Zatímco se země ucházejí o nejvyšší posty v Evropské komisi, post komisaře pro zdravotnictví začíná vypadat jako zbylá role. Není to přitom tak dávno, co zdravotnická jednotka EU zažívala svou chvíli na výsluní, upozornil server POLITICO.
Díky pandemii covid-19 získala dodatečné finanční prostředky ve výši pěti miliard eur a novou agenturu pro řešení zdravotních krizí. V jejím čele stála komisařka Stella Kyriakidesová, klinická psycholožka, která strávila čtyři desetiletí na ministerstvu zdravotnictví a věděla své.
Ale jak se země ucházejí o nejvyšší posty v Evropské komisi, začíná post komisaře pro zdravotnictví vypadat jako zbylá role. Zdá se stále pravděpodobnější, že jej získá malá země EU, která o toto portfolio nemá zájem, a nový komisař bez zkušeností v této oblasti.
»Zdá se, že lekce o ústředním významu zdraví pro každou oblast politiky se ztratila ve spěchu, který se týká pandemie,« tak se vyjádřila Evropská aliance pro veřejné zdraví (EPHA) se sídlem v Bruselu.
Covid odstartoval jen několik týdnů po začátku funkčního období minulé Komise v roce 2020 a přirozeně posílil zdravotní politiku EU – převážně národní kompetenci, která byla v minulosti zatlačena mezi ostatní portfolia – na neznámé místo na vrcholu agendy EU.
Ale vzhledem k tomu, že ji nyní z cesty vytlačily finance a obrana, mnozí ve světě zdravotní politiky litují promarněné příležitosti.
Nepomáhá ani to, že dva zjevní favorité na post komisaře pro zdravotnictví ze závodu odstoupili.
Belgický ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke byl pro svou hlasitou kritiku kuřáckého průmyslu oblíbený u protikuřácké lobby a sám sebe stavěl do pozice lídra EU v oblasti zdravotnictví, když úspěšně prosazoval celobloková opatření k překonání nedostatku důležitých léků.
Jeho země však jako jedna z mála vyslyšela výzvu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která požadovala rovnost pohlaví, a rozhodla se nominovat ženu.
Očekávalo se také, že bývalý maltský ministr zdravotnictví Chris Fearne bude mít na tuto pozici šanci, vzhledem k tomu, že je respektovanou osobností pro svou práci v oblasti antimikrobiální rezistence a byl oblíbený u ostatních ministrů.
Jeho nominace do funkce v EU však byla počátkem letošního roku zrušena, když se zapletl do skandálu s podvody v národních nemocnicích.
EPHA navrhla, že chorvatská kandidátka Dubravka Šuicová by mohla být »obzvláště slibnou« kandidátkou, pokud by si zároveň udržela pozici významné místopředsedkyně Komise. To však proto, že by v Komisi zastávala vyšší funkci a úzce spolupracovala s von der Leyenovou, na rozdíl od toho, že by měla zkušenosti v oblasti zdravotnictví. Podle serveru však o funkci nemá zájem.
Není to však jen nedostatek zkušeností, co znepokojuje tvůrce zdravotní politiky v Bruselu. Země EU si totiž na začátku tohoto roku odhlasovaly snížení finančních prostředků z programu EU4Health, přičemž z programu ve výši 5,3 miliardy eur škrtly jednu miliardu eur, aby uvolnily více peněz na podporu Ukrajiny.
Dokonce i Alexandr Vondra ze skupiny pravicových Evropských konzervativců a reformistů (ECR) uvedl, že má obavy z »výrazných škrtů«, i když podle něj odrážejí »geopolitickou a finanční realitu«.
Očekává se, že program, který financoval vše od výzkumu v oblasti dlouhodobé péče o děti až po opatření na udržení sester, skončí v roce 2027.
Podle středopravicového zákonodárce Evropské lidové strany (EPP) Tomislava Sokola je to však také symbol toho, jak hluboko se zdraví propadlo v agendě. »Škrtání programu EU4Health je špatným signálem,« řekl minulý týden na zasedání Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. »Je to vzkaz, že zdravotní péče není důležitá«.
(cik)