HomePel melVěda a příroda
Věda a příroda

Něco z českého pravěku – Ryby a stromy z vrchu Trupelníku u Kučlína

Od iportaL24.cz
Ryba Bilinia z Kučlína

Publikované nálezy z Trupelníku u Bíliny datujeme do éry kenozoika (spodních třetihor), periody paleogénu a epochy svrchního eocénu, do doby někdy před 38 miliony lety. Počátek paleogénu (terciér) je určen důsledky dopadu asteroidu v oblasti dnešního Mexického zálivu, který způsobil katastrofální vymírání na konci druhohor. V průběhu následujícího paleogénu dochází k zotavení ekosystémů, kdy ekologické niky po zmizelých organismech nahrazují nové druhy. Název paleogén byl zaveden roku 1865 M. Hörnesem, přičemž paleocén je nejstarší, následuje eocén a nejmladší oligocén.

Celé návrší Trupelníku tvoří zbytek původně rozsáhlejší vrstvy usazenin eocenního jezera, který je navíc částečně překryt deskou čedičového lávového příkrovu. Svrchní část jezerních usazenin tvoří rozsivková zemina místy zpevněná na silicit, která byla v minulém století předmětem těžby. Rozsivková zemina byla využívána k výrobě brusných a leštících přípravků. Těžba sice přispěla k devastaci vršku, ale také k významným vědeckým geologickým objevům a dnes jde o světově známou paleontologickou lokalitu. Nejhlubší bázi vršku tvoří proterozoické ruly vystupující v Čistcích a v malém výchozu východně od zahrádek v Kučlíně na úpatí vrchu. Na tomto podloží je uložena asi 100 m mocná vrstva křídových mořských usazenin – jílovitých vápenců a slínovců, které vycházejí na povrch především na svahu Trupelníka směrem k obci Kučlín. Vrstva eocenních jezerních usazenin výše má mocnost asi 45 m. Vespod ji tvoří spíše jíly a tufity, výše přecházejí do rozsivkové zeminy místy zpevněné až na silicit s mocností do 20 m. Silicifikovaná zemina se dá místy štípat na tenké destičky. Nejvyšší část profilu tvoří až desetimetrová čepička čedičového příkrovu, která svrchnoeocenní diatomity zachránila od eroze. Většina jednotek je uložena více méně horizontálně. Paleontologickým výzkumem a absolutním datováním příkrovu čediče (38 milionů let) bylo odhadnuto stáří jezerních sedimentů do období mladšího eocénu.

Složení rostlinstva a fauny ukazuje na stálezelené lesy velmi teplého mírného klimatu až skoro na tropické klima. Zkameněliny mají většinou formu otisků, pouze u ryb jsou zřejmé dutinky po kostech. Fosílie z Kučlína získané především v dobách těžby na lokalitě má u nás ve sbírkách každé významné muzeum.

Ryba Thaumaturus furcatus z Kučlína

Velmi hojnými zkamenělinami jsou zde ryby. Ryby druhu Bilinia uraschista je zaniklý rod prehistorických kostnatých sladkovodních ryb, praokounů, kteří žili v období třetihor – eocén (55,8 mil.-33,9 mil. roků). Dorůstali rozměrů několika centimetrů (7-13) a byli to dravci.

Měli poměrně vysoké tělo s dlouhou hřbetní ploutví rozdělenou na přední ostnitou část a zadní jemnou částí, ocasní ploutev slabě spíše rovně nebo polokulatě zakončená – bez vykrojení, hlava relativně k tělu velká, stejně jako ústa a velké oči.

Jinou rybou je Thaumaturus furcatus, což je nejmenší ryba kučlínského eocenního jezera, živící se drobným planktonem i drobnými bentosními organismy, současné ekvivalenty nemá. Nacházíme ji ve formě vyloužených koster. Typickými rozlišovacími znaky jsou malé rozměry, protáhlé tělo, vykrojená ocasní ploutev, přičemž rozložené ocasní paprsky převyšovaly výšku těla.), protáhlá řitní ploutev, Hlava zaujímá přibližně čtvrtinu těla, drobné čelisti s drobounkými kolíčkovitými zoubky. Tělo bylo na povrchu kryté cykloidními šupinami. Nálezy izolovaných šupin jsou ve sbírkách nejméně obvyklé ze všech kučlínských druhů. Průměrná velikost těchto rybek je kolem 10 cm.

List jilmovité dřeviny
List skořicovníku

Zajímavé jsou odtud i nálezy listů stromů rodů Daphnogene, Ternstroemites a hlavně rodu Salix (vrba). Na rozhraní vulkanitů ve vrcholové partii Trupelníku a křídových sedimentů vystupují v malých jámách a v drobných lůmcích diatomity, které obsahují hojnou paleogenní mikro a makro flóru. Kromě ní zde byly nalezeny zkameněliny korýšů řádu Decapoda, hmyzu (Hymenoptera, Coleoptera) a obratlovců (Pisces, Testudines, Crocodilia). V okolí vrchu jsou doklady o počátcích třetihorní tektonické činnosti.

Ne všude u nás jsou tak dobře zachovány zkamenělé ukázky života z doby eocénní. Z nich si můžeme vytvořit obrázek zdejší krajiny z doby cca před 38–40 miliony let.

Václav Ziegler

FOTO – archiv autora

Předchozí článek
Petříček, Dienstbier a jejich Progresivní Česko. Alternativa, nebo spíše jen oranžová TOP 09?
Další článek
Když STAČILO!, tak ale fakt stačilo!

Související články

844 KOMENTÁŘŮ

  3. п»їRecently, I stumbled upon a useful article regarding buying affordable antibiotics. It explains how to save money when buying antibiotics. If anyone wants reliable shipping to USA, go here: п»їindian pharmacy. Hope it helps.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy

Napište nám: redakce@iportal24.cz
Provozovatel: POR-TA-NEWS s.r.o, Vrážská 143, Radotín, 153 00 Praha IČ: 14442663, zápis v obchodním rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl C 365695.

© Copyright - iportal24.cz / 2024