Fialova vláda schválila další pokračování zákona zvaného Lex Ukrajina. Na tom by nebylo asi nic moc překvapivého, když zde máme premiéra, který je spíše představitelem cizí moci než našeho státu. Značným problémem je však skutečnost, že patrně neústavní přílepek zákona zásadním způsobem omezuje svobodu, liberté, a kriminalizuje. Fakticky to lze označit za konec liberálního systému a zavedení pravicového autoritářského režimu. Radek Vondráček z ANO k tomu na síti X uvedl: »Nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc prosazený vládní mocí považuji za tečku za polistopadovou demokracií.«
Skupina poslanců vedená M. Exnerem, následována ministrem vnitra V. Rakušanem (oba již zdiskreditovaní aférou Dozimetr STAN), a ministrem P. Blaškem (ODS), předložila pozměňovací návrh, který není spojen s Lex Ukrajina, ale je částí novely trestního zákoníku, který se má teprve projednávat. Jedná se o změnu trestního zákoníku s novým paragrafem s názvem Neoprávněná činnost pro cizí mocnost. Vláda tedy ani nečekala, až se začne projednávat novela trestního zákoníku, a skupina vládních poslanců manipulativně vyrobila přílepek k zákonu, přestože Ústavní soud přílepky odmítá.
Jenže, co bude považováno za neoprávněnou činnost pro cizí mocnost? Už nebude pro kriminalizaci nutné, aby se jednalo o utajované informace, a bude to moci být cokoli i veřejně dostupného. Bude to i shromažďování dat z novin? Sociálních sítí? A bude cizí mocností jakýkoliv stát? Tedy kupříkladu USA?
To se z důvodové zprávy nedozvíme. Pojem cizí mocnost je interpretován natolik vágně, že se na to dá navléci cokoliv. Na základě zvýšení bezpečnosti nastupuje represe a strach ze špionů, za které mohou být považováni nejen novináři, politici nebo vědci, ale i běžní občané v běžných situacích, třeba když na ulici hovoří se zahraničním přítelem. Jako za paranoidní atmosféry studené války.
Co s tímto přílepkem udělá první pojistka demokracie Senát? Vrátí Lex Ukrajina zpět k projednání do Poslanecké sněmovny? Nebo snad zasáhne prezident ČR? Nebo následně rozhodne Ústavní soud, který před nedávnem uvedl, že přílepky neplatí? Každopádně teď musejí být opoziční strany a občané velmi slyšet, abychom všichni dohromady zabránili nástupu pravicového autoritářského režimu.
Jan Klán
Likvidace demokracie, byť jenom té buržoazní, byla vždycky záležitostí pravičáků, nikdy komunistů. Ti naopak bývali první obětí pravicové diktatury. Tak tomu bylo v téměř celé meziválečné Evropě, včetně Československa na podzim roku 1938, tak je tomu i v současnosti. Příchylnost Fialova režimu k banderovské diktatuře tak není žádným překvapením.