server The Times of Israel popsal prohlášení Farhána jako studenou sprchu pro Washington. Biden v pátek večer hovořil o »velkém kroku, nejen symbolickém« a vyjádřil naději, že povede k širší normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. Rovněž izraelský premiér Jair Lapid v pátek krok Rijádu přivítal a uvedl, že otevření saúdskoarabského leteckého prostoru izraelským aerolinkám je prvním krokem k normalizaci vztahů s Rijádem.
»Ne, tohle nemá nic společného s diplomatickými vztahy s Izraelem,« řekl dnes saúdskoarabský ministr zahraničí na summitu zemí Perského zálivu v Džiddě. Podle něj Rijád otevřel vzdušný prostor kvůli tomu, aby zlepšil letecké spojení mezi zeměmi světa. Krok Rijádu povede k několikahodinovému zkrácení doby letu mezi Izraelem a Indií, Thajskem, Čínou a dalšími asijskými státy.
Už v pátek ale saúdskoarabský státní ministr pro zahraniční záležitosti Ádil Džubajr řekl televizi CNN, že postoj Rijádu k Izraeli se nemění. Dodal, že požadavkem Saúdské Arábie před normalizováním vztahů je dohoda na dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Tento postup je i v souladu s takzvanou arabskou mírovou iniciativou, kterou přijala v roce 2002 Liga arabských států a která předpokládá, že arabské země normalizují vztahy s Izraelem až poté, co ten stáhne své jednotky z okupovaných palestinských území a bude souhlasit se vznikem Palestinského státu s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem.
Izrael ve snaze o získání spojenců proti svému úhlavnímu nepříteli Íránu normalizoval v roce 2020 vztahy se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Marokem. K těmto takzvaným Abrahámovským dohodám, nazvaným podle biblického patriarchy Abraháma uctívaného židy i muslimy, přispěla vláda bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Poté, co Izrael v roce 2020 navázal diplomatické vztahy se SAE a Bahrajnem, začala Saúdská Arábie izraelským leteckým společnostem umožňovat přelety do těchto zemí skrze zvláštní letecký koridor.
V Rijádu to prezident USA vůbec neměl lehké
Biden s představiteli Saúdské Arábie jednal mimo jiné o válce v Jemenu, kde si údajně přeje prodloužení a prohloubení příměří. Rijád v občanské válce, která způsobila jednu z nejzávažnějších současných humanitárních krizí na světě, podporuje vládu, která bojuje proti povstalcům podporovaným Íránem. Zda Bidenova návštěva něco ovlivnila, ale není známo.
S Rijádem však vyjednal dohodu o strategických ostrovech v Rudém moři. »Mezinárodní mírové síly, a to včetně amerických jednotek, opustí ostrov Tiran,« řekl Biden. Stát se tak má do konce roku. Ostrov leží u egyptských, saúdskoarabských a izraelských břehů. Odchod mezinárodních sil lze považovat za výsledek zlepšení vztahů mezi těmito třemi zeměmi.
Při své návštěvě Saúdské Arábie se ovšem Biden opět nevyvaroval role rádoby »světového četníka«. Řekl saúdskoarabskému korunnímu princi Muhammadovi bin Salmánovi, že ho považuje za osobně zodpovědného za vraždu novináře a kritika saúdskoarabského režimu Džamála Chášukdžího. Biden to uvedl na tiskové konferenci po setkání s princem. Člen saúdské dynastie podle prezidenta ale osobní zodpovědnost popřel.
»Řekl jsem, že si myslím, že je,« uvedl šéf Bílého domu. Dodal, že Rijád může očekávat americkou odezvu v případě dalších útoků na kritiky a disidenty. Již dříve americké rozvědky vydaly zprávu, podle které korunní princ vraždu novináře »pravděpodobně« odsouhlasil.
Pro Bidena se jednalo o první přímé setkání s korunním princem Muhammadem bin Salmánem, který se snaží vylepšit svou mezinárodní pověst. Biden naproti tomu čelí za jednání s mužem, jenž je považován za faktického vládce v zemi, kritice. Například Chášukdžího snoubenka Hatice Cengizová, která požaduje vyšetření vraždy svého partnera, uvedla, že na Bidenových rukou ulpí krev dalších obětí saúdskoarabského režimu.
