Konsorcium Nord Stream AG dnes zahájilo pravidelnou roční údržbu plynovodu Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a jenž je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do Evropské unie. Konsorcium sídlící ve Švýcarsku uvádí, že údržba potrvá do 21. července. Německo se obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se dodávky plynu už nemusely obnovit.
»Posledních několik měsíců ukázalo jednu věc: pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina neexistují žádná tabu. Takže nelze vyloučit úplné zastavení dodávek plynovodem Nord Stream,« uvedl šéf německého plynárenského svazu Zukunft Gas Timm Kehler. Odstávka podle konsorcia Nord Stream, které stejnojmenný plynovod provozuje, začala podle plánu v 6.00 SELČ. Při údržbě potrubím neproudí prakticky žádný plyn.
Šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že Německo neví, co se stane po uplynutí deseti dnů vyhrazených pro údržbu plynovodu Nord Stream 1. »Nord Stream 1 je od dnešního rána podle očekávání na nule,« řekl Müller. »V současnosti nikdo nedokáže říct, co se bude dít po skončení údržby,« dodal.
Agentura DPA upozornila, že do Evropy i nadále proudí ruský plyn přes Ukrajinu. Italská plynárenská společnost Eni nicméně oznámila, že ruský plynárenský koncern Gazprom dnes sníží dodávky do Itálie zhruba o třetinu. Gazprom podle Eni uvedl, že dnes do Itálie dodá jen zhruba 21 milionů metrů krychlových (kubíků) plynu, zatímco v posledních dnech dodával v průměru kolem 32 mil. kubíků denně.
Společnost Gazprom v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, a to opožděným návratem ruských kompresorových turbín, jejichž servis v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy. Zařízení se nemohlo vrátit v důsledku západních protiruských sankcí. O víkendu ale kanadská vláda uvedla, že umožní výjimku ze sankcí, aby se zařízení mohlo do Německa vrátit.
Opravené zařízení půjde z Kanady do Německa, které je následně předá Gazpromu. Kyjev na Ottawu tlačil, aby zařízení nevracela, v zájmu Berlína ale bylo dostat ruské turbíny co nejrychleji zpět, ještě než začne pravidelná údržba plynovodu. Kreml v pátek uvedl, že pokud se turbíny z Kanady vrátí, Rusko dodávky plynu do Evropy zvýší. Kyjev tvrdí, že rozhodnutí kanadské vlády podkopává účinnost protiruských sankcí, vláda v Ottawě ale uznala, že bez ruského plynu by německé ekonomice mohl hrozit kolaps.
Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu se na konci minulého týdne ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 170 eur (4190 Kč) za megawatthodinu (MWh) a jen za poslední měsíc se zhruba zdvojnásobila. Před rokem byla mírně nad 20 eury. Zvyšovat se začala už dlouho před válkou na Ukrajině, podle části analytiků v důsledku energetické politiky Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv.
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Německo je nyní na ruském plynu téíměř zcela závislé.
Loni byl dokončen plynovod Nord Stream 2, který vede paralelně a který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 1. Úřady v Německu mu ale ještě před válečným konfliktem na Ukrajině odmítly vydat povolení k zahájení provozu. Surovinu z tohoto potrubí měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
Největším akcionářem konsorcia Nord Stream AG je Gazprom, který v konsorciu prostřednictvím své dceřiné firmy Gazprom International Projects LLC drží 51 % akcií. Další podíly má německá firma Wintershall Dea AG, švýcarská PEG Infrastruktur AG, což je součást německé společnosti E.ON Beteiligungen, dále nizozemská N.V. Nederlandse Gasunie a francouzská Engie.
(ici, čtk)