Útlum tuzemské produkce stále nemá konce. Nijak lichotivou vizitku dosavadní pravicové vlády rozhodně nevylepšují ani dnes zveřejněné údaje Českého statistického úřadu o letošním vývoji průmyslu a stavebnictví. Průmyslová výroba se v září zvýšila meziročně jen o 0,8 procenta (loni ve stejném měsíci ovšem klesla o pět procent), a proti předchozímu měsíci byla nižší o 1,1 %. Stavební produkce se po loňském růstu jen o 1,7 % propadla meziročně o 7,1 % a meziměsíčně klesla o 5,5 %. Dílem k tomuto výsledku ovšem přispěly i mimořádné srážky. Bilance zahraničního obchodu pak skončila s přebytkem 21,3 miliardy korun.
Připomeňme, že měsíc před tím, tedy v srpnu, si průmysl jen díky posunu dovolených v automobilkách meziročně polepšil o 1,5 %, stavebnictví po dlouhodobém sešupu zaznamenalo růst pouze o 0,4 % a zahraniční obchod skončil s přebytkem 14,3 mld. Kč.
Mírný růst zachraňovala výroba dopravních prostředků
»Průmyslovou produkci v září v mírném růstu udržela především odvětví výroby motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků, zejména kolejových vozidel,« upřasnil Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Růst produkce podle statistiků pokračoval ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů, naopak pokles zaznamenaly opět podniky ve výrobě strojů a zařízení, výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství nebo v těžbě uhlí.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v září ve sledovaných odvětvích vzrostla meziročně o 5,1 %, přičemž nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 1,4 % a tuzemské nové zakázky stouply o 12,4 %.
»V září se opět podařilo uzavřít dlouhodobé zakázky podnikům ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení. Hodnota nových zakázek vzrostla i ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení,« uvedla Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Dlouhodobý pokles poptávky pokračoval podle statistiků ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství a ve výrobě strojů a zařízení.
Zaměstnanost v průmyslu přitom dál klesala, průměrný evidenční počet zaměstnanců se zde v září snížil meziročně o dvě procenta.
Od počátku letošního roku do konce třetího čtvrtletí klesla průmyslová produkce meziročně o jedno procento.
Krizi ve stavebnictví ještě umocnilo počasí
Produkce v pozemním stavitelství, které zahrnuje především stavby budov, v září podle statistiků klesla o 6,1 %, inženýrské stavitelství, do něhož patří stavby infrastruktury, zejména dopravní, zaznamenalo propad o 8,7 %. »V září napršelo téměř trojnásobně více, než je dlouhodobý normál,« připomněl v té souvislosti Matějka.
Orientační hodnota staveb, na které bylo v září vydáno stavební povolení, dosáhla 46,6 mld. Kč a meziročně se zvýšila o dvě procenta.
Zahájena byla výstavba 4529 bytů, meziročně o téměř polovinu více. Dokončeno bylo 1761 bytů, což naopak znamenalo meziroční pokles zhruba o čtvrtinu.
Od počátku roku do konce 3. čtvrtletí klesla stavební produkce meziročně o 3,9 %. Přispělo k tomu především pozemní stavitelství propadem o 5,7 %, inženýrské stavitelství stagnovalo.
Nejvíc rostl v září dovoz z Číny a Polska
Bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách skončila v září s přebytkem 21,3 mld. Kč, který byl oproti stejnému období předchozího roku o 9,9 mld. větší.
Celkové saldo zahraničního obchodu podle statistiků příznivě ovlivnil zejména meziročně o 6,2 mld. Kč vyšší přebytek v obchodu s motorovými vozidly. Zmenšil se deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (o 4,2 mld. Kč) a ropou a zemním plynem (o čtyři miliardy korun).
Nepříznivý vliv na celkovou bilanci měl pak hlavně o 2,5 mld. Kč menší přebytek v obchodu s ostatními dopravními prostředky. Deficit obchodní bilance se prohloubil u základních kovů (o 1,7 mld. Kč) a základních farmaceutických výrobků (o 1,3 mld. Kč).
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy evropské sedmadvacítky se v září zvětšil meziročně o 1,4 mld. Kč a deficit v obchodu se státy mimo EU se zmenšil o osm miliard korun.
Vývoz v září vzrostl meziročně o 8,1 % na 399,8 mld. Kč, dovoz stoupl o 5,6 % na 378,5 mld. Kč. Letošní září mělo ale o jeden pracovní den méně než září 2023, upozornili statistici.
»Z teritoriálního hlediska jsme zaznamenali nejvyšší meziroční nárůst u vývozu zboží do Německa, Spojeného království a na Slovensko. Z pohledu dovozu pak došlo k nejvyššímu nárůstu u zboží původem z Číny a Polska,« doplnila Jana Mazánková, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.
Přebytek obchodní bilance za prvních devět měsíců letošního roku dosáhl 182,9 mld. Kč, což představovalo meziroční přírůstek ve výši 107,1 mld. Kč. Vývoz stoupl od počátku roku o pět procent a dovoz se zvýšil o 1,8 %.
Ivan Cinka