Vzhledem k negativním změnám, k nimž dochází v přírodě u nás i po celém světě, je zřejmé, že tato pomoc je pro ptačí populace opravdu žádoucí. Přikrmování je oblíbenou aktivitou lidí napříč zeměkoulí.
Například ve Velké Británii se přikrmování věnuje polovina všech domácností. Ročně zde nakoupí více než 50 tisíc tun krmiva, takže se jedná o významný mnohamiliardový přínos i pro ekonomiku země. Jedním z největších přínosů této činnosti však může být vybudování kladného vztahu k přírodě – zejména u nejmladší generace. Dalším přínosem je ideální možnost získávání poznatků o druzích, které u krmítek zblízka pozorujeme.
»I po zhlédnutí videa zachycujícího ptáky v přírodním areálu ostravské zoo si můžeme uvědomit, že např. dlasci mají v zimě zobák zbarvený jinak než v létě, že i ptáci, kteří se po většinu roku živí hmyzem (sýkory či brhlíci), nepohrdnou v zimě lojovými koulemi či olejnatou slunečnicí, že i zdatní lovci mravenců žluny zelené i šedé si rovněž pochutnají na tuku, že v zimě pozorované pěnkavy jsou většinou samečci a spoustu dalších zajímavostí. Také zde můžeme pozorovat lovící krahujce. Kromě ‚našich‘ místních zde loví i krahujci ze severní Evropy, pro které jsme v tomto období ‚teplou krajinou‘,« popisuje ornitolog Otakar Závalský, který má v Zoo Ostrava na starosti biodiverzitní opatření.
Ptáky bychom měli přikrmovat jen v období možného strádání (za mrazů či sněhové pokrývky). Jakmile příroda ukáže přívětivější tvář, nechejme ptáky vykonávat to, k čemu jsou v přírodě určeni – vytváření rovnováhy mezi všemi rostlinnými a živočišnými druhy. I zde bychom měli respektovat přirozené děje a chování.
Podrobné informace, jak správně přikrmovat najdete zde.
(mac)
FOTO a VIDEO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala