Udílení cen Unie českých spisovatelů za rok 2024: oceněni významní autoři a umělci

Ve Slovenském domě proběhlo slavnostní udílení cen Unie českých spisovatelů za rok 2024, které zahájil nový předseda, novinář, publicista a vysokoškolský pedagog Petr Žantovský. Prestižní ocenění, každoročně udělované za mimořádný přínos v literatuře a umění, získalo několik významných osobností. Laureáty doprovázely laudace, které ocenily nejen jejich díla, ale také přínos pro kulturní dědictví.

Mezi oceněnými v minulosti byli autoři a umělci, kteří se svou prací trvale zapsali do české kultury. Patří sem například básník Jiří Žáček, historik Zdeněk Mahler, zakladatel Jazzové sekce Karel Srp, fotograf Jindřich Štreit, filmový režisér Antonín Kachlík nebo spisovatelka Eva Kantůrková. Tito laureáti, spolu s dalšími významnými osobnostmi, reprezentují širokou škálu oborů, které Unie českých spisovatelů oceňuje a podporuje.

Prvním oceněným byla právnička a publicistka Ladislava Chateau, která byla oceněna za svou dlouholetou práci v oblasti kulturní publicistiky. Do roku 1989 působila v sociálních službách a později učila na odborných učilištích. Po roce 1989 se její druhou vlastí stala Francie, kde krátce pracovala na české ambasádě v Paříži. Spolupracuje s Českým rozhlasem a pravidelně přispívá do literárních a kulturních časopisů. Je autorkou knihy o životním příběhu svého prastrýce Barman rytířem Čestné legie a věnuje se také překladům a scénářům.

Její historická studie Vlak do Výmaru aneb Rovnost, volnost a bratrství s Goebbelsem zkoumá vztah literárních autorů k nacistické propagandě a jejich účasti na kongresech ve Výmaru, které pořádal Goebbels. Kniha přináší důležitou sebereflexi a paralely s dnešními časy. Laudátorem byl literární teoretik Milan Blahynka, jehož proslov přednesl Ivo Havlík.

Dalším oceněným byl Pavel Kolář, světově uznávaný fyzioterapeut, který pečoval o zdraví českých prezidentů, vrcholových sportovců jako Jaromír Jágr, Roman Šebrle či Radek Štepánek, a jeho služby vyhledal i Novak Djokovič. Cenu obdržel za svou literární prvotinu Řeka pod hladinou. Román vypráví o muži, který je v roce 2018 převezen do nemocnice ve Vancouveru. V bezvědomí mluví o zmizelé Sofii Hartenové. Kniha ukazuje, jak čas ovlivňuje lidský osud, přináší napětí a naději. Laudátorem Pavla Koláře byla překladatelka Romana Jarolínová.

Cenu za literaturu faktu převzal Josef Urban, bývalý reprezentant ve sjezdu na divoké vodě. Jeho literární tvorba je spojena s filmem, včetně scénáře k filmu Na vlastní nebezpečí. Cenu získal za knihy Návrat do Valbone a Stíny Valbone, které se zaměřují na neznámé hrůzy balkánské války. Návrat do Valbone vypráví příběh tří studentů, kteří se v roce 2001 ztratili v Albánii, a Stíny Valbone pokračují v příběhu Jany, která po ztrátě přítele pokračuje v pátrání. Laudátorem byl František Mareš.

Za přínos českému baletu a choreografii byl oceněn Petr Zuska, renomovaný choreograf a režisér, jehož práce v oblasti tance a divadla ovlivnila celou generaci umělců. V posledních letech se také angažuje občansky a skládá písně reflektující současné problémy, navazující na tradici Karla Kryla. Před jeho vystoupením zazněla jeho píseň Zloději krás.

Monika Hoření je dlouholetá novinářka levicového zaměření, která působila v Haló novinách a dnes je zástupkyní šéfredaktora týdeníku Naše pravda. Díky její otevřenosti a vstřícnému přístupu se podařilo k původně stranickému listu přitáhnout autory »odjinud«, jako jsou Jan Schneider, Jan Keller a další.

Nikdy se netajila svým politickým přesvědčením, které je v její rodině tradiční. Její otec Zdeněk Hoření byl šéfredaktorem Rudého práva. Kdyby dnes viděl, jak se ty noviny proměnily, určitě by se divil. Monika Hoření se nediví, ale píše kriticky, polemicky a vždy s jasným názorem.

Ceny Unie českých spisovatelů se udělují na půdě Slovenského domu, který před deseti lety založil a vede Vladimír Skalský. Není náhodou, že jeden z nedávných rozhovorů Moniky Hoření byl věnován právě jemu. V názvu článku stojí věta: Naše vzájemné vztahy jsou privilegované. Kulturní, historické, společenské a lidské vazby mezi Čechy a Slováky jsou pro mnohé z nás nedotknutelným bohatstvím, což Monika Hoření celým svým dílem také potvrzuje. Laudátorem Moniky Hoření byl právě Vladimír Skalský, ředitel Slovenského domu.

Tito laureáti, každý z jiného uměleckého a odborného světa, svým dílem výrazně přispívají k rozvoji české kultury a literatury. Jejich ocenění je nejen uznáním za dosavadní práci, ale i motivací pro další generace autorů a tvůrců.

(mak)

FOTO – autor a Facebook