Nedivte se, dříve se netopýrům říkalo létavci a dosud jedna čeleď netopýrovitých nese tento název. Ale náš netopýr řasnatý k ní nepatří, ale je to náš létavec, jak těmto savcům říkali naši buditelé. Netopýr řasnatý je evropský netopýr s charakteristicky světlými křídly a s bělavou srstí na spodní straně těla. Je jedním z druhů, které se vyskytují i v Česku a na celém území státu, i když vzácně.
V Chýnovské jeskyni ležící nedaleko jihočeského města Tábor má největší přirozené evropské zimoviště. Nicméně druh většinou zimuje osamoceně ve skalních štěrbinách či štěrbinách staveb. Má drobné tělo o hmotnosti 5–12 gramů, s rozpětím křídel mezi 245 až 280 mm. Na hřbetní straně je tělo pokryto hnědou až hnědošedou srstí, na břišní části má sněhobílou barvu. Oproti jiným druhům má dvě řady brv na létací bláně, což umožňuje snadné rozpoznání druhu. Tyto brvy využívá jako hřeben, s jehož pomocí je schopen shrabávat drobný hmyz s listů a větviček do vaku, odkud je pak tlamou požírá. Potrava se skládá převážně ze zástupců dvoukřídlého hmyzu, ale taktéž z hmyzu pohybujícího se po zemi. Jde o poměrně běžný druh na území Evropy, pro který představuje největší nebezpečí postupný úbytek vhodných míst pro hnízdění (štěrbin ve starých budovách, střechách, doupných stromů) a postupný zánik vhodných biotopů (lesů, remízků atd.). V Evropě je chráněn za pomoci Směrnice o stanovištích vydané Evropskou unií v roce 1992.
K bezpečnému určení druhu se využívá zvláštní úprava ocasní létací blány, která je na spodním okraji opatřena hustým lemem porostlým 1 až 2 mm dlouhými brvami. Ty vyrůstají ve dvou řadách na přední a v jedné na zadní straně okraje blány. Ostruha upínající blánu k noze je esovitě prohnutá. Samotná blána je napjatá mezi články čtyř prstů, paží a předloktím podobně jako u ostatních druhů netopýrů. Pouze palec je volný a opatřen malým drápkem. Létací blána je porostlá drobnými, téměř průhlednými chloupky. Na hlavě netopýra se nachází blanité ušní boltce o délce 14 až 20 mm mající dlouhý oválný tvar, na špičce s ohrnutou blánou. V tlamě má netopýr řasnatý malé ostré zuby. Na hlavě se pak nachází dvojice malých očí a čenich.
Nejdelší zaznamenaný věk druhu prokázaný kroužkováním na území Česka je 23 let.
Jeho potrava je složena z létajícího dvoukřídlého hmyzu, ale pojídá také nelétavé bezobratlé, které sbírá z listí, větví či přímo ze země (například se jedná o zástupce pavouků, různé housenky denních motýlů, denní mouchy či škvory). K tomu využívá atypicky rostlé létací blány, kterou při napnutí využívá jako jakýsi kartáč, s jehož pomocí seškrabává drobný hmyz do vzniklého vaku tvořeného ocasní blánou. Z této kapsy netopýr následně snadno tlamou požírá. Létající hmyz loví za letu většinou na okraji lesů a parků.
Netopýr řasnatý patří mezi usedlé netopýry, to znamená, že v průběhu života příliš nemění své stanoviště a je tak celoživotně vázán na malé území. Jeho let se dá charakterizovat jako pomalý s vysokou manévrovaností poblíž stromů, létá taktéž nad vodní hladinou.
Během přezimování netopýr zpravidla zimuje samostatně či jen v malých skupinkách, a to především ve vlhkých a studených štolách, jeskyních či v různých štěrbinách. Během zimování nesklápí ušní boltce nazad jako většina druhů rodu.
Zástupci druhu jsou celoevropsky chráněni pomoci tzv. Směrnice o stanovištích vydané Evropskou unií v roce 1992. K tomu je ve většině států, kde se vyskytuje, chráněn ještě národní legislativou. V Česku je řazen mezi silně ohrožené druhy.
Václav Ziegler
FOTO – autor