Bulharská vláda proevropského premiéra Kirila Petkova končí, parlament jí v dnešním hlasování iniciovaném opozicí vyslovil nedůvěru. Pro pád kabinetu, který začátkem června opustila jedna ze čtyř koaličních stran, se vyslovilo 123 poslanců Národního shromáždění. Proti návrhu bylo 116 zákonodárců, informovala bulharská média.
Návrh na vyslovení nedůvěry podala minulý týden strana GERB bývalého dlouholetého předsedy vlády Bojka Borisova. K ní a dalším opozičním stranám se v dnešním hlasování připojila většina parlamentních zástupců populistického uskupení Je takový národ (ITN), které před dvěma týdny vládu překvapivě opustilo kvůli neshodám v řadě témat, od přístupu k možnému stažení veta Sofie vůči přístupovým rozhovorům Evropské unie se Severní Makedonií až po protikorupční opatření.
Kabinet vydržel pouhých šest měsíců od svého vzniku loni v prosinci. Petkovovi a jeho centristické straně Pokračujeme ve změně (PP) se tehdy podařilo sestavit vládní většinu až na základě výsledků listopadových předčasných voleb, předchozí hlasování v dubnu a červenci skončilo pokaždé politickým patem.
PP má coby vítěz voleb nyní šanci navrhnout parlamentu nového premiéra, připomíná agentura Reuters. Pokud pro něj nenalezla podporu, připadnou dva pokusy dalším stranám. Teprve poté prezident jmenuje úřednický kabinet a vyhlásí předčasné volby.
Pád bulharské vlády patrně ovlivní nadcházející summit Evropské unie, který bude jednat mimo jiné o rozšíření sedmadvacítky na západní Balkán. Petkov čelil mezinárodními tlaku, aby stáhl bulharské veto vůči evropským ambicím Skopje. Na domácí scéně čelil premiér kritice, že by se tím dopustil »zrady« národních zájmů.
Petkovova vláda po zahájení válečného konfliktu na Ukrajině zaujala na poměry balkánské země nebývale tvrdou pozici vůči Rusku. Podle agentury AP by její nynější pád mohl přispět k nárůstu vlivu Moskvy v zemi. Kromě krajní pravice vyjadřují sympatie k Rusku také dosud vládní socialisté (BSP), ale i prezident Rumen Radev.
(čtk)