Vážíme si práce zdravotnické záchranné služby. Vážíme si všech těchto lidí. Děkujeme jim za jejich práci. Taková slova si dnes vyslechli členové záchranky, kteří si přišli do Sněmovny poslechnout, zda budou moci odcházet do předčasné penze až o pět let dříve. Slova vděku sice ve Sněmovně padala, koalice ale záchranářům nevyhověla.
»Pro záchranáře je to smutný den,« řekla novinářům po hlasování poslankyně ANO Jana Pastuchová. Předčasná penze až o pět let pro záchranáře byla schválena v minulém volebním období. Ustanovení ale obsahuje chybu, a předčasnou penzi tak nebude možné od ledna využít. Právě zástupci opozičního hnutí ANO chtěli svými pozměňovacími návrhy zmíněnou chybu opravit. Chtěli, aby záchranáři měli jistotu, že od začátku roku 2023 budou moci v 60 letech, pokud budou mít nejméně dvacet odpracovaných let na záchrance, odejít do předčasného důchodu, tedy dříve o pět let.
Koalice však využila své převahy a odmítla jak úpravu Milana Brázdila (ANO), která pochybení opravovala a týkala se penzí členů výjezdových skupin a operátorů středisek zdravotnické záchranné služby a záchranářů horské služby, tak Jiřího Maška (ANO), jehož návrh zahrnoval rovněž členy jednotek hasičů, operátory středisek hasičů a policie a členy policejních zásahových jednotek.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil, že jeho úřad předloží vlastní novelu, která se bude týkat zejména předčasných důchodů lidí pracujících ve více profesích. »Chceme pamatovat na náročné profese,« uvedl. Zapojit se podle něho mají i zaměstnavatelé. Brázdil míní, že jediný problém byl v tom, že nynější pozměňovací návrhy podávala opozice. Podotkl, že benefit pro záchranáře by činil 3000 až 4000 korun měsíčně. Podle Maška bude vládní návrh pro záchranáře méně výhodný. Poslanci ANO navíc míní, že nebude schválen včas. »Leden 2023 platí,« slíbil Jurečka. Návrh prý plánuje předložit v září.
K podpoře pozměňovacích návrhů včera vyzvaly poslance také zdravotnické odbory.
Úprava pravidel pro pěstouny prošla
Poslanci chtěli změnu prosadit do vládní novely, která reaguje na změny v pěstounské péči účinné od ledna. Podle ní příbuzní pěstouni, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát.
Do konce loňského roku dostávali všichni dlouhodobí pěstouni od státu odměnu, která se považovala za příjem a platily se z ní odvody. Od letoška mají odměnu jen cizí pěstouni, které zprostředkoval úřad. Nezprostředkovaným příbuzným či blízkým pěstounům stát poskytuje příspěvek, u něhož důchodové a zdravotní pojištění není.
Novela, kterou Sněmovna téměř jednomyslně schválila, má tento nesoulad zpětně od ledna napravit. Stanoví také, že pokud příbuzní pěstouni začali letos v prvním pololetí pobírat starobní, invalidní či pozůstalostní penzi, měla by se jim se zohledněním nových pravidel o vyloučené a náhradní době dopočítat.
Pro nové pěstouny z rodiny či z řad blízkých novela zavádí osvobození od odvodů až dva roky od převzetí dítěte.
V ČR bylo podle výkazů ministerstva práce na konci loňska 11 800 dlouhodobých pěstounů. Z nich víc než polovinu tvořili prarodiče, téměř pětinu jiní příbuzní a desetinu jiní blízcí. Celkem jich bylo 9500. Zprostředkovaných cizích pěstounů byla necelá pětina, tedy 2300.
Započítání pěstounství do penze by zvedlo v dalších letech důchodové výdaje o 20 až 30 milionů korun ročně, později pak asi o deset milionů ročně. Na zdravotním pojištění by stát mohl letos vydat asi devět milionů korun navíc.
(jad)