Energetické a bezpečnostní vazby a také obavy z posilování čínského a ruského vlivu v oblasti ale Washington přiměly, aby USA Rijád na mezinárodní scéně neizolovaly, napsala agentura Reuters.
S prosíkem o trochu víc ropy
Washington by si především přál, aby v příštích měsících Saúdská Arábie navýšila těžbu ropy. Slibuje si od toho zklidnění cen pohonných hmot. Biden v tomto směru lobboval i v Džiddě na následujícím summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), kterou tvoří Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt, Omán a Katar. Schůzky se účastnili i představitelé Iráku, Egypta a Jordánska.
Připomeňme si v té souvislosti, že žádná ze zemí na summitu se nepřipojila k USA a dalším západním státům v protiruských sankcích.
Přesvědčit ropné velmoci ke zvýšení těžby ropy bylo podle analytiků vůbec jedním z hlavních cílů Bidenovy čtyřdenní cesty na Blízký východ. Výsledek ho ale mohl jen stěží uspokojit. Ministr zahraničí Saúdské Arábie po odletu Bidena z Džiddy podle agentury Reuters oznámil, že státy skupiny OPEC+ budou »pokračovat v hodnocení podmínek na trhu s ropou a udělají, co bude nutné«.
Saúdskoarabský korunní princ, jehož země je největší světovým exportérem ropy, navíc již na summitu vyzval k »postupnému procesu transformace k obnovitelným zdrojům energie«. Varoval ale, že snaha o radikální snižování emisí z fosilních paliv by mohla vést »k bezprecedentnímu růstu inflace« ve světě.
Biden je v této otázce v komplikované situaci. Před nástupem do Bílého domu totiž sliboval ekologický přístup v energetice a vrátil USA k pařížské klimatické dohodě, od níž odstoupil jeho předchůdce Donald Trump. Nyní ale s ohledem na energetickou krizi své postoje musí přehodnocovat.
Biden je prý pyšný na odchod z Afghánistánu
»Neodejdeme a nenecháme vakuum, které by mohly zaplnit Čína, Rusko nebo Írán,« pateticky prohlásil Biden v Džiddě. Lídři zúčastněných zemí zde jednali i o bilaterálních vztazích, bezpečnosti v regionu a íránském jaderném programu.
Biden se pochlubil, že je prvním americkým prezidentem na návštěvě regionu od doby, co se USA stáhly z Afghánistánu. »Jsem pyšný na to, že můžu říci, že skončila doba pozemních válek v regionu, kde bylo přítomno velké množství amerických jednotek,« dodal.
Server The Times of Israel dnes napsal, že na summitu v Džiddě Biden vůbec nezmínil otázku Izraele, pouze hovořil obecně o potřebě integrace. Avšak jordánský král Abdalláh II., katarský emír Tamim bin Hamad Sání či egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na summitu připomněli palestinskou otázku. Jordánský král řekl, že Blízký východ je nakloněn integraci v energetice či potravinové bezpečnosti s ohledem na ekonomické důsledky pandemie covidu-19 a války na Ukrajině. Tato snaha ale podle něj může být úspěšná pouze tehdy, když do jednání »zahrneme i naše bratry z palestinské vlády«.
O palestinské otázce hovořil Biden i s egyptským prezidentem, který rovněž vyzval k ochraně práv Palestinců a vytvoření jejich nezávislého státu. Biden nicméně ocenil klíčovou roli Egypta na Blízkém východě, uvedla kancelář egyptského prezidenta, jeho země je totiž největším africkým exportérem do Spojených států.
Jedno je tak zřejmě jisté – to, že by pod taktovkou Spojených států k nějaké skutečné integraci v tomto i za jejich vydatného přispění znesvářeném regionu mohlo v brzké budoucnosti dojít, je jen příběh z oblasti snů.
Ivan Cinka
Diskuze je uzavřena.