Polská televize TVN přinesla krom jiného obraz zkázy ve španělské Valencii a v jejím okolí po mohutné průtrži mračen 30. října. Sto padesát potvrzených mrtvých 31. října večer (kolik dalších bude ještě dohledáno?) je hodně. Bylo to nutné? Mám za to, že určitě ne.
V regionu španělské Valencie se strhla obří průtrž mrčen. Údajně napadlo tolik srážek, kolik jich tam napadne v průměru za celý rok. Průměr je jistě ošidný, protože v létě ve Středomoří prakticky neprší. Klimatičtí aktivisté mluví o povodni tisíciletí, jež prý opět dokazuje sílící klimatické změny a nutnost urychleně realizovat kontroverzní Green Deal. Že v ČR reprezentativně měříme meteorologické jevy až od roku 1960 a ve Španělsku na tom nejsou lépe, o změněném stavu jednotlivých povodí nemluvě? Prý nevadí. Hlavně když vládne hysterie. Hysterie vládne nepřekvapivě u těch, které katastrofa nezasáhla. V ulicích Valencie a dalších měst a vesnic v okolí četné skupiny záchranářů hledají přeživší oběti povodně. Klobouk dolů před nimi. A jak už to bývá, s postupujícím časem naděje nalézt někoho živého rychle klesá.
Španělské úřady tvrdí, že obří průtrž mračen byla předpovězena včas a obyvatelstvo bylo včas varováno. V tom byl prý zádrhel. Padl i názor, že dřív než čtvrt hodiny před katastrofou se varovat nemá. Důvodem je automobilová past. Nejsou jí myšleny obří škody, které intenzivní silniční doprava na veřejném zdraví, životním prostředí, územní struktuře přírody a sídel a dalším způsobuje. Problém byl, že když se občané dozvěděli, že přichází obří průtrž mračen a po ulicích dost možná potečou proudy vody, resp. bahna, rozhodli se mnozí svá auta zachraňovat, jak se dá. Tedy, mnozí sedli za volant a snažili se ujet z města. Nepřipustili si, že na to už je pozdě. Jednak auty ucpané silnice neumožňovaly rychlé ujetí z dosahu řádícího živlu, ale hlavně v protisměru narážela auta na sílící proudy směsi vody s bahnem. Jakmile dosáhly výšky dvaceti centimetrů, stávala se auta neovladatelná. Bahnotok je uchvátil a pro řidiče a případné spolujezdce byla každá rada drahá. Těm šťastnějším se podařilo z auta i z bahnotoku nějak dostat, někdy pouze na střechu svého auta. Sice přišli o auto, ale alespoň zachránili holý život. Jiní to štěstí neměli a utonuli nebo jsou nezvěstní. Záběry, kdy bahnotoky nesou množství osobních aut, často s rozsvícenými reflektory, ulicemi Valencie či okolních měst, nevyžadují komentář. Přívalem uchvácená osobní auta vytvářela zátarasy, podobně kmeny stromů, které příval odnesl z míst někde nad městem. Ptáte se, jak bylo řešeno odvodnění tamních silnic? Prý se radši neptejte…
Jaké z toho plyne poučení? Pokud má povodeň pozvolný nástup, jako tomu bylo letos v září ve Slezsku, pokud se ale neprotrhne hráz, odjet s autem do výše položených míst je rozumné. Tedy, pokud je ještě opravdu čas, což se nejednou nesnadno určuje. Pokud ale nastupuje blesková povodeň způsobená velkou průtrží mračen, platí jediné: okamžitě se zachraňuj, kdo můžeš! U vícepatrových budov znamená stáhnout se do vyšších pater budovy, nejlépe s doklady. Pokud je budova zchátralá, je nutné ji okamžitě opustit. Pár zchátralých budov se ve Valencii také při povodni zřítilo. Pro ostatní platí tzv. vyšší moc. S dravým proudem nejsou žerty.
Jan Zeman