Bleskové záplavy, které minulý týden zasáhly španělské regiony Valencie, Castilla-La Mancha a Andalusie, si k neděli vyžádaly 217 obětí, přičemž mnoho lidí je stále nezvěstných.
Tuto katastrofu, vyvolanou intenzivními dešti, označil španělský premiér Pedro Sanchez za druhou nejsmrtelnější povodeň v Evropě v tomto století. Odborníci se domnívají, že ke katastrofálnímu výsledku přispěla složitá kombinace environmentálních, historických a klimatických faktorů.
V úterý a ve středu zasáhly jižní a východní Španělsko silné deště, které během krátké doby přinesly obrovské množství vody. Ve městě Chiva v oblasti Valencie – jedné z nejvíce zasažených oblastí – spadlo během osmi hodin ohromujících 491 litrů deště na metr čtvereční, což odpovídá množství srážek za 20 měsíců.
Podmínky půdy katastrofu ještě zhoršily. Desetiletí sucha zanechala půdu v mnoha částech regionu tvrdou a kamenitou, což výrazně snížilo její schopnost absorbovat srážky. Výsledkem byl příval vody, který se rychle změnil v prudké proudy, jež ničily vše, co jim stálo v cestě, včetně břehů řek, mostů, silnic a železnic.
Proudy vody se prohnaly obytnými oblastmi tak rychle, že komunity měly jen málo času na reakci. Ačkoli španělská Státní meteorologická agentura vydala v úterý ráno červené varování před přívalovými dešti, intenzita a rychlost záplav mnohé překvapila.
Tragicky někteří lidé zahynuli v autech, která byla stržena proudy. Jiní, kteří se snažili dostat auta z podzemních garáží, přišli o život ve vodě rychle stoupající hladiny. Jednopatrové domy, typické pro mnoho španělských vesnic, se staly smrtícími pastmi, zejména pro starší obyvatele, kteří neměli čas utéct.
Tato nedávná katastrofa má i historické precedenty. Provincie Valencie má historii závažných záplav, včetně ničivé události v roce 1957, kdy zahynulo nejméně 81 lidí, což vedlo k realizaci tzv. „Jižního plánu“ v letech 1965 až 1972. Tento projekt odklonil tok řeky Turia od centra Valencie, aby se snížilo riziko povodní. Odkloněná řeka nyní teče do bažinatého jezera poblíž města místo přímo do Středozemního moře, což může při výjimečných deštivých letech stále vést k lokálním záplavám. V takových případech jsou často nejvíce postižena předměstí.
Prodloužené období sucha také ovlivnilo priority v oblasti řízení záplav. Jižní a střední Španělsko čelí vážným suchým podmínkám a hrozbě desertifikace, což vedlo úřady k tomu, aby se zaměřily na předcházení nedostatku vody spíše než na zavádění robustních opatření proti záplavám. Podle odborníků tato priorita nechala region zranitelným vůči náhlým přívalovým dešťům.
Vědci připisují intenzivní deště tzv. »vysoko položené izolované depresi« neboli »DANA« ve španělštině – což je meteorologický jev, který nastává, když se teplý vzduch ze Středozemního moře setká se studeným vzduchem, což vede k intenzivním, rychlým bouřím. DANA jsou v jihovýchodním Španělsku běžné na podzim, ale mimořádně vysoké teploty Středozemního moře zaznamenané v letech 2023 a 2024 jejich účinky zesílily. Teplejší moře způsobuje vyšší odpařování, což živí větší a ničivější bouře, jak ukázala tato poslední katastrofa.
Podle zprávy o globálních vodních zdrojích, kterou nedávno vydala Světová meteorologická organizace, mají změny klimatu zesílený dopad na globální koloběh vody. Zpráva uvádí, že s rostoucími teplotami se hydrologický cyklus zrychluje, což vede k extrémnějším povětrnostním událostem, kdy některé oblasti zápasí současně s nedostatkem vody a přívalovými dešti.
»Vzor srážek ve Španělsku se mění,« uvedla španělská Národní meteorologická agentura. »Studie ukazují nárůst intenzivních krátkodobých dešťů, kdy srážky mohou dosáhnout nebo dokonce překročit roční průměr.«
Zatímco Španělsko truchlí nad ztracenými životy v této poslední katastrofě, souhra historického využití půdy, moderních klimatických výzev a extrémního počasí zdůrazňuje naléhavou potřebu adaptace. Země čelí výzvám při vyvažování zmírňování sucha a ochrany před povodněmi, aby v éře bezprecedentní klimatické volatility ochránila své komunity.
(Xinhua)