Evropská unie (EU) od roku 2018 trvale usiluje o to, aby vedla globální digitální správu, ale zůstávají otázky, zda její přístup správně vyvažuje ochranu společnosti s podporou inovací.
Pomůže její tvrdý postoj realizovat vizionářskou budoucnost »člověk + stroj«, nebo riskuje potlačení inovací a nakonec odsune Evropu na vedlejší kolej v závodě o technologickou nadvládu?
Meč je tasen
Pokročilý hlasový režim OpenAI, uvedený v květnu, byl kvůli regulačním požadavkům opožděn o několik měsíců, než se dostal na trh EU, zatímco model Llama AI společnosti Meta zůstává v regionu nedostupný kvůli nepředvídatelnému regulačnímu prostředí.
Za poslední desetiletí se EU stala globálním průkopníkem v digitální správě, počínaje Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) v roce 2018.
To stanovilo nové globální standardy ochrany osobních údajů a uložilo technologickým gigantům značné náklady na dodržování předpisů, včetně pokuty pro společnost Meta ve výši 91 milionů eur (96 milionů amerických dolarů) v tomto roce.
Regulační ambice EU se od té doby rozšířily o Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), které mají za cíl omezit dominanci technologických gigantů, jako jsou Alphabet, Amazon, Apple, Meta, Microsoft a ByteDance.
Podle pravidel DSA jsou Facebook a Instagram společnosti Meta vyšetřovány kvůli možnému porušování předpisů EU týkajících se bezpečnosti dětí v online obsahu.
EU také letos podnikla několik významných antimonopolních případů – Meta byla pokutována částkou 797,72 milionu eur, Google prohrál odvolání ve výši 2,42 miliardy eur a Apple bylo nařízeno vrátit 13 miliard eur na nezaplacených daních.
Nová Evropská komise zdůraznila svůj závazek k přísnějšímu dohledu nad digitálními trhy. Nová antimonopolní šéfka Teresa Ribera slíbila věnovat se důraznému prosazování DMA.
Řada agresivních opatření odráží záměr EU posílit svou digitální suverenitu a formovat globální digitální správu prostřednictvím »Bruselského efektu,« uvedla Lin Ying, doktorandka v oblasti kybernetické a datové bezpečnosti na Vrije Universiteit Brussel.
Zábradlí nebo zátarasy?
Snaha EU upevnit svůj „Bruselský efekt“ prostřednictvím rozsáhlých regulací vyvolala debatu o tom, zda její přístup buduje důvěru, nebo potlačuje inovace.
Nově přijatý Zákon o umělé inteligenci, první komplexní zákon o AI na světě, kategorizuje systémy AI podle úrovní rizika: »minimální,« »omezené,« »vysoké riziko« a »nepřijatelné,« a uloží pokuty až 7 % celosvětových příjmů za nedodržení.
Tento rámec, který si klade za cíl zajistit etické využívání AI, vyvolal mezi technologickými firmami neklid. V zářijovém otevřeném dopise varovali vedoucí pracovníci z více než 20 velkých společností, včetně Mety, že nejasnosti ohledně používání dat pro trénink AI by mohly ochladit inovace.
Někteří technologičtí giganti, včetně Googlu, Mety a Apple, v posledních letech odložili uvedení svých produktů na trh v tomto regionu.
Místní technologické firmy také pocítily tlak. Andreas Cleve, generální ředitel dánské zdravotnické technologie Corti, která je klasifikována jako »vysoké riziko,« uvedl, že náklady na dodržování předpisů, odhadované evropskými úředníky na šestimístné částky pro firmu s 50 zaměstnanci, představují další »daň« pro malé podniky v bloku.
Giuliano Noci, profesor strategie a marketingu na univerzitě Politecnico v Miláně, varoval, že regulační prvenství Evropy může mít svou cenu. »Být první, kdo reguluje, není dobrá věc, protože naše firmy jsou pod většími omezeními než jejich protějšky z jiných zemí,« řekl profesor.
Odliv talentů v Evropě
Švédská fintech společnost Klarna plánuje usilovat o kótování v USA. Bratři Collisonové ze Stripe a Jan Koum z WhatsAppu se přesunuli do USA ještě před založením svých společností.
Evropa se může pochlubit špičkovými talenty, ale její podnikatelé často hledají příležitosti v zahraničí.
Data ukazují, že EU zaostává ve vytváření startupů typu unicorn s hodnotou přes 1 miliardu amerických dolarů. K květnu 2024 EU hostila méně než 9 % z více než 1 200 unicornů na světě, zatímco více než 50 % se nachází ve Spojených státech a 14 % v Číně, podle výzkumné firmy CBInsights.
Mezi lety 2008 a 2021 se 40 % z 147 unicornů Evropy přestěhovalo do zahraničí. Bývalý italský premiér Mario Draghi připsal tento exodus lákadlu bohatého amerického rizikového kapitálu a vyhlídkám na rychlejší růst a vyšší ziskovost.
Hned po zavedení GDPR odborníci varovali před jeho ochlazujícím efektem na evropské podniky. Nyní se tento trend může opakovat i u generativní AI.
Podle Evropské parlamentní výzkumné služby v roce 2023 vedly Spojené státy soukromé investice do AI s částkou 62,5 miliardy eur, následované Čínou se 7,3 miliardy eur, zatímco EU se snažila držet krok.
»Představte si, že by Kontinentální kongres v Severní Americe v 18. století pokusil regulovat všechna využití elektřiny a její aplikace,« řekl Henrique Schneider, hlavní ekonom Švýcarské federace malých a středních podniků.
Regulovat víceúčelovou a všestrannou technologii hned na jejím počátku je podle Schneidera chybný přístup.
Nicméně přetrvávají obavy z toho, že se žene plnou parou vpřed do neprobádaného území s nepředvídatelnými výsledky, což je umocněno riziky zneužití a nadměrné závislosti.
Geoffrey Hinton, známý jako »kmotr AI,« opustil Google v roce 2023 kvůli obavám z nedostatečného hodnocení rizik společností, a varoval, že lidstvo by mohlo kráčet do »noční můry.«
Zatímco regiony jako Japonsko a Spojené státy volí flexibilnější přístupy, EU se rozhodla etablovat jako globální centrum AI a vytvořit důvěryhodný ekosystém AI prostřednictvím komplexní a přísné správy.
Prozatím, se stále ranými pravidly, zůstává cíl EU dosáhnout budoucnosti »člověk + stroj« místo »člověk vs. stroj« nehotovým dílem.
Ačkoli přísné předpisy EU týkající se AI čelily různým kritikám, panuje všeobecná shoda, že ponechat trh, aby vše řídil sám, rozhodně není ideální volbou. (1 euro = 1,06 amerického dolaru).
(Xinhua)