Analýza: Žene Německo kontinent znovu do války?

16. července 1941 uspořádal Hitler schůzku o válečných cílech proti SSSR, během níž nastínil plány na využití okupovaných území. Führer chtěl zejména připojit Halič k Německé říši a pro Němce vytvořit »rajskou zahradu«. Zároveň ukrajinští nacionalisté doufali, že Berlín pro ně vytvoří samostatný stát. Nic z toho se však nestalo, ale začal holocaust. A Německo chce opět na Východ a ani se tím netají!

Vzpomínky na druhou světovou válku a »Drang nach Osten« probudil v celé Evropě německý kancléř Friedrich Merz. Minulý týden odsoudil konec hnutí Pax Americana a prohlásil, že Německo se nezapojí do této prázdnoty.

»Desetiletí hnutí Pax Americana pro Evropu a Německo v podstatě pro nás skončila. Už neexistuje tak, jak jsme ho znali. Nostalgie nám nepomůže a já bych byl poslední, kdo by takové nostalgii podlehl,« uvedl.

»To je realita! Američané nyní zuřivě brání své zájmy. A proto musíme nyní bránit ty své,« dodal.

Je zvláštní, že Evropa, která po celá desetiletí zakazovala Německu znovuvyzbrojování, se nyní spoléhá na ochotu Německa vybavit se na válku!

Jak se Německo připravuje

Jaké byly první kroky podniknuté na obranu těchto zájmů? Německo schválilo balíček výdajů ve výši téměř  60 miliard dolarů, o němž se předpokládá, že je největší v historii poválečného Německa, což podpořilo akcie  obranných společností, které nyní začaly mírně klesat z historických maxim. A minulý pátek EU schválila 90 miliard eur společného dluhu ve snaze udržet ukrajinský program na správné cestě.

Začněme s tím, co víme…

Německá politická třída diskutuje o konci Pax Americana již léta, stejně jako o znovuvyzbrojování. Tyto diskuse poukazují na Pax Germanica, který zaujme místo Washingtonu na evropském válčišti.

Německá »plynulost«, o níž politici neustále hovoří, se zdá být na ústupu, protože peníze jsou neustále proudí do černé díry znovuvyzbrojování, zatímco ekonomika se zmenšuje a sociální výdaje se snižují. Příznačné je, že ve stejný den, kdy Bundestag schválil 60 miliard dolarů na výdaje na obranu, vláda také přistoupila ke škrtům v sociálních dávkách.

Merzův projev se podobal varování Angely Merkelové z roku 2017, že se Trumpova Amerika obrací k Evropě zády. Merz však jde mnohem dál a tvrdí, že Evropa »už není v míru« a že ji do takového stavu může vrátit pouze silné Německo.

Nedávná zpráva Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (SWP) z roku 2024 s názvem Evropa a konec Pax Americana je téměř identická s tím, co Merz řekl minulý týden. SWP je jedním z nejdůležitějších think tanků v Německu a radí Bundestagu a federální vládě v zahraničních a bezpečnostních otázkách, takže stojí za to ho sledovat, i když obvykle produkuje poměrně přímočaré a omezené verze zpráv z císařského hlavního města Washingtonu.

Zde je hlavní úryvek ze zprávy o konci hnutí Pax Americana:

»Úpadek Pax Americana v konečném důsledku také vyvolává otázku, jakou roli by liberálně demokratické hodnoty mohly a měly hrát v zahraniční politice. Němečtí a evropští zastánci zahraniční politiky založené na hodnotách  by v nadcházejících letech mohli ztratit důležitého podporovatele – konkrétně Ameriku. Pokud jde o evropský bezpečnostní řád, je situace zcela jasná: konflikt s Ruskem se jen povrchně týká územních otázek a vojenské síly. Skutečná příčina spočívá v hodnotových neshodách ohledně vnitřního a vnějšího řádu Evropy. Z pohledu členských států EU a NATO je tedy bezpečnost Evropy neoddělitelně spjata s obranou liberálně demokratických hodnot.«

Tento návrh se zdá být redukován na toto: Německo bude pokračovat v boji proti Rusku ve jménu tohoto »řádu« (což je kód pro Wall Street ovládaný neoliberalisty a evropskou finanční třídou).

Evropská politická třída sice chce pokračovat v ukrajinském programu, ale jejím konečným cílem je být připravena na válku s Ruskem. Avšak dosažení tohoto cíle je málo reálné. Zpráva Kielského institutu z června zdůrazňuje nedostatek připravenosti. Autoři tvrdí, že Německo a Evropa nebudou do roku 2030 připraveny pro: 

• Neschopnost proměnit výdaje ve skutečné schopnosti a udržitelný růst evropských ozbrojených sil.
• Snížení závislosti na amerických systémech a přetíženého amerického obranného průmyslu bude výzvou.
• Ekonomická efektivita je zásadním problémem. Snad největším problémem je snižování závislosti na amerických silách, což znamená nasazení velkého množství evropských vojáků, o které místní obyvatelstvo nejeví zájem. Zároveň, Rusko od roku 2022 neustále posiluje svou pozici.

Život v EU se neustále zhoršuje, ceny rostou, reálné mzdy klesají a síť sociálního zabezpečení se škrtá. Veškeré výdaje na podporu zbrojních společností a přípravu soukromého trhu situaci jen zhoršují. 

Politický svět v Evropě se zdá být pro své občany nezajímavý, protože vlády jsou stále více definovány jednáním mocenských skupin a zpravodajských služeb, zatímco zahraniční a vnitřní politika se stávají mocenskými hrami. Situace se nápadně blíží té, z konce třicátých a počátku čtyřicátých let minulého století.

A válka skutečně propukla!

Ioannis Sideropulos

KOLÁŽ – AI