Američtí chemici zjistili, že mikroplastové částice plovoucí ve vzduchu mohou urychlit tvorbu ledových krystalků v mracích v nižších vrstvách atmosféry, což může způsobit významné anomálie v charakteru tvorby mraků a srážek. Informovalo o tom tiskové oddělení Pensylvánské univerzity.
»V posledních dvou desetiletích byly mikroplastové částice nalezeny prakticky ve všech pozemských prostředích a náš objev je v tomto ohledu dalším dílkem této obří skládačky. Podařilo se nám ukázat, že výskyt tohoto plastového odpadu v atmosféře vede ke spuštění procesu tvorby mraků, což naznačuje potřebu studovat vliv mikroplastů na klima planety,« uvedla profesorka Pensylvánské univerzity Miriam Friedmanová.
K tomuto závěru dospěli vědci při studiu toho, jak s vodní párou, aerosoly a mikroskopickými kapkami vlhkosti interagují mikročástice plastů, které se skládají z polyethylenu, polypropylenu, polyvinylchloridu a polyethylenterftalátu – čtyř nejoblíbenějších polymerních materiálů. Jejich úlomky stoupají do ovzduší spolu s odpařováním vody v oceánech i dalšími přírodními procesy.
Experimenty, které vědci provedli, ukázaly, že přítomnost mikroplastů o 5-10 stupňů Celsia snížila teplotu, při níž se studované akumulace vody změnily v tzv. nukleační jádra. Tak fyzikové a chemici nazývají drobné struktury, které spouštějí vznik ledových krystalků v plynném a kapalném prostředí, včetně atmosférických mraků.
»Za normálních podmínek čistá voda v atmosféře mrzne při teplotě minus 38 stupňů Celsia, ale výskyt jakékoli formy nukleačních jader, což jsou obvykle mikrobi nebo prachové částice, urychluje její mrznutí. V našem případě asi polovina kapiček vody zamrzla již při minus 22 stupních Celsia při kontaktu se všemi studovanými typy mikroplastů,« vysvětlila vědecká pracovnice Pensylvánské univerzity (USA) Heidi Busseová.
Takové výsledky experimentů podle Busseové a profesora Friedmana hovoří ve prospěch toho, že částice mikroplastů mohou mít významný vliv na tvorbu mraků a celkové klima Země, stejně jako na charakter srážek. Další studium chování těchto částic v atmosféře pomůže objasnit vliv mikroplastů na přírodní a klimatické podmínky na naší planetě, uzavřeli vědci.
V posledních desetiletích vědci objevili obrovské množství plastového odpadu a mikroplastových částic nejen v řekách a jezerech, ale také v mnoha odlehlých oblastech světových oceánů, kde vznikly obří »odpadkové skvrny«. Částice plastového odpadu byly nedávno nalezeny na dně Mariánského příkopu a na vrcholu Mount Everestu, kam je zanesl vítr, sedimenty a hlubinné proudy, a také ve vzduchu vydechovaném delfíny a velrybami.
(cik)