Hlavní obchodní představitel EU je na pracovní cestě ve Washingtonu, kde jedná se svým americkým protějškem ve snaze odvrátit celní válku se Spojenými státy.
Vzhledem k tomu, že nové americké celní opatření, pokud by zůstalo bez odezvy, by mělo negativní dopad na oslabenou ekonomiku EU, cesta Maroše Šefčoviče, komisaře Evropské komise pro obchod a ekonomickou bezpečnost, je součástí nejnovějších snah bloku o deeskalaci obchodního napětí, které se soustředí především na obchodní deficit EU vůči Spojeným státům.
EU V POHOTOVOSTI
Americká administrativa oznámila 10. února, že uvalí 25% clo na dovoz oceli a hliníku a navrhla zavedení »recipročních« obchodních politik, což vyvolalo okamžitou kritiku ze strany EU.
»Evropská komise považuje navrhovanou ‚reciproční‘ obchodní politiku prezidenta (Donalda) Trumpa za krok špatným směrem,« uvedla komise v prohlášení.
Americká opatření uvedla EU do stavu nejvyšší pohotovosti, protože nevyhnutelně vyvinou tlak na vývoz, výrobní průmysl a celkovou ekonomiku bloku.
Evropská asociace ocelářského průmyslu varovala, že EU by mohla přijít až o 3,7 milionu tun vývozu oceli do Spojených států, které jsou druhým největším exportním trhem pro evropské oceláře.
Mnoho evropských oceláren, které již nyní zápasí s rostoucími náklady a oslabenou poptávkou, bude podle asociace nuceno ukončit provoz.
Bert Colijn, ekonom z ING, věří, že dodatečná cla povedou k »prodlouženému poklesu evropského průmyslu«.
Navrhovaná politika »recipročních cel« také těžce dopadne na již tak oslabený automobilový průmysl EU, zejména v Německu. Průmysloví experti upozorňují, že celní politika je složitější, než se na první pohled zdá.
Hildegard Muellerová, prezidentka Německého svazu automobilového průmyslu, poukázala na to, že Spojené státy, které kritizují 10% clo EU na dovoz osobních automobilů, samy uvalují 25% clo na dovoz pickupů, což jsou jedny z nejprodávanějších vozidel v USA.
Německá ekonomika, kdysi označovaná za »motor evropského hospodářství«, již dva roky po sobě klesá, což z ní činí jednoho z nejhorších mezi členskými státy EU. Německá vláda v lednu revidovala svou prognózu růstu pro rok 2025 z 1,1 % na pouhých 0,3 %. Nová americká cla dále prohloubí krizi německé ekonomiky, protože se export německé oceli a automobilových produktů do USA sníží.
Cla Spojených států zatěžují také Francii, jejíž ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 propadla. Francouzské společnosti v automobilovém, farmaceutickém a vinařském průmyslu se obávají, že americká celní opatření sníží jejich vývoz na americký trh. Francouzská vláda v současné době bojuje s vysokým veřejným dluhem a rozpočtovými deficity.
Americká obchodní politika je rovněž pod drobnohledem Evropské centrální banky (ECB), která zmírňuje své restriktivní měnové politiky prostřednictvím snižování úrokových sazeb. V případě obchodní války by rostoucí ceny mohly zpozdit nebo dokonce zastavit cyklus snižování sazeb ECB. Prezidentka ECB Christine Lagardeová již dříve varovala, že plánovaná cla americké vlády »budou mít negativní dopad na globální ekonomiku«.
PROBÍHAJÍCÍ JEDNÁNÍ
Ministři obchodu 27 členských států EU dosáhli minulý týden shody během videokonference, která následovala po oznámení nových celních opatření ze strany USA.
Jednání je podle ministrů nejlepším způsobem, jak se EU může vyhnout celní válce.
EU zůstává oddaná konstruktivnímu dialogu a je připravena jednat o možných řešeních, uvedl Šefčovič. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyjádřil ochotu EU diskutovat o obchodních deficitech, automobilech, sójových bobech, zkapalněném zemním plynu (LNG) a dalších otázkách, které lze vyřešit u jednacího stolu.
Jako zjevný pokus o zmírnění obav USA z obchodního deficitu s EU navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová rozšíření dovozu LNG ze Spojených států jako životaschopnou obchodní strategii. EU rovněž zvažuje zvýšení dovozu zemědělských produktů a vojenské techniky z USA a snížení cla na americké automobily ze současných 10 % na 2,5 %.
Vzhledem k tomu, že cla jsou dlouhodobým rysem politiky Trumpovy administrativy, EU již přijala preventivní opatření k omezení hrozby nových amerických cel. Navzdory odporu některých členských států uzavřela EU dohodu o volném obchodu s jihoamerickým obchodním blokem MERCOSUR, aby snížila závislost na USA a diverzifikovala obchodní vztahy. Tento měsíc se EU a Kanada rovněž dohodly na posílení obchodních a investičních vazeb.
Mezitím se připravují i odvetná opatření, neboť von der Leyenová prohlásila, že EU podnikne kroky na ochranu svých ekonomických zájmů a že americká cla »nezůstanou bez odpovědi«.
EVROPA SE PŘIPRAVUJE NA ODVETU
Šéfka Evropské komise slíbila, že na »neoprávněná« cla odpoví EU »pevnými a přiměřenými protiopatřeními«.
Podle zdrojů z Evropské komise a Evropského parlamentu již EU vypracovala seznam odvetných opatření.
Bernd Lange, předseda Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu, varoval, že EU by mohla okamžitě zavést protiopatření proti dvojnásobným celním sazbám USA. Mezi cílenými produkty by mohly být motocykly, džíny, arašídové máslo, whiskey a další položky, které zasáhnou americké exportéry – zejména produkty pocházející z amerických států s vysokou podporou Republikánů a tradičně silným vývozem.
Někteří představitelé Evropské komise naznačili, že EU prozkoumá možnost zavedení přísnějších dovozních omezení, včetně omezení dovozu zemědělských produktů, jako jsou sójové boby pěstované s pesticidy zakázanými v EU.
V rámci svých nástrojů má EU také Antikoerční instrument (protinátlakový nástroj), který vstoupil v platnost na konci roku 2023. Tento akt umožňuje EU přijmout odvetná opatření proti třetím zemím, jež se snaží ekonomicky donutit členské státy EU ke změně politiky.
Kromě celních protiopatření by mohla EU oslabit ochranu duševního vlastnictví amerických firem nebo regulovat aktivity technologických gigantů jako Amazon, Microsoft, Apple či Meta v rámci Aktu o digitálních trzích a digitálních službách. Možná by se také obnovila digitální daň, která by zatížila příjmy z online reklamy a prodeje dat amerických technologických firem.
(Xinhua)