Dopravní výchova patří k nejpraktičtějším částem vzdělávání. Dítě může znát dopravní značky z učebnice, ale skutečná situace na silnici je mnohem složitější. Musí se rozhlédnout, odhadnout rychlost vozidla, dát přednost, správně odbočit a sledovat několik podnětů současně.
Třinec už moderní dětské dopravní hřiště má. Je součástí areálu Steel Ring v Borku. Podle dřívějšího vyjádření města má zázemí se dvěma učebnami, garážemi pro kola a dopravní vybavení a sociálním zařízením. V roce 2024 se zde konala oblastní soutěž mladých cyklistů s účastí deseti škol.
Proto by nebylo přesné tvrdit, že Třinec žádné dopravní hřiště nemá a musí okamžitě postavit nové. Správná otázka zní:
Kolik třineckých dětí současné hřiště každoročně využije a je dostupné také rodinám mimo organizované školní programy?
Veřejně by mělo být uvedeno, kolik tříd a žáků zde absolvuje výuku, kolik dnů v roce je areál využíván, jaké jsou náklady a kolik termínů je určeno běžné veřejnosti.
Pokud kapacita současného zařízení dostačuje a je dobře dostupné, nebylo by rozumné stavět druhý nákladný areál jen proto, aby město mohlo oznámit novou investici. Jestliže ale rodiče nemají možnost přijít s dítětem o víkendu nebo o prázdninách, zůstává část jeho potenciálu nevyužita.
Prvním opatřením by proto měly být pravidelné hodiny pro veřejnost. Například jedno odpoledne v týdnu a vybrané víkendové termíny během sezony. Na místě by mohl být instruktor, který dohlédne na bezpečnost a nabídne krátké praktické lekce.
Druhým krokem je možnost zapůjčit si dětské kolo, koloběžku a přilbu. Ne každá rodina má vhodné vybavení nebo možnost dopravit vlastní kola do Borku. Dopravní výchova by neměla být dostupná jen dětem, jejichž rodiče mají automobil a mohou vše přivézt.
Třetím opatřením je lepší dopravní dostupnost samotného areálu. Město by mělo prověřit návaznost autobusů na školní i veřejné programy a možnost organizované přepravy menších dětí. Paradoxem by bylo, kdyby se děti nemohly bezpečně dostat na místo, kde se mají učit bezpečnému pohybu.
Čtvrtou možností je mobilní dopravní hřiště. Sada přenosných značek, semaforů, kuželů a vyznačených tras může během roku cestovat mezi školami a místními částmi. Nevytvoří plnohodnotnou náhradu areálu v Borku, ale umožní základní výcvik dětem, které se tam dostanou jen jednou ročně. Na školním hřišti nebo uzavřeném parkovišti lze nacvičit přednost, kruhový objezd, bezpečné přecházení i správné používání přilby.
Pátou oblastí je výuka rodičů. Dítě může na hřišti zvládnout pravidla správně, ale při skutečné cestě do školy přebírá návyky dospělých. Pokud rodič přechází na červenou, jede na kole bez přilby nebo zastaví autem přímo na přechodu, oslabuje účinek celé výuky. Některé lekce by proto mohly být společné pro děti a rodiče.
Šestým tématem je bezpečnost cest do škol. Dopravní hřiště naučí dítě reagovat na modelovou situaci. Město však musí současně zajišťovat bezpečné přechody, rozhledové podmínky, osvětlení a přiměřenou rychlost v okolí škol.
V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2025 evidováno přes devět tisíc dopravních nehod. Mezi jejich následky byla také úmrtí chodců a cyklistů. Nejde výhradně o dětské oběti ani o nehody v Třinci, čísla ale připomínají význam praktické prevence.
Teprve pokud měření prokáže, že zařízení v Borku kapacitně nestačí nebo je pro velkou část města obtížně dostupné, má smysl uvažovat o dalším menším cvičném prostoru blíže k centru. Nemusel by to být nový areál za mnoho milionů. Mohl by vzniknout jako víceúčelová plocha využívaná dopoledne školami a odpoledne dětmi na kolech a koloběžkách. Nejdříve bychom však měli přesně vědět, jak využíváme to, co už máme.
Cílem není postavit další dopravní hřiště.
Cílem je, aby každé třinecké dítě dokázalo bezpečně přejít ulici, jet na kole a správně reagovat v reálném provozu.
PhDr. Martin Vacek, MBA – lídr kandidátky »SPOLEČNÁ LEVICE PRO TŘINEC« do komunálních voleb 2026 v Třinci. Emeritní poslanec PS PČR a předseda Výboru pro sociální politiku PS PČR. BPP, nominován za ČSSD