Pentagon v poslední době zkoumá vojenské možnosti proti Kubě, včetně rozsáhlého obojživelného vylodění, informuje CBS s odvoláním na několik amerických představitelů.
»Vojenští plánovači v posledních týdnech zvažovali řadu možností proti ostrovu (Kubě), včetně leteckého útoku vedeného armádou, do kterého by se zapojily tisíce amerických vojáků v rámci 101. výsadkové divize,« informuje kanál.
Podle CBS uspořádala americká armáda koncem června rutinní briefing, na kterém projednala předběžné plány pro řadu potenciálních vojenských cílů. Zdroje zdůrazňují, že tato jednání nenaznačují, že by se americký prezident Donald Trump nebo Pentagon již rozhodli provést operaci proti Kubě.
Jak poznamenává CBS, jakákoli americká vojenská akce proti ostrovu by byla spojena se značnými obtížemi, protože pozornost Washingtonu a některé z jeho nejcennějších útočných schopností se v současné době soustředí jinde. Podle zdrojů televize je vzhledem k obnovení operací proti Íránu v současné době nepravděpodobný přesun pozornosti na Kubu.
Spojené státy v poslední době zvýšily politický a ekonomický tlak na Kubu. Konkrétně v lednu americký prezident Donald Trump podepsal výkonný příkaz, kterým povolil cla na dovoz ze zemí dodávajících ropu na Kubu a vyhlásil stav nouze kvůli údajné kubánské hrozbě pro národní bezpečnost USA.
Kubánské ministerstvo zahraničí obvinilo USA z energetické krize na ostrově
Spojené státy vystavují kubánský lid kolektivnímu trestu tím, že zvyšují sankční tlak na energetický sektor ostrova, prohlásil po posledním velkém výpadku proudu kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez Parrilla.
»Vystavují kubánský lid kolektivnímu trestu s jediným cílem zničit revoluci, její úspěchy a její historii,« napsal Rodriguez Parrilla na sociální síti X.
Podle ministra k úplnému odstavení národní energetické sítě zaznamenanému den předtím došlo za podmínek »maximálního škrcení« kubánské ekonomiky a energetického sektoru ze strany Spojených států.
Washington, jak naznačil šéf ministerstva zahraničí, uvaluje sankce na kubánské i zahraniční společnosti spojené s energetickým sektorem, zatímco americké úřady se nestarají o utrpení tisíců kubánských rodin, nemocnice fungující bez elektřiny a ztráty potravin kvůli nedostatku chlazení.
Kubánské ministerstvo energetiky a dolů v úterý oznámilo další úplný výpadek národní elektrické sítě. Ministr energetiky Vicente de la O’Lévi později řekl, že místní energetické systémy byly v celé zemi obnoveny a že práce na obnově národní sítě stále probíhají.
Kuba zažila od konce roku 2024 několik velkých výpadků proudu. Úřady připisují energetickou krizi nedostatku pohonných hmot, zhoršující se infrastruktuře a dopadům amerických sankcí.
(is)