Premiér Petr Fiala (ODS) se rok před koncem funkčního období pochlubil, že vláda plní 93 procent cílů, které si vytyčila. Jde o odvážné tvrzení, jehož pravdivost již zpochybnila opozice. Nyní se ke kritice přidává také iniciativa Za bydlení. Vládě se totiž navzdory závazku v programovém prohlášení a dostatečnému počtu hlasů v Parlamentu stále nepodařilo schválit zákon o podpoře bydlení.
Na potřebnost přijetí zákona, který ve Sněmovně již prošel prvním čtením, avšak jeho další projednávání zamrzlo, iniciativa dlouhodobě upozorňuje. Jde podle ní o zákon, který je nezbytnou součástí systémového řešení jednoho z nejpalčivějších problémů, které Česká republika má – vyloučení ze standardního bydlení.
Iniciativa poukazuje na Zprávu o vyloučení z bydlení 2024, podle níž se v bytové nouzi dnes nachází 161 000 lidí včetně 62 000 dětí. »Zástupci a zástupkyně odborné veřejnosti a samospráv sdružení v iniciativě Za bydlení se shodují, že bez funkčního zákona o podpoře bydlení se situace nezlepší. Naopak do bytové nouze se budou propadat další z 1,6 milionu obyvatel, kteří již dnes mají problémy s bydlením a hrozí jim jeho ztráta. Česká republika totiž za stávajících podmínek nejenom že neumí nabídnout systémovou pomoc domácnostem v bytové nouzi, ale neumí řešit ani její prevenci,« uvedla iniciativa v tiskové zprávě.
Zdůraznila, že z bytové nouze, chybějící prevence a stávajícího legislativního vakua profitují především obchodníci s chudobou. Ostatní doplácí na negativní dopady bytové nouze na vzdělávání a ohrožení dětí, domácí násilí, kriminalitu, bezpečí, participaci na trhu práce, závislosti, stigmatizaci, sociální kohezi a celkově kvalitu života v naší zemi. Podle odhadů neřešení bytové nouze stojí daňové poplatníky 11 miliard korun ročně, upozornila iniciativa.
Není potřeba vymýšlet ad hoc řešení
Zároveň poukázala na další problém, a to je záměr vládní koalice redukovat síť kontaktních míst pro bydlení z 205 na 115. »Je to podle nás v rozporu s principy účinné prevence a řešení bytové nouze, jakými jsou nízkoprahovost, plošnost, včasnost a dostupnost,« uvedla koordinátorka iniciativy Za bydlení Katarína Šrámková.
Zdůraznila, že primární rolí kontaktních míst je poskytovat podporu při řešení těžkých životních situací, kdy lidem hrozí ztráta bydlení nebo o toto bydlení již přišli a potřebují rychle pomoci s tím, aby neskončili na ulici nebo v nevyhovujícím bydlení, často v rukách obchodníků s chudobou. Tento model podle ní na několika kontaktních místech v Česku už úspěšně funguje. Iniciativa proto doporučuje důvěřovat osvědčeným nástrojům a analýzám, namísto vymýšlení ad hoc řešení, jako je zapojení poboček České pošty nebo Úřadu práce.
Advokát Za bydlení Mikoláš Opletal proto vyzval zákonodárce, aby přistoupili zodpovědně k projednání zákona o podpoře bydlení a pomohli ho ve smysluplné podobě schválit ještě v současném volebním období.
(jad)